Komentáře

Chci zpátky svoje tělo – 2. díl: Výmluvy

Před dvěma lety zaplavila sociální sítě fotografie neuvěřitelné matky Marie Kang (s vizáží a tělem supermodelky) s třemi malými chlapci (určitě půjčenými) u kolen a otázkou What´s Your excuse?  Na co se vymlouváte vy? Jako uhranutá jsem se snažila dozvědět se o ní pravdu – že se živí jako trenérka ve fitku, pro děti má tři chůvy a o domácnost se jí stará hospodyně.

Výsledek pátrání byl poněkud skličující: nic z toho žel není pravda a schopná Marie má k tomu ještě rozběhnuté nějaké dva byznysy. Pokud by bylo její podnikání založené na tom, kolik toho denně uběhne, pak by to leccos vysvětlovalo…  Nad jejími super schopnostmi jsem ale dále nehloubala, protože mé myšlenky zastínily neodkladnější úkoly – utřít rozlitou šťávu, nalít žíznivci nové pití, nakrájet jablko na svačinu, připravit modelínu, podepsat úkoly a u toho nohou pohoupat kojence v lehátku, aby se vše obešlo bez intenzivního zvukového doprovodu.

Samozřejmě se vymlouvám na kde co. Mám děti čtyři a to je víc! Ačkoli třeba jordánská královna Ranja má také čtyři, je o jedenáct let starší a přesto vypadá jakoby vypadla z titulní stránky Vogue. Nemluvě už o tom, že si zvládla vybudovat pověst jedné z nejmocnějších žen světa.

Asi to bude tím, že když mám volnou chvíli, kdy po mně vzácně nikdo z dětí právě nic nechce a zároveň neřeším dramatické spory (Ty jsi nejhroznější!Ne ty jsi nejhroznější!) či situace (Pálí rozpálená plotna? Ano! Když půjdu úplně na kraj břehu rybníka, sklouznu do vody? Ano!) ani nevysávám, neskládám prádlo, nezametám, neuklízím kostky od lega a tak dále a tak dále, místo abych dělala dřepy, kliky nebo sklapovačky, tak se třeba běžím konečně vyčůrat – v lepším případě i sama. Anebo (a v tom bude ten háček) je to tím, že dávkuju čokoládu nebo jiné pochutiny na nervy a to ve větším než přiměřeném množství. Ale řekněte, dokážete si představit, že jste ve stresu a dáte si třeba mrkvičku nebo papričku na uklidnění?

Faktem zůstává, že čtyři měsíce po porodu bych nemusela vypadat jakoby by mi trup obmotala anakonda. Rubens by nad mými záhyby asi zaplesal, ale nejsme v baroku a na to, abych se líbila Saudkovi už mám beztak dětí dost. A především, a to je to podstatné, se sama necítím pohodlně v téhle nadměrné kůži.

Já vím, že jsem se zatím nezačala ani trochu snažit. Že když do sebe sypu obsahy bonboniér, co jsem dostala k narozeninám, bezděčně dojídám zbytky od Mikuláše a rozhodně nepohrdnu kynutými tvarohovými buchtami nebo koblížky od sousedky (díky Gábi!), těžko můžu čekat dramatický pokles váhy. Rozumějte, říkala jsem si, abych to nepřehnala s tím hubnutím hned po porodu, aby se děcko mělo z čeho najíst… Jenže je tu jaro, přichází odhazování svršků a je opravdu na čase začít něco dělat. Aby mi to jako nezůstalo…

 

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Pšenice způsobuje závislost! Rozlučte se s chlebem, buchtami a koláčky, budete zdravější

Následující článek

Nová Praha ožívá na fotkách a webu Evy Šafránkové

Šumberová Vlaďka

Šumberová Vlaďka

Dříve kulturní redaktorka MF Dnes je na mateřské dovolené se svými čtyřmi dětmi. Miluje sport a pohyb a proto pro vás bude psát blog tom, jak po čtyřech porodech získat zpátky své tělo. Držte jí palce!