Populární Žížala, blaníkZ alias Radovan Vávra se stahuje do ústraní.
Pro jednu generaci českých a slovenských dětí se dramaturg a scenárista Jiří Chalupa stal zosobněním dětství. Čtyřicet let se věnuje výrobě dětských pohádek a pořadů. Stojí za slavnými díly jako Princové jsou na draka nebo Anděl páně. Do vzpomínek dnešních dospělých se ale dostal hlavně jako první moderátor a také spoluautor slavného Studia Kamarád, které Česká televize vysílá od roku 1980 dodnes. „Je to nezasloužené, rozhodně si nemyslím, že jsem tak dobrej, ale je pravda, že mě dodnes často zastavují na ulici, v metru mladí lidé a říkají: Já jsem na vás vyrostl. A já jedněm říkám: No vždyť si…
Ohlédnutí za zatykačem na Vladimira Putina.
Stejně jako na jaře Babišova vláda rozhodla, že omezí počet médií, která se smí účastnit tiskových konferencích po jejích zasedáních. Kabinet se tak vyhne nepříjemným dotazům nezávislých médií.
Přiznává to dnes už i šéf krizového štábu, ministr vnitra Jan Hamáček: Vláda zaspala klíčové období prvních deseti dnů nástupu koronavirové epidemie. A zaspala i mnohá média. Petros Michopulos, expert na politický marketing, detailně analyzoval pro Neovlivní.cz hlavní zpravodajské relace klíčových českých televizí. Z jeho rozboru jednoznačně vyplývá, že jejich bezzubost umožnila především Andreji Babišovi a jeho lidem z hnutí ANO hrát s veřejností oblíbenou hru „Já vám budu vyprávět pohádky a lhát, čekat, jak to dopadne, a pak se prohlásím za vítěze.“ Pojďme se na to do detailu podívat. V době, kdy Česká republika začínala vnímat nebezpečí virové nákazy, jsme mohli už měsíce…
Jméno Jana Herčíka si v Česku prakticky každý hned spojí s jeho povoláním: Zvěrolékař. Za více než třicet let své veterinární praxe toho v ordinaci se svými pacienty a jejich páníčky zažil opravdu požehnaně. Zblízka sledoval, jak se proměňovala péče o domácí mazlíčky, jak zásadně pokročila diagnostika jejich chorob, jak na nich lpíme. „Určitě jsme národ, který má rád zvířata. Mnohdy víc než sami sebe. Když vidím, co jsou lidi ochotni udělat pro zvíře, nevím, jestli by tohle udělali pro někoho blízkého,“ říká. Sám se nedávno rozhodl udělat něco pro své okolí: Pustil se do komunální politiky. I o jeho současné – tak…
Lidé na jeho fotografiích hledí do objektivu s klidnou tváří. Nestojí proti lovci osudů, ale svěřují se do péče dokumentaristovi, který fotí s porozuměním. Karel Cudlín zachycuje proměny společnosti od sedmdesátých let. Fotoaparát nosí pořád u sebe. V začátcích mu pomohl strýček, který byl amatérský fotograf. Dokumentární fotografií se tak začal zabývat přibližně v sedmnácti letech. „Spoustu věcí bych vůbec nezažil, kdybych nefotil,” říká Karel Cudlín. Lidské příběhy lovil v žižkovských ulicích, v tanečních sálech, během politických setkání, na filmovém place i během svých výprav na Východ nebo do Izraele. Odemykáme rozhovor ze zimního speciálu Neovlivní.cz. Potkáváme se na malém…
Kdyby zůstal ve škatulce egyptolog, byl by nejspíš obecně velebeným českým mozkem. Jenže postupně začal zjišťovat, že v dávné civilizaci pod pyramidami a pískem leží víc paralel s naší společností, než by nás kdy napadlo. V tu chvíli se pro část intelektuálů stal hlasatelem apokalypsy. „Vyčítají mi, že se na základě studia kolapsů snažím tvrdit, že vše skončí. Málokdo pak chápe, že kolaps je ‘pouze’ ztráta komplexicity, lidé zůstávají, akorát benzín může stát čtyřikrát víc a jogurtů není 500 druhů, ale třeba 30,” říká šéf Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, který se kromě výzkumu v poušti věnuje léta kolapsům a…