Byznys pro životTechnologie pro životTémataŽivotní prostředí

Ekologické bydlení: Voda z pračky neodteče do kanálu, v novém domě ji znovu využijí

Developerská společnost Skanska postaví v pražských Jinonicích bytový dům, který využije systém pro hospodaření s takzvanou šedou vodou. Princip je jednoduchý. Mírně znečištěná voda z mytí v koupelně, sprchování, praní či mytí nádobí se bude po přečištění využívat pro splachování toalet. Ve světě již systém, který šetří vodu i peněženku, funguje léta, v Česku jde o vůbec první bytový dům tohoto typu.

První dům, který v Česku využívá šedou vodu na splachování a úklid, je hotel Mosaic House, postavený před pěti lety v Praze. Skanska teď postaví na principu “recyklace” vody první český bytový dům Botanica K v pražských Jinonicích. Voda, která je potřeba pro praní, mytí nádobí či sprchování, jednoduše neodteče do kanalizace, ale po přečištění bude využita pro splachování toalet.

ČTĚTE: JE BLÁZEN DO ŘAS. VIDÍ V NICH BUDOUCNOST – MLÁDÍ, KRÁSU, ZDRAVÍ. A JEDNOU NA NĚ BUDEME LÉTAT…

„Pokud víme, jsme prvním developerem v České republice, který využívá toto řešení v nových bytových domech,“ říká generální ředitelka Skanska Reality Naďa Ptáčková.

Stavba bytového domu Botanica K bude zahájena ještě letos, první obyvatelé se pak budou moci nastěhovat na podzim 2017. Podobných staveb by pak mohlo přibývat víc, klimatické změně se totiž bude muset přizpůsobit i stavebnictví. Pokud by objem šedé vody z mytí nestačil, systém v bytovém domě doplní vodu na splachování z nádrží, které zachytí dešťovou vodu.

Pitné vody spotřebují lidé o čtvrtinu méně

Dosud jsme si mysleli, že se nás problémy s nedostatkem vody netýkají. Ale letošní léto ukázalo opak, extrémní teploty a sucho způsobily nejenom minima vody v řekách, ale i vyschlou půdu. Musíme se smířit s tím, že vody bude čím dál méně.

„Zvyšuje se extremita počasí, vstupujeme do nového klimatického období a v něm bude čím dál tím víc hrát roli minimální spotřeba energie, úspory ve vodním hospodářství a nové způsoby hospodaření s vodou. Zejména recyklace pitné vody a zadržování dešťové vody,“ upozorňuje na problémy klimatolog Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd České republiky.

Přesto se vodou neustále plýtvá. Jen Pražané denně “prosplachují” přibližně 33 tisíc kubíků kvalitní pitné vody.

Dům, který šetří vodou, postaví Skanska v pražských Jinonicích. V Česku jde o novinku. Vizualizace: Skanska

Dům, který šetří vodou, postaví Skanska v pražských Jinonicích. V Česku jde o novinku. Vizualizace: Skanska

Díky systému hospodaření se šedou vodou budou moci obyvatelé ekologického bytového domu v 99 bytech uspořit až šest tisíc litrů pitné vody denně, ročně je to objem 639 hasičských aut, tedy přes dva tisíce kubíků vody.

Developer spočítal, že se spotřeba pitné vody sníží o 25 procent, jeden člověk tak využije necelých 80 litrů denně, zatímco průměrná spotřeba nyní vychází na 106 litrů. A to je poměrně citelný přínos do rozpočtů domácností, který bude ještě výraznější, protože cena pitné vody v Praze roste již 15 let a bude určitě růst i nadále.

ČTĚTE: ROZHOVOR NEJEN O BOTÁCH, KTERÉ POTÉ, CO DOSLOUŽÍ, ZAKOPETE DO ZEMĚ A VYROSTE STROM

Převedeme-li ušetřenou vodu na peníze a současné ceny, uspoří ročně každý byt na vodném a stočném 1 700 korun. „Když odečteme náklady 650 korun na údržbu systému a dalších 180 korun za elektřinu a provoz, vychází čistá úspora na 870 korun na byt ročně, celková úspora na projekt je téměř 170 tisíc korun za rok,“ počítá Ptáčková.

Při vývoji projektu využila Skanska zkušeností kolegů ze zahraničí. “Víme, že v zemích západní Evropy, například v Německu či Švýcarsku, jsou tyto systémy součástí domů již desítky let, zmíním například pasivní dům Arnimplatz v Berlíně. Jako příklady projektů, které realizovala Skanska, mohu uvést administrativní budovu Atrium 1 v Polsku nebo Bertschi School v USA,“ popisuje Ptáčková.

Kolektory na střeše vodu ohřejí

„Když využíváme šedou vodu pro splachování záchodu, tak tím šetříme nejenom vodu, ale šetříme tím do značné míry infrastrukturu a zejména energii. A zároveň šedá voda se dá ještě ekonomicky využít na místní závlahové hospodářství,” říká Cílek.

Dešťová voda ze střechy domu se bude svádět do retenčních nádrží a využívat kromě rezervy na splachování také na zalévání okolní zeleně, což přispívá i k vyšší soběstačnosti domu.

Stejně jako předchozí domy v projektu Botanica, je i tento navržený v nízkoenergetickém standardu. To znamená důkladné zateplení obvodové pláště budovy, kvalitní okna a solární termické kolektory, umístěné na střeše domu, které se budou využívat pro předehřátí teplé vody.

Ceny bytů v domě Botanica K jsou podle developera srovnatelné s cenami novostaveb v okolí. Systém stál developera necelé tři miliony korun navíc, na každý byt tak vycházejí dodatečné náklady 20 až 30 tisíc korun, přičemž tato částka zahrnuje i instalaci systému a rozvody.

ČTĚTE: SVĚTLA Z ODŘEZKŮ DOPRAVNÍCH ZNAČEK ZÁŘÍ NA VÝSTAVĚ EXPO V MILÁNĚ

V podzemním podlaží domu bude kolárna a místnost se sprchou pro mytí kol, kočárků či zablácených psů. V rámci této etapy je naplánována i výstavba přilehlého parku s odpočinkovými zónami, jehož součástí bude také dětské hřiště.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Plzeňský Prazdroj: téměř sto procent odpadu recyklujeme

Následující článek

Kadeřník z Iowy stříhá děti zdarma, pokud mu u toho nahlas čtou

Kohoutová Zuzana

Kohoutová Zuzana

S aktivní novinařinou se poprvé setkala před 10 lety, když se rozhodla radikálně překopat svůj profesní život. Přes 20 let ji živila Československá a posléze Česká televize. V roce 2005 nastoupila do MF DNES do příloh do rubriky Test. Zhruba po dvou letech přešla do přílohy Peníze a zabývala se osobními financemi včetně spotřebitelských témat. V roce 2011 z papíru přešla na internet a v iDNESu se dál věnovala především finančním tématům, ale i podnikatelským a zaměstnaneckým problémům běžných lidí. Od začátku roku 2015 je na volné noze a přispívá do různých médií.