Byznys pro životEditorský výběrKariéraNa vlastní trikoOdpovědné zálibyOdpovědný životPozor, začínámeTechnologie pro životTémata

Chtěl mít dřevěné blatníky, s kamarádem založil firmu a prodává retro kola na míru

Třiadvacetiletý Pavel Zajíc z Hradce Králové chtěl mít na svém kole dřevěné blatníky. Jejich vývoj a výroba trvaly dva roky, nepodařenými kusy dokonce doma topili. Díky tvrdohlavosti a vytrvalosti si nejen splnil svůj sen, ale navíc s kamarádem založil firmu Harold Bicycles a už dva roky renovují kola na míru. K dřevěným blatníkům přibyla řídítka, ve vývoji jsou speciální rámy a cyklobrašny. Unikátní na téhle “millennials” firmě je, že mladíci používají české materiály a spolupracují s lokálními dodavateli.

Originální design, kvalitní materiály, českou ruční výrobu a cyklistiku spojuje firma Harold Bicycles, kterou založila dvojice mladých podnikatelů v Hradci Králové. Třiadvacetiletý Tomáš Lupínek se společně se stejně starým kamarádem Pavlem Zajícem zabývá renovací starých jízdních kol, výrobou dřevěných blatníků a dalších cyklodoplňků.

Za dva roky prodali dva mladíci desítky ručně vyrobených kol. Jen letos přestavovali takové lahůdky, jako byla kostra prvorepublikového dámského kola Tatra či silniční rámy italských malovýrob. Jak sami zakladatelé říkají, firma vznikla z vášně pro design, retro styl a z chuti změnit prostředí ve městech.

ČTĚTE: TŘI MLADÍCI POVÝŠILI BETON NA UMĚNÍ. VYRÁBĚJÍ Z NĚHO NÁBYTEK, ŠPERKY, A DOKONCE I ŠATY

Nápad pustit se do podnikání přišel až se dřevěnými blatníky, které si Pavel přál mít na svém kole. „Nakonec jsme na blatnících pracovali dva roky, než jsme dosáhli dobrého výsledku. Pokaženými kusy jsme doma už i topili. Napadlo nás nabídnout blatníky i dalším zájemcům a založit firmu. Myslím, že kdybychom se tehdy nad výrobou blatníků tak netrápili, značka by možná nevznikla,“ uvažuje Tomáš Lupínek.

Dřevěné blatníky jsou v Česku unikátní. „Ve světě je výrobců jen pár, přitom před více než sto lety byly dřevěné blatníky běžnou součástí jízdních kol,“ vysvětluje student žurnalistiky Lupínek a dodává, že firma nabízí blatníky ve čtyřech barevných kombinacích.

Blatník má pět vrstev, z nichž je jedna příčně řezaná tak, aby zajišťovala odolnost celého korpusu proti kroucení. Zatímco povrchové dřevo se různí, jádro je vždy vyrobené z kvalitního bukového dřeva.

Povrch blatníků je ošetřen směsí přírodních vosků a olejů, které dřevo chrání před povětrnostními vlivy. „Nepoužíváme syntetické laky, tím také chráníme životní prostředí. Jednotlivé vrstvy jsou spojené lepidlem s nejvyšší možnou odolností vůči vodě, které si mícháme sami. Nerezový materiál pochází od českého výrobce a dřevo z dýhárny v Chrudimi,“ ukazuje Lupínek.

Při výrobě blatníků a cyklodoplňků dvojice spolupracuje výhradně s českými dodavateli, kteří používají české materiály. „Každý výrobek je výsledek ruční práce lidí z Hradce Králové a okolí. Nejsme továrna, ale nadšenci,“ vysvětluje třiadvacetiletý podnikatel. Zrovna nedávno vyrobili speciální červenou tříkolku pro mladého golfistu Lukáše, který prodělal obrnu a golf mu pomáhá zlepšovat motoriku a pohyb.

Jiné kolo do terénu, jiné k saku

Dvojice pracuje také na vývoji vlastních cyklistických rámů, protože je nechce dovážet z Asie. „Máme tolik zakázek, že na vývoj vlastních rámů nezbývá moc času. Lákají nás materiály jako karbon a titan, už dlouho vyvíjíme karbonovo-bambusový rám. Chceme vyrábět klasické designy ze 30. až 70. let minulého století, jen lehčí, pevnější a kvalitnější. Pavel má v oboru kompozitních materiálů vzdělání, jinak bychom si to nemohli dovolit,“ vysvětluje Lupínek.

ČTĚTE: ŘÍKALI JÍ, ŽE POHOŘÍ, ALE HIPSTERSKÉ BISTRO ADÉLY ILLY SLAVÍ V KARVINÉ ÚSPĚCH

Podnikatelé nabízejí také ořechové a bukové rukojeti a na dalších stylových součástkách pracují. Brzy představí dřevěno-kožené brašny.

Typickými zákazníky jsou lidé mezi dvaceti a čtyřiceti lety, kteří nechtějí jezdit do práce na “zrezlé plečce” ani na horském kole. Podle Lupínka si každá příležitost žádá jiné kolo. „Já sám mám sportovní kolo na silnici, do terénu. Městské, když jedu v džínách a triku, a další kolo do města k  saku,“ vyjmenovává Lupínek.

Města jdou podle něj s budováním infrastruktury cyklistům naproti. „Díky tomu kola osedlávají i dříve zarytí motoristé. Dokonce i moje mamka už pochopila, že jet na úřad autem a parkovat deset minut daleko je pitomost. Na kole jezdí manažeři, designéři nebo dámy z banky, nejsou to jen hipsteři. Často to jsou naopak lidé, kteří ani nevědí, co ten pojem znamená.“

Přestavba kola se nejčastěji poybuje v rozmezí od 8 do 15 tisíc korun, závisí na výbavě a požadavcích zákazníků. „Kola nevyrábíme „do foroty.“ S každým zákazníkem se sejdeme a poslechneme si jeho představy, podle kterých kolo tvoříme. Proto na výsledek lidé čekají jeden až dva měsíce,“ přibližuje Lupínek.

Ve své dílně kolo zbaví laku, zkontrolují, jestli je rám v pořádku a podle potřeby ho upraví. „Rám pak putuje do lakovny a my zatím připravíme všechny díly, se kterými budeme kolo kompletovat. Zarytým cyklistům během té doby nějaké kolo půjčíme,“ směje se Lupínek. Přestavba kol je podle něho sochařina.

Tomáš Lupínek (vpravo) a Pavel Zajíc. Foto: Harold Bicycles

Tomáš Lupínek (vpravo) a Pavel Zajíc. Foto: Harold Bicycles

„V podstatě každý díl upravujeme, někdy si ho i sami vyrobíme, protože univerzální díl je v zásadě špatný díl,“ míní mladý podnikatel, který má na starosti propagaci, distribuci a prodej. Jeho společník Pavel Zajíc se zabývá technologiemi, designem a výrobou.

„Pavel je mistr vzorečků, chemických sloučenin a technických řešení. Seznámili jsme se před deseti lety při opravě mé motorky, se kterou mi Pavel pomohl,“ vzpomíná Lupínek.

Z původního kola zbude většinou jen rám

Cílem přestavby jízdního kola není vyrobit přesnou historickou kopii. „Nesnažíme se o to, aby kolo vypadalo přesně tak, jako v době, kdy opouštělo továrnu, ale o retro styl a o dobré jízdní vlastnosti,” vysvětluje podnikatel.

Kola po přestavbě dost uberou na váze, protože  staré komponenty mění za nové, které jsou často z lehčích kovů. “Vyměňujeme i všechna ložiska, která nahrazujeme zapouzdřenými. Díky tomu kolo jezdí stejně jako moderní městská kola, není náročné na údržbu, a přitom v sobě nese odkaz tehdejších designérů,“ vysvětluje Lupínek.

ČTĚTE: TAK TROCHU JINÉ KVĚTINÁŘSTVÍ: EKOLOGICKÉ, ČESKÉ A LAHŮDKOVÉ!

Z původního kola většinou zbude jen holý rám. „Ty opravdu staré rámy totiž často kvalitou a zpracováním totálně drtí i současnou produkci,“ směje se¨.

„Už dlouho se chystám pustit do kola po pradědovi značky Start, která v Hradci Králové pár let vyráběla auta. A jakoby omylem vyrobili i několik kol, z nichž jedno mám. Hledám nějaké zmínky o tom, jak to kolo před těmi sto lety vypadalo, ale neuspěl jsem zatím ani v muzeu, ani v archivu,“ vzdychne Lupínek.

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Rekordní potravinová sbírka: charitativní organizace získaly 236 tun jídla

Následující článek

Rekordy sbírky: V jednom obchodě darovali šest tun, skokanem roku Východočeši

Dlasková Kristýna

Dlasková Kristýna

Studuje žurnalistiku a politologii na brněnské Masarykově univerzitě. Spolupracuje s Hospodářskými novinami, zajímají ji životní příběhy inspirativních lidí, sociální podniky a nápadité projekty mladých podnikatelů. Neustále si zpívá, nejvíc si odpočine u vaření a její srdeční záležitostí jsou Krkonoše a Brno.