CharitaCSRKomunityNeziskový světOdpovědný životTémata

Hlučínští pomůžou dvouletému Františkovi. Už mají praxi, loni pomáhali čtyřleté Adélce

Hlučínská sbírka pro postižené děti by měla v tomto roce pomoci dvouletému Františkovi. Jeho maminka Martina Štěpaníková se zjara se synem chystá do lázní, na intenzivní rehabilitaci však nemá peníze. Sbírka, která propojuje komunitu ve městě v Moravskoslezském kraji, už pomohla loni – místní lidé, školy i firmy vybrali na 120 tisíc korun, které zajistily rehabilitaci čtyřleté Adélce Dudové.

Jmenuje se stejně jako František z Assisi, který kdysi v italském Grecciu poslavil první jesličky. Jenže jsou mu teprve dva roky a v pondělí se v hlučínském kulturním domě po divadelním představení Jesličky svatého Františka poprvé ukázal lidem jako ten, kdo by měl letos stmelovat místní komunitu.

ČTĚTE: S VÝCHOVOU K FILANTROPII JE TŘEBA ZAČÍT UŽ OD DĚTSTVÍ, TVRDÍ TEREZA MAXOVÁ

František se totiž narodil ve 27. týdnu, má diagnostikovanou dětskou mozkovou obrnu, zkrácené šlachy, špatně vytáčí chodidla, nechodí a ani nemluví. A letos se stane dítětem, na něhož se budou Hlučínští skládat ve sbírce pro postižené děti. Podle prognózy lékařů by mu speciální neurofyzikální terapie v klimkovických lázních velmi prospěla.

František a jeho maminka Martina Štěpániková s Františkem - hercem Petrem Sýkorou alias svatý František z Assisi po představení Jesličky svatého Františka. Foto: Ivana Gračková

František a jeho maminka Martina Štěpaníková s Františkem – hercem Petrem Sýkorou alias svatý František z Assisi po představení Jesličky svatého Františka. Foto: Ivana Gračková

„Vím, že by synovi pomohla rehabilitace v sanatoriu v Klimkovicích, jenže tu nehradí pojišťovna a sama bych ji nezaplatila,“ řekla jeho maminka Martina Štěpaníková, která syna vychovává právě v Hlučíně, v domě svých rodičů. František je její první dítě a mladá žena, která do porodu pracovala jako referentka v Kravařích, je momentálně na mateřské dovolené.

Sice už požádala, aby Františka přijali do dětského rehabilitačního stacionáře, který v Hlučíně funguje, ale ani tam zatím není místo. „Jakmile se uvolní místo, Františka přijmeme. Ovšem intenzivní terapie v sanatoriu by mu určitě pomohla,“ uvedla ředitelka zařízení Radmila Löwová.

Zapojuje se škola i podnikatelé

Čtyřletá Adélka Dudová z Darkoviček, které se Hlučín loni poskládal na náročnou rehabilitační léčbu, se z Klimkovic vrátila v listopadu. Děvčátko, které má dětskou mozkovou obrnu, v lázních absolvovalo program RehaKlim. Cvičením se podařilo zlepšit hybnost Adélčiny pravé ruky i držení hlavy. Na jaře by měla absolvovat program KlimTherapy, který by ji měl opět pomoci, cílem by mohl být samostatný sed.

Adélka Dudová se svou maminkou Janou Jakubowskou. Foto: Ivana Gračková

Adélka Dudová se svou maminkou Janou Jakubowskou. Foto: Ivana Gračková

Peníze na něj už jsou nasbírané na účtu, na který vedle Nadace ČEZ přispěla i celá řada obyvatel Hlučína prostřednictvím kasiček i nejrůznějších akcí. Nejvyšší částku přímo na konto poslal Richard Hořejší z firmy Wilson & Partners z Prahy.

„F. A. Hayek kdysi trefně popsal, že spravedlnost je sociální konstrukt, který ale osud a přírodu nepřemůže. Má v tom absolutní pravdu – rodíme se s různými dispozicemi a na různých startovních čarách a naše možnosti v životě nikdy nebudou vyrovnané. Co je ale úlohou nás všech, a potažmo i státu, je tyto různé startovní čáry srovnávat tak, abychom v životě měli alespoň přibližně stejné možnosti,“ vysvětlil svou štědrost Hořejší. Podle něho může kvalitní život prožít každý. „Myslím, že je mojí morální povinností alespoň zanedbatelným způsobem přispět někomu, kdo to skutečně potřebuje.“

Konto hlučínské sbírky pro děti s postižením pomáhají plnit také děti ze Základní školy dr. M. Tyrše. Nasbíraly 299 kilogramů plastových víček, za něž utržily přes dva tisíce korun. Ke sběru se připojily i děti za Základní školy Darkovičky, fotbalisté z FC Hlučín a také úředníci z hlučínské radnice. „Ve sbírání víček budeme pokračovat, když to může pomoci,“ řekla učitelka Monika Tomisová.

Mimochodem, věděli jste, kolik je potřeba oněch plastových víček na jednu měsíční terapii? Plný kamion…

Solidarita, jaká se nevidí

Adélce sbírka zaplatila nejen rehabilitaci, ale i speciální vozíček. Přes devět tisíc korun se podařilo nashromáždit dětem ze Základní školy Rovniny, které vybíraly dobrovolné vstupné na svých vystoupeních. Patnáct tisíc přidal i starosta Hlučína Pavel Paschek.

“Vydražil jsem za 12 tisíc korun obrázek, který pro Adélku věnovala výtvarnice Elen Thiemlová na vernisáží výstavy svých obrazů. Bylo to jako na zavolanou, chtěl jsem nějaký pěkný dárek pro dceru, která zrovna získala titul bakalářky. Ale protože jsme se s manželkou už dříve domlouvali, že bychom do sbírky přispěli, tak jsem tu částku nakonec ještě zaokrouhlil,” vysvětlil starosta.

Další peníze se podařilo vybrat na městských akcích, jako byly Hlučínský půlmaratón, Den s integrovaným záchranným systémem, Den otevřených dveří radnice a na hlučínských farmářských trzích. Tam věnovaly děti z hlučínských škol a také senioři Domova pod Vinnou horou své výrobky na podporu sbírky.

ČTĚTE: BARBORA CHUECOS: SYNŮV AUTISMUS NEBEREME JAKO TRAGÉDII, ALE JAKO DAR

„Často se stává, že se rodině postiženého dítěte podaří domluvit pomoc nějaké školy při sběru víček. Někteří rodiče najdou po usilovné práci a mnohdy ponižujícím prošení i sponzory rehabilitačních programů pro své děti. Ale s takovou vlnou solidarity, jakou projevil vůči Adélce Hlučín, jsem se zatím nesetkal. Celému město zato patří velký dík,“ vysekl Hlučínským poklonu předseda Asociace rodičů dětí s dětskou mozkovou obrnou Miloš Svoboda.

Startuje výzkum: Jak účinná je pro děti rehabilitace

„Komplexní intenzivní lůžková léčebně rehabilitační péče dětských pacientů s dětskou mozkovou obrnou a získanými postiženími mozku“ se jmenuje pilotní studie, kterou by chtěly letos zahájit Sanatoria Klimkovice. Její cílem je prokázat, nakolik účinné jsou neurofyzikální intenzivní rehabilitační terapie.

„Rodiče, kteří k nám jezdí se svými dětmi i opakovaně, mohou ze své zkušenosti říci, že intenzivní rehabilitace, které probíhá až několik hodin denně, opravdu přináší výsledky. V České republice ale není zatím k dispozici žádný výzkum, který by jejich zkušenosti potvrzoval. Proto jsme připravili tento pilotní projekt,“ vysvětlil prokurista Jozef Dejčík.

Projekt by měl trvat minimálně rok a půl a přijde na dva až tři miliony korun. Srovnávat by se měly výsledky u dvou souborů dětí. Patnáct z nich by mělo projít opakovanou intenzivní rehabilitací, dalších patnáct s obdobnými diagnózami standardní lázeňskou léčebně rehabilitační péčí.

„Cílem je zjistit, jaký je efekt lůžkové léčebně rehabilitační péče u dětí s dětskou mozkovou obrnou a získanými postiženími mozku v závislosti na její intenzitě a četnosti,“ objasnil odborný garant projektu Zdeněk Machálek.

ČTĚTE: MÁTE RÁDI DÁRCOVSKÉ SMS, LETOS JSTE PŘES NĚ POSLALI 30 MILIONŮ KORUN

Vybírat malé pacienty budou lékaři. Vždy by mělo jít o děti, které budou absolvovat intenzivní rehabilitační program poprvé. Šanci vyzkoušet ho tak zároveň dostanou děti, které si to prozatím nemohly dovolit.

Rodiče doufají, že jim výsledky výzkumu pomohou prosadit u zdravotních pojišťoven, aby se intenzivní neurorehabiltační terapie (nejen ty v Klimkovicích) hradily ze zdravotního pojištění.

Je sice krásné, že se spojí komunita, aby pomohla Františkovi nebo Adélce, ale ne všechny děti mají takové štěstí, že se někdo podobný, jako v tomto případě město Hlučín, najde.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
ilustrační foto: Pixabay
Předchozí článek

Předsevzetí Magdy Málkové: Abychom se na začátku února nemuseli hroutit

FOTO: Shutterstock
Následující článek

Zamyšlení Aleše Šlechty: Vzpomínka na poslední den volna aneb Zítra v 5.15 ráno...

Petra Horáková

Petra Horáková

Petra Horáková se dlouhodobě věnuje tématu odpovědného podnikání. Byla u startu pravidelných příloh Hospodářských novin věnovaných oblasti CSR, účastní se i odborných konferencí a diskusí. Čtyři roky se věnovala projektu TOP 25 žen českého byznysu. Petra začínala svou novinářskou dráhu v polovině 90. let jako redaktorka ostravské přílohy deníku MF DNES.