Odpovědná rodinaOdpovědný životStudie / průzkumyTémataZdravý životní styl

Analýza Češi 1990‒2015: Máme se lépe, cítíme se hůře. Souhlasíte? Udělejte si test

Celých 71 % Češek a Čechů je spokojeno se svým životem, na budoucnost společnosti jich ale s pesimismem hledí dvakrát více než v devadesátých letech minulého století. Zlepšení ekonomické situace v horizontu pěti let tak čeká jen čtvrtina Čechů. Na rozpor upozorňuje analýza KPMG Češi 1990‒2015.

Češi mají proti roku 1990 výrazně vyšší reálné mzdy, žijí ve větších domech či bytech ‒ obytná plocha na jednotlivce narostla z 25 metrů čtverečních na 32 ‒ a vlastní více majetku. Klesl počet těch, kteří s příjmem vycházejí obtížně, a vzrostl počet lidí, jimž se daří spořit. Také vztahy a důvěru mezi lidmi hodnotí občané Česka lépe. Přesto se 71 % z nich domnívá, že se společnost nevyvíjí dobrým směrem. V roce 1993 přitom byly o opaku přesvědčeny celé dvě třetiny společnosti (66 %).

ČTĚTE: ČESKO PATŘÍ K NEJBLAHOBYTNĚJŠÍM ZEMÍM SVĚTA. DAŘÍ SE EKONOMICE, LIDÉ SE CÍTÍ SVOBODNĚJI

„V minulém roce jsme s KPMG oslavili 25 let v České republice. Rozhodli jsme se využít výročí i jako příležitost udělat úkrok od našich tradičních témat a pokusit se zachytit posun nálad a názorů v české společnosti,“ popisuje řídící partner poradenské společnosti Jan Žůrek, proč se firma pustila do analýzy Češi 1990‒2015. Ta porovnává vedle tradičních statistických údajů také unikátní sociologická data o postojích a názorech české společnosti. Analýza je dostupná na webu 25let.cz, kde je k dispozici i test Znáte Češky a Čechy.

Udělejte si test

Znáte Češky a Čechy? Udělejte si jednoduchý test na 25let.cz.

„Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzívou ‚apokalyptiků‘,“ komentuje  Žůrek.

Více milionářských domácností, ale i dluhů

Podle dotazování občanů má majetek v hodnotě přes jeden milion korun 62 % domácností. Zohledníme-li inflaci, v roce 1995 mělo majetek odpovídající dnešnímu milionu pouze 46 % domácností.

Finance se nicméně na celku podílí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.

Od roku 1993 se zvýšila průměrná česká reálná hrubá mzda téměř dvojnásobně (o 94 %). Už deset let navíc neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd, což naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami.

ČTĚTE: UNAVENÍ, ALE ŠŤASTNÍ A S VÍROU V LEPŠÍ ROK. TAK SE CÍTÍ ČEŠI

Příjem na spotřebu a bydlení ale Čechům sám o sobě nestačí. Oproti roku 1993 narostlo zadlužení domácností, hlavně kvůli dostupnějším hypotékám téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci). V posledních deseti letech tak více než 70 % všech prostředků z úvěrů domácností směřuje právě do bydlení.

Rodina nad zlato, přátelé před prací

Vedle ekonomických aspektů popisuje analýza KPMG také, jak a kde Češi žijí, jak se stravují („polistopadovým hitem“ jsou těstoviny a minerální vody), nebo jak přistupují k volnému času, jehož význam pro Čechy vrostl.

Rodina pro Češky a Čechy stále zůstává v životě nejdůležitějším elementem. V posledním čtvrtstoletí stoupla důležitost přátel a známých, které Češi řadí před práci. Politika a náboženství hrají spíše marginální roli, za důležité je považuje méně než čtvrtina Čechů.

Zatímco prestiž ministrů a duchovních klesla v posledních 25 letech skoro na úroveň uklízeček, „skokany čtvrtstoletí“ jsou, co se týče prestiže povolání, profesionální vojáci. Pověst manažerů ztrácí lesk a nejvíce si Češi cení vysokoškolských učitelů a vědců.

Demokracie u Čechů nestoupá ani neklesá v ceně. Pro většinu je nicméně důležitější ekonomická situace, respektive životní úroveň. Pro 37 % občanů je dnes na „režimu“ důležitější svoboda, možnost prosadit se a demokracie. V devadesátých letech minulého století upřednostňovalo demokratické uspořádání před minulým obdobím reálného socialismu 56 % občanů. Dnes je to mírně nadpoloviční většina (51 %).

O studii

Analyzovaná data pochází primárně od Střediska empirického výzkumu (STEM), které provádí nejdelší kontinuální sledování trendů v Česku. Data jsou průměrována za roky 1990–1993 a 2013–2015, aby nedošlo k výkyvu vlivem aktuálních událostí. Studie využívá také data CVVM/IVVM se svolením Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR s využitím Českého sociálněvědního datového archivu.

ČTĚTE: ROK 2015: CSR PROJEKTY, KTERÉ STOJÍ ZA ZAPAMATOVÁNÍ

Ostatní data pochází z databází Českého statistického úřadu (ČSÚ), České národní banky (ČNB), Sexuologického ústavu, Svazu automobilového průmyslu, Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších institucí.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Svět má nového Einsteina. Je to žena

Následující článek

Kdo by si ještě před rokem myslel, že UNICEF rozbije stany v Evropě, ptá se Pavla Gomba

Redakce MY89.cz

Redakce MY89.cz

Česko má jednu specifickou generaci, která se nedefinuje věkem, ale zkušeností. MY všichni žijeme od roku 1989 nový život a pořád se něco učíme. Víme, nebo alespoň tušíme, že kvalitní život neleží ani v bohatství ani ve věčném mládí, ale v rozumném přístupu ke kariéře, soukromí, zdraví, výchově dětí i přírodě. Právě o tom na MY89.cz píšeme.