CSRDiverzitaEditorský výběrKariéraOdpovědné firmySoutěže / AnketyTémataVe službách vědyVzdělávání pro život

Díky józe se naučila trpělivému bádání, za svou práci získala ocenění Wernera von Siemense

Zatímco slavná polská vědkyně Marie Curie Sklodowská se snažila „rozbít“ atom a vydolovat z něj polonium a rádium, Petra Peer, čtyřiatřicetiletá rodačka z Frýdku-Místku, už delší dobu „zápolí“ s nanotechnologiemi. Ve čtvrtek večer si díky svému bádání odnesla zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou, která se věnovala výzkumu polymerních roztoků. Český Siemens už poosmnácté uděloval Ceny Wernera von Siemense a mezi mladé vědce, studenty a pedagogy rozdělil finanční odměny ve výši jednoho milionu korun.

Diplomové a dizertační práce končí většinou pečlivě založeny v knihovně. Studenti technických a přírodovědných oborů si leckdy najdou práci v úplně jiné oblasti, jejich poznatky jsou zapomenuty. “Díky firmám, jako je Siemens, tomu tak není. Firma podporuje růst studentů a tak mohou vznikat produkty sloužící široké veřejnosti,“ pochvaluje si laureátka Ceny Wernera von Siemense Petra Peer, která si ve čtvrtek večer v Betlémské kapli v Praze převzala zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou. Věnovala ji výzkumu polymerních roztoků.

ČTĚTE: SVĚT MÁ NOVÉHO EINSTEINA. JE TO ŽENA

Zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou si odnesla frýdecko-místecká rodačka, vědkyně Petra Peer, která se věnovala výzkumu polymerních roztoků. Foto: UTB Zlín

Zvláštní ocenění za nejlepší absolventskou práci napsanou ženou si odnesla frýdecko-místecká rodačka, vědkyně Petra Peer, která se věnovala výzkumu polymerních roztoků. Foto: UTB Zlín

Již po osmnácté udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense. Prestižní ocenění převzalo na slavnostním večeru v Betlémské kapli jedenáct vítězů z řad mladých vědců, studentů a pedagogů z českých technických a přírodovědných univerzit a vědeckých institucí.

Udělena byla i dvě zvláštní ocenění, a to za překonání překážek při studiu a právě pro nejlepší ženskou absolventskou práci. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši milion korun. „Jsem samozřejmě překvapena, protože znám spoustu úžasných mladých vědců či vědkyň, kteří by mohli být také oceněni,“ říká mladá vědkyně.

Nanovlákna jako vášeň

Petra Peer se narodila ve Frýdku-Místku a vyrůstala na sídlišti v Ostravě. V devatenácti se stala vegetariánkou a začala cvičit jógu. „Především díky józe, která učí o těle, mysli a dechu, jsem se naučila trpělivému bádání a pozorování vnitřních procesů,“ říká.

Vystudovala nejprve na liberecké univerzitě obor Technologie netkaných textilií a výroba nanovlákenné vrstvy. Po škole začala pracovat pro Akademii věd ČR v Ústavu pro hydrodynamiku v Praze. Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně loni v červnu úspěšně zakončila doktorandské studium a obhájila dizertační práci, za níž ve čtvrtek převzala ocenění.

Ve své práci se zabývá měřením tokových vlastností materiálů. „Všechny materiály tečou, jen záleží na okolních podmínkách a čase pozorování. Dejme tomu taková čokoláda, při 20 stupních Celsia je pěkně uložena v tabulce, při 36 stupních se začne tavit a začíná téct a při vyšší teplotě teče ještě rychleji,“ začíná s vyprávěním Peer.

Pro výrobu a zpracování je samozřejmě nutné vědět, za jaké teploty a gradientu rychlosti je nejvýhodnější s čokoládou pracovat. Není úplně jednoduché tyto podmínky optimalizovat. „Uvedu ještě jiný příklad. Med teče pomaleji než voda při stejných podmínkách, má totiž jinou viskozitu. A tato veličina nemusí být vždy materiálovou konstantou, jako je tomu u vody,“ snaží se Peer pro laika uvést, proč se věnuje právě polymerním roztokům.

Petra Peer na civilní fotografii. Foto: soukromý archiv

Petra Peer na civilní fotografii. Foto: soukromý archiv

Když polymer rozpustí ve vhodném rozpouštědle, může z roztoku vyrábět vlákna, různého tvaru, průměrů a vlastností. Pomocí elektrostatického pole se dají vyrobit vlákna opravdu malých průměrů v řádu stovek nanometrů. Tyto spíše vrstvy vláken se pak využívají k různým účelům.

„Například s nanovlákny rozpustnými ve vodě se setkáváme v medicínských aplikacích při řízeném dávkování léčiv. Jsou to třeba náplasti zastavující krvácení. V léčivech zase hrají svou roli při ochraně proti bakteriím,“ vysvětluje Petra Peer. Polymerní roztok, ze kterého se vlákna vyrábějí, se totiž chová při toku zcela jinak než voda, většinou elasticky. Peer navíc studovala tokové vlastnosti v přítomnosti elektrického pole.

ČTĚTE: ODBORNÍCI Z ČVUT VYTVOŘILI SPECIÁLNÍ BÍLOU HŮL. NEVIDOMÉ MOHOU SNADNO NAVIGOVAT JEJICH BLÍZCÍ

Oceněná žena pracuje v akademii věd a váží si podpory, které se jí tam dostává. I díky tomu se mohla v Betlémské kapli radovat. Předseda akademie věd Jiří Drahoš si rovněž pochvaluje, že český Siemens motivuje studenty a mladé vědce. „Propojení špičkového výzkumu s inovační, vývojovou a průmyslovou sférou patří k dlouhodobým cílům Akademie věd ČR. Vážíme si práce společnosti Siemens v této oblasti, která motivuje studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ je přesvědčen Drahoš.

Další ocenění

Osmnáctý ročník Ceny Wernera von Siemense patřil mezi rekordní – přihlásilo se téměř 300 soutěžících z více než 20 českých vysokých škol. Přibylo více zájemců z regionáních univerzit. Kromě tradičně silného zastoupení pražských, brněnských a ostravských vysokých škol, se nejvíce studentů přihlásilo z Plzně, Pardubic či Liberce.

Další příběh úspěchu z Ceny Wernera von Siemense si přečtete už v pátek

Siemens udělil nově i zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků.

Získal ho Martin Kopeček Univerzity Karlovy, který se věnuje studiu a výzkumu lékařské biofyziky, a my vám jeho příběh nabídneme již v pátek dopoledne. A přidáme i fotogalerii z vyhlašování cen v Betlémské kapli.

Oceněny byly letos zejména práce z oblasti chemie a chemické biologie. Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým docenta Vladimíra Šindeláře z Masarykovy univerzity v Brně, který objevil novou látku zvanou Bambusuril, která dokáže velmi silně vázat anionty v roztoku a uzavřít je ve své dutině.

V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje byl za software pro výpočet velkých soustav klíčů a zámků CyberCalc oceněn tým profesora Filipa Železného z pražského Českého vysokého učení technického.

Nejvíce přihlášených, více než dvě třetiny, bylo jako již tradičně v kategoriích o nejlepší diplomovou a dizertační práci. Ocenění získali Vít Svoboda (VŠCHT Praha) za nejlepší diplomovou práci na téma spektroskopie atmosféricky relevantních molekul a Pavel Kielkowski (UK Praha) za nejlepší dizertační práci z oblasti chemické biologie.

O titul nejlepšího pedagogického pracovníka letos soupeřilo 14 nominovaných. Mezi nimi zvítězil vedoucí katedry řídicí techniky na Elektrotechnické fakultě pražské ČVUT profesor Michael Šebek, který je světově uznávaným a často citovaným odborníkem na teorii řízení.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice. V předchozích sedmnácti ročnících soutěže bylo již oceněno 291 studentů, pedagogů a vědců. Formou finančních odměn Siemens podpořil české školství a vědu celkovou částkou dosahující osmi milionů korun.

ČTĚTE: JEDINÁ ČESKÁ PROFESORKA ENERGETIKY JE JAKO VODA – SMĚS VÝBUŠNÉHO VODÍKU A ŽIVOTADÁRNÉHO KYSLÍKU

„Česká ekonomika roste, což stejně jako silná průmyslová tradice vytváří ideální podmínky pro to, abychom úspěšně vstoupili do nové průmyslové éry, která se nazývá 4. průmyslová revoluce. Abychom v ní ale obstáli, musíme více než kdy jindy podporovat technické a přírodovědné vzdělání, základní a aplikovaný výzkum a přenos nových poznatků do průmyslu.

Věřím, že prostřednictvím Ceny Wernera von Siemense motivujeme mladé vědce a techniky, aby se na této vzrušující proměně aktivně podíleli, a plně tak využili svůj talent,“ dodal šéf českého Siemensu Eduard Palíšek.

Petra Peer přebírá zvláštní ocenění Wernera von Siemense za svou absolventskou práci. Foto: Siemens

Petra Peer přebírá zvláštní ocenění Wernera von Siemense za svou absolventskou práci. Foto: Siemens

Aktualizováno 5. 2. 2016.

S přispěním Petry Horákové

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Komentář Jana Žůrka: Darujeme v Česku málo nebo dost?

Následující článek

Po úrazu ochrnul. Nevzdal se, vstal a pro postižené vymýšlí postel, která se dá polohovat očima

Stypková Marie

Stypková Marie

Novinařině se věnuje dvacet let. Začínala v regionálních denících.
Mezi její největší úspěchy patří vítězství v novinářské soutěži vydavatelství VLP Ombudsman čtenářů za sérií článků o nejmladších bezdomovcích. Jako vedoucí redaktorka pracovala také v týdeníku Sedmička nebo 5 plus2.
Má dvě dospělé děti a tři vnoučátka. V životě se řídí zdravým selským rozumem, tíhne k východním filozofiím.