Byznys pro životCSROdpovědné firmyTechnologie pro životTémataZahraniční inspiraceŽivotní prostředí

Kontejnerem a trenkami k cirkulární ekonomice

Přišli s jednoduchým nápadem, jak využít obnošené košile. Nizozemská firma Van Hulley je mění na nové trenky. Díky tomu ušetří ve výrobě více než 2,2 milionu vody, 139 kilogramů pesticidů a téměř 2800 kilogramů CO2. Ideální příklad, jak funguje cirkulární ekonomika, kterou prosazuje Evropská komise.

Dva a půl miliardy tun odpadu bylo vyprodukováno loni jen v Evropské unii, z čehož 1,6 miliardy tun nebylo zrecyklováno. Šest set milionů tun odpadu přitom mohlo být využito znovu. Zatímco v některých zemích Evropy míří na skládky více než 50 procent municipálního odpadu, někde dokonce více než 90 procent, jiným se daří toto číslo dostat pod tři procenta.

Na začátku prosince Evropská komise představila celý balíček opatření, které mají prodloužit život materiálům a výrobkům, umožnit jejich opětovné zapojení do výroby nebo spotřeby. Na skládky by mělo mířit jen deset procent veškerého odpadu.

Nevyhazovat, znovu používat

Jednou z priorit Evropské komise se stala cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství.

Co se pod pojmem skrývá? Změna cesty produktů od výrobce ke spotřebiteli a ve finále na skládku v uzavřený životní cyklus  – staré věci by se měly recyklovat neboli je či alespoň jejich části znovu využívat.

Ve svých návrzích Komise stanovuje závazné cíle pro redukování odpadu:

  • recyklovat 65 procent municipálního odpadu do roku 2030,
  • recyklovat 75 procent obalového odpadu do roku 2030,
  • na skládky má mířit maximálně 10 procent veškerého odpadu,
  • skládkování odpadů, které byly sesbírány odděleně, má být zakázáno úplně.

Nejde jen o to, aby spotřebitel roztřídil plast a sklo, nebo odnesl využité baterie do speciálních sběren. V cirkulární ekonomice by mělo být s recyklací či s možností nového využití počítáno již při výrobě.

Lídry v cirkulární ekonomice jsou v současnosti Dánsko, Skotsko, Švédsko, Japonsko a především Nizozemsko.

Například tamní firma Van Hulley, která se jen v tomto roce rozrostla o padesát procent, ze starých košil šije značkové trenky. Díky tomu ušetří ve výrobě více než 2,2 milionu vody, 139 kilogramů pesticidů a téměř 2800 kilogramů CO2.

ČTĚTE: SVĚTLA Z ODŘEZKŮ DOPRAVNÍCH ZNAČEK ZÁŘÍ NA VÝSTAVĚ EXPO V MILÁN

Kromě toho firma zaměstnává ženy bez kvalifikace. Poskytuje jim kurzy a možnost získat praxi. Nyní se firma rozhlíží, kam v Evropě expandovat. Chystá workshopy, dárkové certifikáty a výrobu ze starého či neprodaného oblečení, které získají od velkých společností.

Ze starých košil šijí nové trenky. Foto: archiv firmy Van Hulley

Ze starých košil šijí nové trenky. Foto: archiv firmy Van Hulley

Úspora 600 miliard eur

Evropská komise hodlá podpořit podnikatele, aby na trh dodávali zelenější výrobky a přicházeli s novými recyklačními programy, například pro baterie, obaly, elektroniku, auta a další. Výrobky, především mobilní telefony nebo televizory, mají být navíc trvanlivější, a budou muset umožňovat snadnější opravu.

Pokud se vše podaří, podniky by měly ušetřit 600 miliard eur díky levnějším recyklovaným materiálům, což je zhruba osm procent jejich ročního obratu. Vzniknout by mohlo 580 tisíc pracovních míst a do vzduchu by se dostalo ročně o 450 milionů tun uhlíkových emisí méně.

Posun směrem k cirkulární ekonomice chce Komise podpořit pomocí svých fondů – 650 milionů eur by mělo mířit na podporu výzkumu a vývoje z programu Horizont 2020, dalších 5,5 miliardy eur má pomoci lepšímu využívání zdrojů přes strukturální fondy. Celý balíček ale čeká ještě dlouhá cesta rozhodovacím procesem. Musí jej schválit jak Evropský parlament, tak Rada Evropské unie.

Co si o balíčku Evropské komise myslí české firmy

Pavla Žížalová, manažerka v oddělení poradenství PwC ČR

Dobré je, že balíček kombinuje přímé dotace a nepřímé pobídky, především formou různých regulací. Důležité však je, jak se balíček nakonec skutečně uplatní – programy a projekty, které budou financovány, musí být kvalitní, konkurenceschopné a jejich podpora nesmí vytvářet příliš netržní prostředí.

V rámci podpory v programu Horizont 2020, který míří více na výzkum, je také důležité, jak rychle se podaří výsledky dostat na trh  – nesmí zůstat jen u myšlenek a nápadů. V případě strukturálních fondů by také bylo dobré přeorientovat podporu z klasických dotací na návratnou formu podpory. Tímto způsobem lze dostupné veřejné zdroje “znásobit” zapojením soukromého kapitálu.

V neposlední řadě je podstatné, jak moc složitě či jednoduše bude vše implementováno. Právě administrativní náročnost je jednou z bariér, která vede například k tomu, že se v dostupných programech objevují stále stejní hráči, a na nové, kteří by dokázali přijít možná i s lepším řešením, se nedostane.

Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ.

Vydání aktuálního balíčku opatření Evropské komise k oběhovému hospodářství vítáme.  Navrhuje konkrétní opatření k přechodu na moderní, ekologické, ale zároveň udržitelné odpadové hospodářství. Odpad je v souladu s principy udržitelného rozvoje nutné chápat jako cennou surovinu, a oběhové hospodářství je cestou k efektivnímu využívání primárních surovin a paliv.

Co se týče obsahu a cílů balíčku, považujeme je v této fázi za přiměřené. Musí být ovšem transponovány na úroveň státních legislativ členských států a následně jejich plánů odpadových hospodářství. Každá členská země by měla mít právo zvolit si způsob naplnění stanovených cílů dle konkrétní situace odpadového hospodářství.

Skupina ČEZ podporuje přechod z lineárního na oběhové hospodářství dlouhodobě. Právě z těchto důvodů jsme před několika dny uzavřeli se společností EKO-KOM dohodu o dlouhodobé strategické spolupráci v oblasti rozvoje moderního systému nakládání s odpady.

Některé země, města a firmy ale na žádné evropské podněty nečekají a samy se vrhají do inovací. Třeba nizozemská firma Sustainer Homes přestavuje staré přepravní kontejnery na plně mobilní bydlení, k přeměně využívá jen recyklované nebo recyklovatelné materiály.

ČTĚTE: AMERIČANKA SBÍRÁ IGELITKY, KTERÉ VYPLAVILO MOŘE. VYTVÁŘÍ Z NICH MEDÚZY A KORÁLY

Firma pracuje s partnery v oblasti větrné a solární energie a filtrace vody a v “domech” nabízí plně uzavřený okruh vody a energie. Díky tomu domy nepotřebují žádné připojení do sítí. Sustainer Homes ukazují, že i cirkulární model může být komfortní.

Nový návrh Evropské komise  vysílá pozitivní signál i pro firmy v Česku, které mají zájem investovat do udržitelného podnikání.

“Existují pozitivní příklady společností z České republiky, kterým nejsou životní prostředí a vzácnost zdrojů lhostejné. Příkladem může být Plzeňský Prazdroj, jehož cílem je výroba  s nulovým odpadem. Směřuje ke snižování celkévého objemu odpadu v každé fázi výrobního procesu, například kompostováním použitých etiket,” uvedl projektový manažer pro oblast životního prostředí platformy Byznys pro společnost Peter Halaj.

Firma Sustainer Homes mění staré kontejnery v nová mobilní obydlí. Foto: Sustainer Homes

Firma Sustainer Homes mění staré kontejnery v nová mobilní obydlí. Foto: Sustainer Homes

Pár dobrých příkladů z celého světa

Miniwiz

Mezinárodní dodavatel recyklovaných materiálů Miniwiz z Taiwanu už roce 2010 postavil museum Ecoark pouze s využitím recyklovaných plastových lahví. Od té doby firma vytvořila infrastrukturu k tomu, aby rozšířila využití odpadů, které je těžké recyklovat. Takové odpady transformuje na suroviny pro stavebnictví.

V Česku využití PET láhví zkoumají vědci na ČVUT, nedávno z nich postavili vánoční strom v Dejvicích a uspěli také na letošní výstavě EXPO v Miláně s “plastovými” lavičkami. Více najdete ZDE.

Canon Europe

Canon se stal první společností, která představila globální recyklační program už v roce 1990 a realizovala plně uzavřený recyklační okruh pro své catrtridge v roce 1992. Od roku 2003 Canon vytváří své produkty tak, aby nevznikl žádný skládkový odpad.

Všechny části náplní jsou recyklovatelné, znovu využité. Mezi roky 1990 a 2014 Canon nasbíral a recykloval 344 tisíc tun cartridgí. Ušetřil tím 502 tisíc tun CO2 a snížil spotřebu surovin o 232 tisíc tun.

Sydney

V australském Sydney osmedesát procent z 25 tisíc tun odpadu z kancelářských budov mířilo na skládky. Projekt pod záštitou města spojil 23 hlavních nájemců budov a chce toto číslo radikálně snížit a do roku 2020 osmdesát procent tohoto odpadu využívat. Město k tomu navíc zorganizovalo projekt, díky němuž neprodané zboží z obchodů putuje charitám – od roku 2013 tak dostalo nový domov více než 200 tun materiálu, který by se jinak kupil na skládce.

AgriProtein Technologies

Společnost AgriProtein z Jihoafrické republiky proměňuje vyhozené jídlo v krmivo pro hospodářská zvířata, oleje a organická hnojiva. Ročně takto zpracuje pomocí speciálních larev a mušek 35 tisíc kubických metrů odpadu, který díky tomu neskončí na skládkách.

ČTĚTE: ROZHOVOR NEJEN O BOTÁCH, KTERÉ POTÉ, CO DOSLOUŽÍ, ZAKOPETE DO ZEMĚ A VYROSTE STROM

Bera

V podniku Čegan ve Šlapanicích na Brněnsku vyrábějí speciální rohože pro stabilizaci štěrku, které v září získaly certifikát Cradle to Cradle neboli Od kolébky ke kolébce. Znamená to, že když rohož, kterou vyvinula nizozemská firma Bera, doslouží, nezbude žádný odpad – všechny materiály se mohou použít pro další výrobky. Jde o trvale udržitelný produkt pro trvale udržitelné použití.

Speciální výztuž pro štěrk společnosti Bera, která získala ekologický certifikát cradle to cradle. Foto: Bera

Speciální výztuž pro štěrk společnosti Bera, která získala ekologický certifikát cradle to cradle. Foto: Bera

Cradle to Cradle je udržitelný byznys model, v němž firmy podnikají takovým způsobem, aby výsledek byl dobrý jak pro podnik, tak pro životní prostředí a společnost.

Podle nizozemské odbornice na udržitelnou ekonomiku Diane den Held je možné v Evropě ušetřit až 1,5 miliardy eur na nákladech za odpad a vydělat další téměř 2 miliardy eur, pokud by podniky systém od kolébky ke kolébce přijaly za svůj.

S přispěním Petry Horákové

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Nulové emise a stokilový náklad. Dárky vám možná doveze kurýr na cargo kole

Následující článek

Světová konference o ženách, která kvóty (ne)řeší

B. Strnadová

B. Strnadová

Momentálně objevuji bruselskou eurobublinu. O sociální odpovědnost firem jsem se ale zajímala již jako PR manažerka a později i jako redaktorka Hospodářských novin.
CSR nesmí být podle mého názoru jen pozlátko a marketingový tah, ale musí vycházet skutečně z fungování firmy. Protože jen tak se může opravdu něco změnit. Ráda budu psát o zajímavých projektech v CSR, sociální oblasti nebo rozvojové pomoci.