Odpovědná rodinaOdpovědné zálibyTechnologie pro životTémataŽivotní prostředí

Jak si vyrobit domácí „hnůj“ a co všechno můžete kompostovat?

Kompostování je snad nejznámější způsob, jak využít to, co nám zbylo doma v kuchyni. A nemusíte mít ani zahradu, kompostovat můžete klidně v paneláku třeba na balkoně.

Skoro dvě třetiny odpadu, který vyhazujeme do popelnic, můžeme efektivně zužitkovat. Budeme ekologičtí a vyrobíme si tak vlastní hnojivo (bez chemie), kterým můžeme živit třeba květiny. Co všechno je potřeba k výrobě domácího kompostu?

ČTĚTE: TAK TROCHU JINÉ KVĚTINÁŘSTVÍ: EKOLOGICKÉ, ČESKÉ A LAHŮDKOVÉ!

  1. Najděte si pro kompost správné místo. Pokud máte zahradu, pak si můžete vytvořit bud kompost na vyhrazeném místě, kam budete vyhazovat zbytky, nebo tam postavíte kompostér. Pamatujte na to, že velikost kompostéru závisí na prostoru, kam ho dáte, ale nikdy by neměl být menší než 1 metr čtverečný. To proto, aby se nastartoval a udržel potřebný rozklad a nevysychal.
  2. Nemáte-li zahradu, pak si můžete k panelákovému kompostování pořídit speciální kompostéry menších rozměrů, které nebudou překážet a k nim pak sbírací kompostovací koše, sáčky. Nebojte se, kompost na rozdíl od odpadkového koše nepáchne. Kompostovací nádoby seženete například keramické nebo nerezové, ale klidně si můžete vytvořit svou vlastní, například z velké zmrzlinové plastové vaničky.
  3. Není důležité, jaký tvar kompostér má – důležitý je vzduch, teplo a vlhko. Vzduch by se měl dostat bez problémů dovnitř kompostéru. Hmota v kompostéru zraje kolem čtyř týdnů a záleží právě na teplotě. Čím tepleji, tím rychlejší zrání.
  4. Dávejte do něj správné ingredience. Ne všechno se dá kompostovat a správné složení je základ. Základem je zelený šťavnatý odpad (obsahuje dusík) a hnědý suchý odpad (obsahuje důležitou celulózu a uhlík). Zelený odpad je měkký a vlhký a patří sem tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý a patří sem třeba papír apod. Určitě můžete do kompostu přidávat i drcené skořápky od vajec, čajové sáčky a spoustu dalších věcí. Nepatří do něj ale žádné zbytky masa, ryb, mléčné výrobky, stelivo pro zvířata, nahnilé ovoce či plenky pro děti. Pro kompostování není vhodný plast, sklo a kovy – ty recyklujte jinde a jinak.
  5. Začněte nejprve vrstvou hnědého odpadu, pak přidejte listí, zbytky zeleniny a ovoce. Vrstvy by se měly střídat. Názory na poměr mezi zeleným a hnědým odpadem se různí, někdo říká, že ideální je 50/50, jiní tvrdí, že na dva až tři díly hnědého odpadu by měl připadnout jeden díl zeleného. Udržujte správnou vyváženost mezi zelenou a hnědou. Pokud máte pocit, že je kompost moc vlhký, přidejte další díl hnědého odpadu. Pokud je příliš suchý, přidejte zelený odpad nebo ho jednoduše zalijte.
  6. Když „narazíte“ na hrubší části odpadu, snažte se je rozdrtit, urychlí se tam kompostování. To, co přidáváte do kompostu se snažte rozdrtit na velikost alespoň 5cm, urychlí se tím kompostování.
  7. V případě, že kompostujete na balkoně, stačí vám menší nádoba – přece jen, budete do ní dávat asi jen kuchyňské zbytky, nikoli trávu.
  8. Skvělou vychytávkou jsou kompostovatelné sáčky, které seženete v nejrůznějších e-shopech (například ekodomov.cz). Můžete je totiž vložit přímo do koše na kuchyňský bioodpad (zbytky zeleniny, skořápky…) a jakmile se naplní, vložíte ho celý i s obsahem do kompostéru, kde se začne rozkládat. Pro někoho jsou jednodušším způsobem s menší ekologickou stopou noviny anebo sáčky papírové.
  9. Nemáte balkon? Do předsíně se vejde třeba vermikompostér. Ten využívá ke kompostování žížaly, které rostlinné zbytky mění v kvalitní hnojivo. Vermikompostovat lze opravdu téměř všude, jen je třeba myslet na to, že i žížaly potřebují svoje podmínky – tedy teplotu kolem 20°C a vlhkost. Vermikompostér nedávejte na přímé slunce. Někteří lidé ho mají i v kuchyni – je bez zápachu a po ruce. Vermikompostovací nádoba se dá koupit nebo si ji můžete vyrobit z dřevěné nebo plastové bedničky o rozměrech 1:2:3.
  10. Než bude kompost „zralý“, může to trvat několik týdnů až měsíců. Jakmile se kompost promění v drobivý, tmavý materiál, připomínající hustou a vlhkou zeminu se svěží vůní, je připraven k použití.

shutterstock_179690102

 A co všechno lze kompostovat? Radí Katka Horáčková, permakulturní aktivistka, http://www.bio.cz/cestou-bylin, http://www.permakulturacs.cz/

Obecně do kompostu nepatří:

  • Plasty, sklo, kovy, zkrátka to, co lze vytřídit anebo recyklovat jinak.
  • Zbytky vařeného jídla, skořápky od vajec a ořechů, semena, kousky dřeva se rozkládají déle a potřebují vyšší teplotu a vlhkost. Ty bych dávala pouze do venkovního kompostéru, kde nevadí, že zaberou místo.

Co naopak do kompostu můžete použít z domácnosti:

  • Okrájené slupky z ovoce a zeleniny.
  • Slupky od melounů a podobné je vhodné rozkrájet/rozdrtit na menší kousky.
  • Slupky od citrusových plodů a banánů jen v biokvalitě anebo jen do 10% množství (když nejsou bio a nechceme je na kompost, tak proč je kupujeme?
  • Vlasy, nehty, chlupy a peří ze zvířátek.
  • Bobky býložravců (dobře se rozkládají).
  • Bobky od masožravců – to je pejsků a koček například dávejte do směsného odpadu.
  • Papírové ubrousky, včetně těch umaštěných, raději nebarevných.
  • Ruličky od toaletního papíru, obaly od vajíček, lepenka.
  • Bavlna, kůže se rozkládá déle a je třeba ji přidávat v malých kouskách.
  • Listy, tráva, drny, bláto z bot.
  • Kávová sedlina, čajové sáčky, nespotřebované a prošlé potraviny.
  • Zbytky vařeného /pečeného jídla by nám neměly vznikat. Když už se tak stane, rozprostřít je, přikrýt, aby nelákaly hlodavce a rychle se rozložily. Cokoliv do kompostu takto „schováme“, se rozloží rychleji, protože bude blíže ideálnímu prostředí.

Co dělat, když:

  • Pokud se na některých částech kompostu vyskytne bílá plíseň, tak není důvod k panice. Plísně alias houby jsou jedny z těch mikroorganismů, které přetvářejí zbytky na hlínu. Například slupky z citrusových plodů musí nejprve „přežvýkat“ právě bílá plíseň, aby je mohly další mikroorganismy „dopřetvořit“.
  • Pokud kompost smrdí, je to proto, že je moc mokrý – hodí se přidat suchý materiál. Venku jsou to listy, seno, sláma, v domácnosti je to nejčastěji papír.
  • Pokud se kompost vůbec nerozkládá, je to možná tím, že je moc suchý – je potřeba ho zalít stejně a jednoduše jako záhon s maceškami 🙂

ČTĚTE: ROZHOVOR NEJEN O BOTÁCH, KTERÉ POTÉ, CO DOSLOUŽÍ, ZAKOPETE DO ZEMĚ A VYROSTE STROM

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
FOTO: SHUTTERSTOCK
Předchozí článek

Může štěstí vonět? Věřte tomu, že ano!

FOTO: SHUTTERSTOCK
Následující článek

3 pomůcky proti nudě při cvičení

Ivana Ašenbrenerová

Ivana Ašenbrenerová

Pracovala v Mladém světě, v časopise Maminka či Marianne.cz. Je autorkou knihy Co dělat, když dítě, spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a Velké knihy o mateřství. Zajímá se o zdravý životní styl, alternativní medicínu, psychologii a vše, co je mezi nebem a zemí. Jako typický Blíženec ráda mluví, směje se a bez humoru si neumí představit život. Nejraději relaxuje při čtení, hudbě, vaření, na kole nebo s kamarádkami. Má tři syny, díky kterým každý den zjišťuje, že mateřství je úžasné dobrodružství, které nikdy nekončí.