02 Dub 2015

Milý blog – díl třetí: Milá naše servírko

Anděli, v pravý okamžik hluchý a v pravý okamžik pečlivě naslouchající – servírko mile obsluhující jakoukoliv dámskou jízdu – tobě patří tenhle dopis. Na poslední akci s mými osmi věrnými životními souputnicemi jsi mi řekla „slečno“ a ty čůzy z toho měly psinu celý večer. Tím jsi, anděli, vstoupila do našich letopisů stejně jako

Lenka Tréglová 0
31 Bře 2015

Chci zpátky svoje tělo (po čtyřech dětech) – 1. díl

Tak to jsem já. Je mi třicet čtyři, mám čtyři děti a vážím sedmdesát čtyři kilo. Plus mínus. Takže řekněme skoro metrák. Jestli myslíte, že to není hrozný, tak to tedy hrozný je. Ještě než jsem měla děti, trpěla jsem, že mám při necelých 170 cm výšky 60 kg. V

Šumberová Vlaďka 0
25 Bře 2015

Causa ústřice: Jak se stát milovníkem syrových mlžů

Většina Francouzů považuje ústřice za běžnou součást jídelníčku, syrový měkkýš patří na štědrovečerní stůl, stejně jako se servíruje v pařížských barech ke skleničce šampaňského při večerní cestě do divadla. Pro zbytek světa má poněkud jinou nálepku. Vnímá se jako lahůdka, kterou ocení jen zkušení gurmeti, případně jako nezbytná položka zdobící

Budínský Libor 0
19 Bře 2015

Milý blog – díl druhý: Milá maminko s kelímkem

Jsou tři odpoledne, ale ty máš pocit, že je před půlnocí a někdo ti zevnitř stahuje oči, posypává víčka pepřem a vycpává hlavu vatou. Sedíš u hřiště, do mozku se ti zarývá dětský řev, který by jen chorobný optimista po třetím jointu mohl považovat za příjemný zvuk a tváříš se,

Lenka Tréglová 0
16 Bře 2015

Pastař: Potěšení z italské kuchyně

Italská kuchyně je v Česku s přehledem nejúspěšnější národní kuchyní. Zatímco „Francie“ se v českých podnicích moc nechytla a k exotice máme stále daleko, italské speciality připravuje snad každý druhý podnik s mezinárodní kuchyní, byť jejich kvalita a úroveň je značně kolísavá. Na druhou stranu už v metropoli fungují minimálně

Budínský Libor 0