CSRKomunityOdpovědné firmyOdpovědné zálibyOdpovědný životTechnologie pro životTémataŽivotní prostředí

Bezručova chata se vrátila na Lysou horu, rodí se nové kultovní místo setkávání

Bezručova chata je zpět na Lysé hoře a znalci tvrdí, že už ji osud z roku 1978, kdy vyhořela, nepotká. Na její obnovení se skládali lidé, města i firmy, prostě všichni, kdo mají k nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd vztah. Je to příběh komunity, která chtěla, aby se turisté zase měli kam vracet. A to i na Štědrý den či Silvestra.

Parta deváťáků z Hnojníka, malého městečka na Frýdecko-Místecku, si vyšlápla na Lysou horu, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Nesli  s sebou hadí kůži, odlitky stop zvířat, na které lze narazit v Beskydech, a dokonce i medvědí chlupy. Měli připravená stanoviště se soutěžemi.

ČTĚTE: LIDEM VE RWANDĚ DOBROVOLNÍCI Z HOCHTIEFU POSTAVILI LÁVKU PŘES ŘEKU URURUMANZA

Na vrcholu se děti podívaly na film o Lysé hoře a pak zase mazaly dolů. Jeden školní den se jim dostalo aktivního pohybu a zároveň přísunu vědomostí, které se jim z hlav určitě nevykouří. „Učit se o přírodě je prostě lepší v přírodě, než ve třídě z knížek,“ komentuje výšlap učitelka Jana Březovjáková.

Netradiční výuku během výstupu na vrchol v závěru doplněnou o filmovou projekci umožňuje projekt, který připravil Klub českých turistů v Moravskoslezském kraji v nově otevřené Bezručově chatě, v níž je i přednáškový sál s audiovizuální technikou.

Pět let sbírek, nakonec stojí

Chata je v provozu od 25. listopadu, i když zatím není možné využívat pokoje k ubytování. O víkendech bývá už teď narvaná k prasknutí. Na nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd se tento objekt Klubu českých turistů vrátil po 37 letech, chata vyhořela v roce 1978. Od té doby turisté usilovali o její obnovení, v posledních pěti letech uspořádali veřejné sbírky, do kterých lidé přispěli bezmála šesti miliony korun.

Původní rozpočet na stavbu byl 56 milionů korun, nakonec se jí podařilo vybudovat za 29 milionů. Turisté a další nadšenci na ní odpracovali tisíce hodin, firmy i jednotlivci věnovali množství stavebního materiálu i různého vybavení. „Každá koupelna v chatě je jiná, protože jsme kachličky dostali od různých dárců,“ vysvětluje na příkladu vedoucí technické sekce Klubu českých turistů Jiří Stejskalík, který celou výstavbu koordinoval.

Nejvíce zpočátku pomohl Moravskoslezský kraj, který hned na startu přispěl 9 miliony korun. Bez něj by se stavba vůbec nerozběhla, ve zdar akce totiž zpočátku nikdo příliš nevěřil. Vstřícná byla mnohá města a obce, například Frýdlant nad Ostravicí, Ostrava nebo Havířov. Zklamala ale třeba Opava, Karviná nebo Orlová, které nedaly nic. „Přitom i z těchto měst je mnoho turistů, kteří pravidelně vyrážejí na Lysou horu,“ konstatuje Stejskalík.

Neuvěřitelnou sumou 750 tisíc korun stavbu podpořila malá obec Ostravice, která se krčí pod Lysou horou. „Přispěli jsme v letech 2013, 2014 a 2015 vždy 250 tisíc korunami,“ potvrzuje místostarosta Jiří Pavlán. Na vrcholu Lysé hory se nachází více katastrálních území, ovšem právě Bezručova chata se nachází na území Ostravice, stejně jako bývalá oblíbená občerstvovna Šantán.

„Naše obec je celoročně lákavou turistickou oblastí a většina turistů začíná svůj výstup na Lysou horu právě na Ostravici. Máme tu totiž ideální podmínky a zázemí pro turistiku spojené. Obnova Bezručovy chaty na Lysé hoře je skvělá věc a budoucí generace turistů a návštěvníků to jistě budou potvrzovat,“ vysvětluje Jiří Pavlán velkorysost obce.

Dostat děti od počítačů

Přes kapsu se praštila též firma Plzeňský Prazdroj. Dala 300 tisíc korun na fotovoltaické panely a dalších necelých 200 tisíc korun na vybavení edukační místnosti, aby podpořila projekt, jímž chce Klub českých turistů dostat dětí od počítačů do přírody. Ostatně součástí Prazdroje je i pivovar Radegast, který sídlí na úpatí Beskyd. Jeho ředitel Ivo Kaňák má k Lysé hoře naprosto výjimečný vztah.

„Existuje kniha 7 prvních let života rozhoduje od Johna Brierleyho. Já je většinou prožil v krásném prostředí obce Řečice, která je dnes pod hladinou horské údolní nádrže Šance, na úpatí Lysé hory. Tu mám na očích celý život. Když chci, vidím ji z okna domu, ze zahrady, z kola, z tenisového kurtu, z greenu nebo i z pivovaru. Je jedním z míst okolní přírody, ze které čerpám energii,” vypráví.

ČTĚTE: NERATOV: MÍSTO, KDE JSOU NA SEBE LIDÉ PROSTĚ HODNÍ, PROTOŽE HODNÍ JSOU

Určitě je v tom stejný jako statisíce těch, kteří ke kraji mají vztah a žijí tady. „Vlastně jsme si všichni v mnohém podobní, třeba i v tom, že ač se leckde možná žije snáze, neměnili bychom, jsme pyšni na to, co jsme tu dokázali a jak krásnou přírodu s dominantou Lysé hory máme na dosah; takový patriotismus jinde nenajdete. Lysou horu máme v naší DNA, a proto když něco potřebuje, rádi nezištně pomůžeme.“ prohlašuje Kaňák. Pivovar také vybavil hospodu Bezručovy chaty výčepním zařízením.

Zvenku je nová Bezručova chata přesnou replikou původního objektu, navíc má jen terasu. Ovšem uvnitř vypadá zcela jinak, aby vyhovovala nejen hygienickým a bezpečnostním předpisům, ale také požadavkům doby. Je v ní restaurace a také menší bufet, který nahradil nedávno uzavřený Šantán, malinký bufet, který byl pro turisty kultovním místem, přestože se téměř rozpadal.

Každý z šesti pokojů nové chaty má vlastní sociální zařízení. Součástí objektu jsou i další prostory pro nocování, byt správce, informační centrum. Audiovizuální sál určený hlavně k ekologické osvětě není jedinou zajímavostí stavby. Na zábradlí terasy se bude montovat fotovoltaika, která chatu zásobí energií.

Objekt je perfektně zateplený, dokonce i okna v modřínových rámech mají trojité zasklení. Podlahové topení vyhřívá tepelné čerpadlo, které pracuje na principu voda země. „Na naší parcele je pět vrtů sto metrů hlubokých, o průměru 200 milimetrů. Odtamtud se čerpá zemní teplo. I při -17 stupních je díky tomu v chatě příjemných 21 stupňů,“ líčí Jiří Stejskalík.

Vodovod opravovali rok

Využití tepelných čerpadel v obdobných objektech si byl obhlédnout v zahraničí, kde má technologie podporu státu. V Česku jsou tepelná čerpadla stále drahá, přesto ekologický způsob vytápění vyhrál.

„Když jsme dělali vrty, tak zhruba v 60 metrech projel vrták bez jakéhokoliv odporu 12 metrů, a to u dvou vrtů vzdálených 15 metrů od sebe. Musí tam být obrovské jeskyně,“ vypráví Jiří Stejskalík. Systém vytápění je řízen počítačem a je možné ho ovládat i mobilem. V budově jsou i dva krby, které samozřejmě dotvářejí atmosféru. Jeden vytápí i vyšší patro, druhý ohřívá vodu. No a samozřejmě nad ním turisté suší svá propocená trička.

Velkým oříškem byl vodovod. Naši předkové kdysi vybudovali ve skále podzemní bunkr, ze kterého se vodou zásobovala celá Lysá hora. Jenže vodovod vedoucí pod turistickým chodníkem v době holomrazů popraskal, protože vlivem mnohaleté eroze ubylo krycí vrstvy půdy.

„Ortodoxní ochránci přírody nám nedovolili vykopat nový vodovod. Paradoxně nám tím nakonec ušetřili miliony korun, protože nás donutili přemýšlet,“ vypráví Stejskalík. Německá firma, která provádí bezvýkopové opravy potrubí, si sice na vodovod v Beskydech netroufla, ale zapůjčila speciální pružinu. Pomocí té napřed turisté dostali do potrubí rybářský vlasec, jím dovnitř vtáhli ocelové lano a nakonec s pomocí elektrického vrátku také polyetylenovou hadici.Tak se jim podařilo vyspravit 550 metrů vodovodu.

Díky tomu má dnes chata vlastní, velmi kvalitní pitnou vodu. Na splachování záchodů a další technické účely ale používá dešťovou vodu, která se jímá ve speciální nádrži. Oprava vodovodu trvala asi rok. A Stejskalík přiznává, že ač jinak alkohol nepije, 12. října, když začala v chatě téct první vlastní voda, se s kamarády opil.

ČTĚTE: REPORTÁŽ ZE SOCIÁLNÍ FARMY: BŮH NÁS NESTVOŘIL, ABYCHOM SE VÁLELI

Osud původní stavby snad novému objektu nehrozí, je vybaven kvalitními požárními hlásiči, které upozorní i na zapálenou cigaretu. Chata je otevřena každý den, oficiálně do 20 hodin, vyjma pondělka, kdy je zkrácený provoz do 17 hodin. Neoficiálně nikdo turisty po 20. hodině nevyhazuje. Mnoho jich totiž s čelovkami na hlavě přichází i ve večerních hodinách.

„Lysá je sportovní kopec. Jezdí sem cyklisté i skialpinisté. Někteří lidé si nahoru vyšlápnou několikrát týdně. Je to obrovský fenomén,“ vypráví Jiří Stejskalík.

I proto bude Bezručova chata otevřena na Štědrý den i na Silvestra. Někteří šílenci se totiž bez svého “výplazu” na Lysou neobejdou ani jeden den v roce. Závěrečná polévka, pivo nebo čaj s rumem v Bezručovce k tomu přitom neodmyslitelně patří.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Zamyšlení Drahomíry Mandíkové: Teplé Vianoce bez snehu v Česku?

Následující článek

Máte rádi Steva Jobse a jeho nakousnuté jablko? Pak zamiřte do nového muzea

Gračková Ivana

Gračková Ivana

Ivana Gračková se pohybuje v médiích necelých třicet let. Působila na pozicích redaktorky, fotoreportérky, scénáristky, moderátorky, editorky i šéfredaktorky.
V devadesátých letech z prostředků své reklamní a PR agentury pět let vydávala kulturní měsíčník pro Moravskoslezský kraj s názvem Triumf, v němž spojila publicistickou a odbornou tvorbu zaměřenou na kulturu a společenský život regionu se standardním měsíčním přehledem akcí. Angažovala se také jako kurátorka uměleckých výstav. Věnovala se tvorbě pro tištěná média, rozhlas i televizi, pracovala také v agenturním zpravodajství. Krátce si vyzkoušela práci pro bulvár, blíže má ale jednoznačně k odborným tématům, publicistice a investigativní tvorbě.
V současné době publikuje nejvíce v Hospodářských novinách a jejich odborných přílohách.