DiverzitaKomunityNeziskový světOdpovědný životTechnologie pro životTémata

Cvičné kuchyně – český unikát, který vrací radost z vaření zrakově postiženým

V pořadí čtvrtou tréninkovou kuchyni v republice pro lidi se zrakovým postižením otevírají ve středu v Ústí nad Labem. Projekt Tyfloservisu pomáhá nevidomým a slabozrakým, vybudování jedné kuchyně ale stojí čtvrt milionu korun a v každém kraji by byla potřeba alespoň jedna. Prohlédněte si vychytávky, které postiženým vracejí chuť vařit. 

První cvičná kuchyně pro nevidomé a slabozraké byla otevřena před pěti lety v Karlových Varech, o rok později přibyla další v Praze, loni v Hradci Králové. V pořadí čtvrtá se otevírá ve středu v Ústí nad Labem. Spotřebiče v ní dokážou mluvit a tým instruktorů zdarma postižené naučí, jak si zase zamilovat vaření.

ČTĚTE: ODBORNÍCI Z ČVUT VYTVOŘILI SPECIÁLNÍ BÍLOU HŮL. NEVIDOMÉ MOHOU SNADNO NAVIGOVAT JEJICH BLÍZCÍ

Všechny kuchyně provozuje obecně prospěšná společnost Tyfloservis, který má v Česku třináct poboček a pomáháním zrakově postiženým má více než než dvacetiletou praxi. Cvičnou kuchyni v Ústí nad Labem financoval nadační fond Mathilda, který se snaží finančně podporovat právě projekty pro slabozraké a nevidomé.

„Čtyři tréninková místa bohužel zdaleka nestačí. Abychom pokryli poptávku v České republice, potřebujeme jich mnohem víc,“ upozorňuje ředitel nadačního fondu Mathilda Luboš Krapka.

Do cvičných kuchyní přicházejí trénovat lidé, kteří žijí v okolí. Pro většinu nevidomých není možné cestovat přes celou republiku. „I proto by bylo žádoucí postavit cvičné kuchyně v dalších krajích, aby jejich výhody mohli využívat i ostatní zrakově postižení,“ vysvětluje. Vybudování takové kuchyně ale není nic levného, jedná se asi o 250 tisíc korun.

Zalít kávu horkou vodou může být problém

Ve cvičných kuchyních se slabozrací a nevidomí lidé učí, jak si uvařit čaj a neopařit se, jak oškrábat brambory bez poranění, jak si bezproblémově uvařit oběd. Navíc si mohou vyzkoušet nejrůznější spotřebiče a podle toho, jak jim budou vyhovovat, si je pořídit do svých domácností.

„Usilujeme o to, aby zrakově postižení vedli co možná nejsamostatnější život a byli schopni se o sebe postarat. Cvičná kuchyň jim umožní si spoustu věcí vyzkoušet a s pomocí asistentů se naučit ve vlastní kuchyni bezpečně a beze strachu pohybovat,“ popisuje Krapka.

Cvičná kuchyň je určena lidem, kteří v dospělosti částečně nebo úplně ztratili zrak a musí se se zrakovým omezením naučit žít. Mohou je samozřejmě využívat i lidé, kteří se jako nevidomí či slabozrací narodili a kteří chtějí být ještě soběstačnější, naučit se něčemu novému, případně si s pomocí vyškolených asistentů či asistentek vyzkoušet nejrůznější kuchyňské spotřebiče či pomůcky.

ČTĚTE: POSED PRO VOZÍČKÁŘE? V KLIMKOVICKÉM BEZBARIÉROVÉM LESOPARKU HO MAJÍ!

Kurzy ve cvičných kuchyních jsou čistě individuální. Jedině tak je zaručena efektivita a bezpečnost. Každý zrakově postižený se učí různě rychle, a tak se v individuálních kurzech může asistent či asistentka klientovi naplno přizpůsobit. Do kurzu se může přihlásit každý zrakově postižený člověk, zdarma.

I barevné kontrasty pomohou

Na první pohled by se cvičná kuchyně mohla zdát jako každá jiná. Když se podíváme detailněji, zjistíme, že v ní najdeme sporáky dva, a to jak plynový, tak indukci. Stejně tak se v kuchyni nachází dva různé duhy mikrovlnných trub a otevírání skříněk či šuplíků je v různých praktických provedeních.

To proto, aby si každý mohl vyzkoušet, co mu více vyhovuje. Účastníci kurzu si také mohou zkusit třeba různé druhy protiskluzových prkének. Vybavení cvičné kuchyně je zkrátka bohatší. A řada detailů je přizpůsobena tomu, aby se lidem, jejichž zrak je omezený, v kuchyni pracovalo lépe.

Zaujme i barevné provedení kuchyně. Povrchy jsou barevně rozlišeny, aby se slabozrací lidé mohli na základě barevných kontrastů snadněji orientovat. Tomu přispívá i kombinace matných a lesklých povrchů či mluvící spotřebiče. České cvičné kuchyně jsou v evropském měřítku unikátem.

Skvělými pomůckami jsou právě mluvící spotřebiče, které začnou mluvit vždy, když dojde k nějaké změně. Hlas srozumitelně řekne všechny informace, které se také zobrazují na displeji. Mezi takové pomůcky patří například mluvící kuchyňská váha. Nevidomý díky ní nemusí odhadovat, kolik mouky nasypal do mísy, ale váha mu to ráda prozradí, a naprosto přesně. Váha se také dá přepnout do režimu vážení tekutin, je vybavena mluvícími hodinami, datem či minutkou.

Cvičné kuchyně prošly od roku 2010 vývojem. Luboš Krapka vidí největší pokrok v tom, že se nyní hodně dbá na to, aby vybavení kuchyně bylo finančně dostupné pro každého člověka. „Je důležité, aby si účastník to, na co si při kurzu zvykne a co se mu zalíbí, mohl bez problému pořídit do vlastní domácnosti.“

ČTĚTE: PORTÁL, KTERÝ NEVIDOMÝM „PŘEČTE“ MAILY, NOVINY I FACEBOOK, HLEDÁ PARTNERY

Popisuje například skvělou kuchyňskou desku, která měla na konci žlábek, aby z ní předměty nepadaly dolů. Byla sice velmi praktická, ale finančně velmi nedostupná, a tak se její praktické využití míjelo účinkem. Vše se nyní dá díky novým postupům a technologiím řešit mnohem levněji.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Zamyšlení Simony Kaňokové: Virtuální a reálný strach v našich životech

Následující článek

Farmář Illiyassou se učí, jak čelit klimatickým změnám. Čeká, zda mu dá naději dohoda státníků z Paříže

A. Bednářová

A. Bednářová

Po vystudování Fakulty humanitních studií nyní pokračuje ve studiu žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Již několik let se aktivně pohybuje v neziskovém sektoru, poslední dva roky jako předsedkyně neziskové organizace Genesis.

Zúčastnila se několika mezinárodních seminářů a konferencí na téma neziskového sektoru, zejména lidských práv a ekologie.

Současně působí jako lektorka češtiny pro cizince a aktivně se věnuje tibetské komunitě žijící v České republice, o které napsala i svou bakalářskou práci s názvem Tibeťané v České republice: transnacionální migrace Tibeťanů.

Ráda poslouchá svůj starý gramofon, nejraději The Doors či jazz. Má ráda vůni levandule a svých dětských knih. Nikdy nezapře vášeň k psaní a cestování, jež jí umožňují objevovat svět, a skrze něj i samu sebe.