Blogy expertůCSRFiremní dobrovolnictvíKomentářeKomunityNeziskový světOdpovědný životTémata

Dobrovolnictví: Kulturu naší společnosti vytváříme všichni společně

Ráda se vracím domů, do prostředí, kde se cítím bezpečně. Je mi příjemné si v klidu vychutnávat oblíbený čaj, kdy jen list rozečtené knížky zašustí mezi prsty. Za pohodu a servis jsem se před pár dny nečekaně nějak zastyděla. Proč? Kdy? Zapůsobily na mne shrnující závěry činorodých osobností, které se v Plzni setkaly nad tématy přínosu dobrovolníků v kultuře, komunitě a ve společnosti. V kontrastu pocitů jsem později vnímala téma uprchlíků. 

Po návratu z plzeňské mezinárodní konference Dobrovolnictví v kultuře, která se minulý víkend konala v podnětném a rozlehlém industriálním prostředí kreativní zóny DEPA 2015, ve mně doznívala směsice dojmů a podnětů. Díky spolupráci lidí z dobrovolnického centra Hestia, porevolučního obnovovatele a hybatele tématu dobrovolnictví v Česku s rozmanitou skupinou dobrovolníků – Strážných andělů Plzeň a řady dalších organizací, vzniklo kvalitní odborné setkání. Strážní andělé napomáhali kromě této konference v průběhu roku zajišťovat akce pro Plzeň, evropské hlavní město kultury roku 2015. Motto konference: Kulturu vytváříme společně, patřilo nám všem – přítomným i nepřítomným.

Je radost, když vidíte mezigenerační spolupráci a solidaritu

Zazněly potěšující a nadějné příběhy o kvalitním alternativním divadle, pokrocích zapojování dobrovolníků v muzeu, zájmu mládeže, spokojenosti starších spoluobčanů při dobrovolné práci v obecní knihovně. Slyšeli jsme o promyšleném propojování mateřských škol s domovy seniorů. Diskutovalo se nad revitalizací opomíjených kulturních památek, udržením místních tradic a zvyků. Jak to k odborné akci patří, řešily se i dílčí nesnáze, poukazovalo se na rizika. Silně zastoupená mezinárodní skupina sdílela zkušenosti s městským mapováním občanských kulturních potřeb a vzájemným hostováním koordinátorů i dobrovolníků.

ČTĚTE: DEN DOBROVOLNÍKŮ: TISÍCOVKA LIDÍ Z FIREM SI POŘÁDNĚ VYHRNULA RUKÁVY

Jsem velmi ráda, že jsem tam byla. Přítomní řešili zájem o komunitu, sousedské soužití a mezigenerační vztahy i obecně uznávané hodnoty včetně kulturních památek, spojených s naší historií. Mezi účastníky rezonovala shoda v důrazu na vytrvalost a rozsah výsledků, které prověří důkladný a nesmlouvavý hodnotitel – čas. Kvalitní komunikace byla potvrzena jako mimořádně důležitá. Moderátor Jan Dolínek, pro mne osobnost, za kterou mluví činy, trefně v závěru konstatoval, že dobrovolnictví obecně je barevné, bezbřehé a cirkulující.

Po návratu jsem si sedla s voňavou čajovou konvičkou do křesla. Okamžikem spuštění zpravodajských kanálů jsem virtuálně vstoupila jinam. Agresivní studiová kulisa snímku zátaras s žiletkových drátů, krátké záběry s vyjádřením uprchlíků a různá mnohoslovná a mnohovýznamná prohlášení, často podkreslená dramatickou hudbou. Také kultura. Nejen čaj vychladl.

Z vesela do vážna: Jaký já bych byla uprchlík?

Nehodnotím pasivitu či aktivitu odpovědných lidí, obavy a nejistotu jiných, co mají jako já svůj domov, dost místa na uložení osobních věcí a vzpomínek z cest. Mimořádné množství rozpohybovaných lidí řeší ti, kteří k tomu dostali mandát. Uvažovala jsem nad historií, nad sebou.

Jaký bych byla uprchlík? Představa života ve sběrném táboře bez možnosti se uživit prací, bez přirozeně potřebného uznání identity, je děsivá. Jak dlouho bych byla schopna frustrovaně žít v absolutní nouzi bez svobody, bez vyhlídky na jakoukoliv změnu? Co by mne donutilo opustit domov a vydat se do neznáma? Jak velkému nebezpečí jsem vlastně schopna čelit? Jak velké riziko ohrožení snesu pro své nejbližší?

Co bych si nechala u sebe při cestě bez vyhlídky brzkého návratu? Komu bych po nezbytném roztržení rodinných pout důvěřovala? Jak bych se chovala po dlouhodobém každodenním ohrožení na životě, při všudypřítomném násilí? Jak kultivovaně bych se projevovala po měsících přesunů, čekání v nejistotě, bez perspektivy? Přiznávám se, nevím, nevím, jak odpovídat. Vyhýbám se tak bolestným představám.

Tu do zpravodajství vstoupila i dobrá zpráva. V reportáži jsou záběry dobrovolníků, poskytujících uprchlíkům humanitární pomoc. Jsou mezi nimi Češi. Všichni mají můj obdiv. Přála bych si, aby věrohodně ohroženým lidem, společnost solidárně pomohla. Nebylo by to poprvé. U nás přece nelze uzmout lidskou důstojnost, ta člověku bytostně patří. Nesmíme si ji však nechat vzít, ani se jí vzdát i my sami, náleží nám všem.

ČTĚTE: FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ: CESTA SBLIŽOVÁNÍ ZISKOVÉHO A NEZISKOVÉHO SEKTORU

K přirozenosti lidského soužití kultura patří a kultivovaným vztahem ji tvoří celé generace. Lidské bytosti vzájemnou interakcí kulturu tvoří, mísí, užívají i ničí. Všichni sestavujeme dějiny a pohled zpět, co se již odehrálo, je v mnohém náročný. Solidarita s těmi, kdo jsou ohroženi hrozbou strádání a smrtí, patří k historii lidstva. Každý z nás tvoří chováním a jednáním společně s druhými kulturu a následně i lidské výtvory.

Uznávám a přijímám poselství sloganu plzeňské konference: Kulturu vytváříme společně a každý den.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Malý férový veletrh připoutal pozornost obchodníků i výrobců

Následující článek

Herečka Polívková si v klipu boty nekoupila. A co vy? Koupíte další pár jen tak?

Kaňoková Simona

Kaňoková Simona

Příznivkyně šíření věrohodného dobrovolnictví pracuje ve Skupině ČEZ a od roku 2006 se koncepčně věnuje firemní společenské odpovědnosti, osvětě, vybraným projektům a spolupráci s neziskovým sektorem.

V roce 2008 zavedla ve Skupině ČEZ projekt firemního dobrovolnictví Čas pro dobrou věc. V rámci dlouhodobé strategie se každoročně uskutečňují všech regionech dobrovolnické aktivity ve spolupráci s více než šedesáti veřejně prospěšnými organizacemi.

Od roku 2009 se Simona angažuje při firemní povodňové pomoci a od roku 2011 je členkou skupiny Dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových stavech při Ministerstvu vnitra ČR.

Dlouhodobě se aktivně zapojuje do programů a činnosti skupin platformy Byznys pro společnost a je členem Rady pro hodnocení spolehlivosti v rámci Značky spolehlivosti Asociace veřejně prospěšných organizací.

Tématem dobrovolnictví se zabývá i mimo svou pracovní činnost.