KomentářeKomentáře odpovědných lídrůNeziskový světOdpovědní lídřiTémata

Komentář Jana Žůrka: Být či nebýt vidět?

Jak přistoupit ke komunikaci aktivit odpovědného podnikání? Jak to udělat, když se nechcete ohánět svou štědrostí? Komentář odpovědných lídrů pro vás dnes napsal Jan Žůrek, řídící partner KPMG.

V Hospodářských novinách jsem narazil na speciální přílohu Žebříčky firemních nadací a nadačních fondů sestavenou Fórem dárců. Vedle zajímavých článků na téma firemní dárcovství a společenská odpovědnost, mě zaujal přehled, kde bylo podle objemu rozdělených příspěvků seřazeno 50 firemních nadací a nadačních fondů působících v nejrůznějších oblastech.

ČTĚTE: POČET FINANČNÍCH DARŮ V ČESKU ROSTE RYCHLEJI NEŽ HDP

Nevím, zda je to tím, že jsem v dětství detailně sledoval sportovní výsledky a z nich plynoucí ligové tabulky, nebo více než pětadvaceti lety práce v poradenské firmě, jejímž hlavním chlebem je analýza čísel, ale svět takto kvantifikovaných údajů mě přitahuje. Asi nejsem sám, protože Top žebříčky jsou publikovány pro velké množství činností, pro mnoho sektorů.

Když jsme letos na jaře s Julií Hrstkovou dávali dohromady publikaci 25 let svobodného podnikání/28 příběhů, rozhodli jsme se zařadit do ní časovou osu obsahující důležité momenty historie 1989–2015. Napadlo mě zmínit i velký posun neziskového sektoru za uplynulé čtvrtstoletí.

Začal jsem ve statistických výkazech nebo výsledcích výběrových šetření pátrat po relevantních datech, ale příliš jsem neuspěl. Takže v časové ose je jen drobná zmínka, že neziskový sektor včetně dobrovolnické práce v současnosti v Česku dosahuje zhruba 2 procent HDP, což je podstatně méně než na Západě.

Když si budou média více všímat štědrých dárců, nepochybně to přispěje ke kultivaci společnosti, píše v komentáři Jan Žůrek. Ilustrace: Shutterstock

Když si budou média více všímat štědrých dárců, nepochybně to přispěje ke kultivaci společnosti, píše v komentáři Jan Žůrek. Ilustrace: Shutterstock

Zároveň jsem se snažil zjistit, které subjekty neziskového sektoru patří do extraligy těch největších. Vzhledem k rozdílné právní formě a odlišnému charakteru činnosti jsem se také moc daleko nedostal.

Určitě by vedle Nadace ČEZ nebo Nadačního fondu Avast uvedených v tabulce Fóra dárců, do Top 10 neziskovek všech kategorií měl patřit Člověk v tísni, Charita Česká republika, Český červený kříž a další. Třeba někdo s větší znalostí daného sektoru v dohledné době vytvoří komplexní přehled, který uspokojí naši touhu po číslech a žebříčcích.

Naši firmu KPMG Česká republika jsem v seznamu Hospodářských novin ani nehledal. Nemáme totiž nadaci ani nadační fond. Přesto každým rokem darujeme své služby a čas v hodnotě překračující šest milionů korun. A určitě nejsme sami. Máme si tedy založit nadaci či nadační fond?

Je tady však ještě větší dilema. Chceme vůbec být jako odpovědná firma více vidět? Ježíš v Matoušově evangeliu říká: „Dávejte si pozor, abyste nepředváděli své dobré skutky lidem na odiv…. Když dáváš chudým, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích.“

Naprostá většina lidí je skromná a pomáhá, protože věří, že ti, kdo měli v životě štěstí, by měli pomáhat těm méně šťastným. Jako firma se snažíme jít příkladem a patřit do klubu těch, kteří berou vážně společenskou odpovědnost ve svém podnikání. Pomáhat potřebným, těm, kteří jsou v nouzi. Jak ale přistoupit ke komunikaci aktivit odpovědného podnikání? Jak to udělat, když se nechcete ohánět svou štědrostí?

Slova evangelia se vztahují k době před dvěma tisící lety. Hlavním problémem dnešní doby však je, že lidé na dobročinnost nedávají nic nebo velmi málo vzhledem k materiálnímu dostatku, ve kterém ve srovnání s dobou na počátku letopočtu žijeme.

Proto si myslím, že je správné propagovat příklady štědrých jednotlivců a firem. Není to jenom forma poděkování za jejich chování, ale může to posloužit jako ukázka správné cesty pro ostatní. Dobré příklady táhnou.

ČTĚTE: Z FIREMNÍCH NADACÍ A FONDŮ JE NEJŠTĚDŘEJŠÍ NADACE ČEZ. CELKEM FIREMNÍ NADACE ROZDĚLILY NA CHARITU 444 MILIONŮ KORUN

Když si budou média více všímat štědrých dárců, nepochybně to přispěje ke kultivaci společnosti. Celý svět zaujal příklad Marka Zuckerberga a jeho žena Priscilla, kteří při nedávném narození dcery ohlásili závazek věnovat 99 procent akcií Facebooku na dobročinné účely. Analytici si samozřejmě kladou otázky, jak to vlastně bude právně a finančně probíhat. Určitě je to ale zajímavá inspirace.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Veřejnou chladničkou proti plýtvání. Jídlo do ní můžete dávat, ale také si je brát

Následující článek

Jsou tu Vánoce. A s nimi Vánoční povídka Zdeňka Jirotky, autora slavného Saturnina

Žůrek Jan

Žůrek Jan

Pracuje přes 25 let pro KPMG. Účetní hodnota majetku takové poradenské společnosti není vysoká, nezachycuje totiž hlavní aktivum - zaměstnance, jejich profesionalitu, kreativitu a pracovní nasazeni.
Ze své zkušenosti dobře ví, že nejlepší motivací je, když vedení firmy naplňuje anglické přísloví: Practice what you preach.
Pravidelně každé léto vyjíždí se svou rodinou a rodinami kamarádů do Jižních Čech, kde opravují zchátralé kapličky, křížky, boží muka nebo zanedbané přírodní památky. Proč? Je to úcta k odkazu předchozích generací a také víra, že v malebné krajině se žije příjemněji.