Odpovědné zálibyOdpovědní lídřiOdpovědný životTémataZdravý životní stylŽivotní prostředí

Jakub Vágner říká: Chytit gigantickou tygří rybu, to není Everest, to je K2!

Rybář a lovec rybích obrů, držitel mnoha světových rekordů, autor mnoha dokumentů, cestuje za dobrodružstvím po celém světě. A už 6. srpna se s ním můžete podívat na první díl dokumentární série Muž velkých ryb (v originále Big Fish Man), kterou odvysílá Animal Planet.

Dokumentární seriál o lovu největších druhů ryb, se natáčel přes rok a Jakub Vágner udělal cokoli, aby odhalil život těchto velkých predátorů. Pádloval podél amazonských džunglí, vyrazil na řeku Kongo, do subarktické oblasti Kanady, ale vypravil se taky k evropským řekám. Uvidíte ty nejnáročnější výlovy i boj s takovými velikány, jakými je například tygří ryba v Kongu.

Ryby chytá, ale vrací zpět

Jakub Vágner je sice rybář, ale ne v tom smyslu, v jakém si rybaření možná představujete. Je totiž přesvědčen o tom, že ryby jsou inteligentní a že po ulovení by se měly vrátit zpátky do vody. Když to neuděláte, už nikdy ji nechytíte. Jeho princip „Chyť a pusť“ je pravidlo, které striktně dodržuje. Ryby má rád a je s nimi šťastný. I proto je asi nejí. Jak říká, to, že loví vzácné a velké ryby, vnímá jako poslání ukázat nám všem, abychom se k přírodě chovali líp.

33702_ep102_003.JPG

Kvůli tomu, aby chytil a pustil ryby větší, než je on sám, cestuje po celém světě. I v rámci natáčení seriálu pro Discovery Chanel navštívil řadu zemí. Destinace si vybíral sám a podle toho, čím by byly zajímavé a zda by se tam dalo něco chytit. „Byly to země, kde už jsem předtím byl, ale nebyly to stejné lokace. Vždyť taková Amazonie je větší než celá Evropa. Česká republika má obrovskou magii, že ji za pět hodin přejedete celou autem, každých deset kilometrů se mění příroda a pořád je tady něco k vidění. Než někam vyrazím, tak tu lokaci chci poznat předem. Je to i proto, že čím jsem starší, tím si uvědomuji zodpovědnost i vůči svému štábu,“ říká rybář a cestovatel. „Musím být loajální, ti lidé mi pomohli dostat se nahoru a celý život si pomáháme navzájem.“ Jeho tým tvoří maximálně pět lidí, spíše čtyři. Platí totiž pravidlo: nenechávat nikoho za sebou, takže snahou je, aby se všichni dostali do jednoho auta nebo malého letadla, kdyby byl nějaký problém. A nebezpečných situací je vždycky dost.

Natáčení v exotických zemích není vždycky procházka růžovou zahradou. A někdy musí do vody i kameraman.

Natáčení v exotických zemích není vždycky procházka růžovou zahradou. A někdy musí do vody i kameraman.

Nebezpečí? S tím se musí počítat

„Každý den se nějaká nebezpečná situace objeví,“ směje se Jakub Vágner. Když není, je to spíše výjimka. „Jde o to, že v některých zemích je to z extrému do extrému. To, že jste daleko od civilizace, je psychicky velmi náročné a je to věc, na kterou si musí člověk zvyknout. Když se tam něco stane, cokoliv, tak to je problém. Tady, když vás chytí zub a bolest je nesnesitelná, víte, že to musíte okamžitě řešit a jít na pohotovost nebo rovnou na zubní chirurgii. Když se to stane tam, tak první zubní ordinace je třeba tisíc kilometrů daleko. Co je banální tady, tak tam na to můžete umřít. A to už nemluvím o opravdu vážných věcech, které se mohou stát. Nebezpečné situace ano, ale raději v přírodě než od lidí. Ty jsou vždycky nejhorší,“ vypráví Jakub Vágner. „To hrozí ve všech rizikových místech, hlavně v Africe. Když narazíte na lidi, kteří neznají hodnotu lidského života a ten váš má hodnotu deset, dvacet dolarů, to je něco, s čím nejde bojovat. To musíte ustát a mít životní kliku. S tím ale musíte počítat, když jezdíte do destinací, kam turisté normálně nejezdí,“ říká cestovatel Vágner.

Fascinující ryba z Konga

Kongo je země rybářsky velmi zajímavá. To ostatně Jakub Vágner ví nejlépe. Na otázku, která ryba je pro něj nejvíc fascinující, totiž odpověděl, že tygří ryba, která žije jen v povodí řeky Kongo. Ulovení tohoto téměř legendárního tvora patří k největším výzvám všech sportovních rybářů na světě. „Chytit tuhle rybu je kapitola sama pro sebe, po všech stránkách. Vlastně se dá říct, že jsem ji lovil celý rok. Několikrát jsem ji sice zapřáhl, ale vždycky něco selhalo. To je ryba, která dokáže překousnout ocelový lanko na 180 kg, takže to je obrovská výzva. Kromě toho je ta řeka až 15 km široká a stovky metrů hluboká, takže tam zakotvíte pětimetrovou lodičku a k jednomu břehu jsou to 4 km, k druhému 3 km, hodíte tam dva směšné pruty dozadu a čekáte, že vám zabere ryba, která v podstatě neexistuje. To je dost depresivní pocit,“ vypráví Jakub. „Nám se to nakonec podařilo a vlastně jsme chytili asi největší tygří rybu, která se kdy v historii v Kongu chytila. Pro mě to byl nesmírně emotivní zážitek,“ usmívá se sympatický rybář. Není to sice největší ryba, kterou kdy chytil, ale rozhodně patří k těm, na které se nezapomíná. „Chytit gigantickou tygří rybu, to není Evereset, to je K2,“ dodává Jakub.

tygri ryba

Tygří ryba, která byla pro Jakuba velkou výzvou.

Přesto, že neustále cestuje a téměř devět měsíců je v cizích končinách, nejraději to má u nás doma. „Miluji české ryby a hlavně miluji Českou republiku. Čím víc cestuji, tím víc toužím po tom, abych byl doma,“ říká. A přestože si už většinu ze svých rybářských snů splnil, plní si je dál. Největší jeho sen je zůstat šťastný. Možná by mu k tomu pomohla i zlatá rybka. Jenže těch už prý chytil několik, ale pořád nic. „Asi nebyla ta pravá,“ směje se.

 

 

 

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
FOTO: SHUTTERSTOCK
Předchozí článek

Nový průzkum našich kapes: Singles jsou chudší, ale páry zadluženější

FOTO: SHUTTERSTOCK
Následující článek

Jak poznáte oční vadu u miminka?

Ivana Ašenbrenerová

Ivana Ašenbrenerová

Pracovala v Mladém světě, v časopise Maminka či Marianne.cz. Je autorkou knihy Co dělat, když dítě, spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a Velké knihy o mateřství. Zajímá se o zdravý životní styl, alternativní medicínu, psychologii a vše, co je mezi nebem a zemí. Jako typický Blíženec ráda mluví, směje se a bez humoru si neumí představit život. Nejraději relaxuje při čtení, hudbě, vaření, na kole nebo s kamarádkami. Má tři syny, díky kterým každý den zjišťuje, že mateřství je úžasné dobrodružství, které nikdy nekončí.