Blogy expertůKariéraKomentářeLeadership / mentoringOdpovědné zálibyOdpovědný životTémataZdravý životní styl

Lenka Čábelová: Život je příběh. Ale kdo ho píše?

Pravidelný úterní blog expertů dnes napsala specialistka na komunikaci a společenskou odpovědnost Lenka Čábelová. A přemýšlí o věcech, které tu více tu méně napadají asi každého. Kdo vlastně píše scénáře našich životů? Nenecháváme to někdy až příliš ochotně na druhých?

Nedávno jsem se zúčastnila diskuse o tom, jak podpořit kvalitu života v práci. Téma mě ihned zaujalo. Většinou v kontextu práce řešíme spíše témata jako efektivita, výkonnost, inovace… A život (a jeho kvalitu) vnímáme jako protipól práce s tím, že tyto dvě oblasti je nutno oddělit a pečlivě vyvažovat.

ČTĚTE: ZAMYŠLENÍ TEREZIE SVERDLINOVÉ: JE NĚKDE PŘEDEPSÁNO, JAK MÁ VYPADAT VDĚK?

Nejsem si ale vůbec jistá, jestli tohle je ten správný a dlouhodobě udržitelný přístup. Nezdá se mi příliš rozumné přijmout práci jako tu část dne, kde se “kvalita života” neočekává a kterou je nutno si vynahradit ve volném čase (pokud nějaký vůbec zbude).

Moderátorka se hned na startu zeptala, co považujeme my osobně za kvalitní život. Jeden z diskutujících nadhodil, že pro něj tam patří schopnost dobře zvládat všechny životní role, čímž zřejmě odkazoval na výše zmíněnou “work life balance” – nejen role šéfa firmy, ale i ty ostatní.

Začaly se mi vybavovat všechny možné moje životní role – matka, přítelkyně, kamarádka (v několika souběžných verzích), dcera, sestra, manažerka, podřízená, kolegyně (také v mnoha souběžných verzích), sousedka, občanka, hospodyňka… Seznam jsem raději nedokončila. Představa, že mám všechny tyto role “dobře zvládat” mi vůbec neudělala dobře.

Myslím, že se až příliš často snažíme každý den plnit očekávání související s nekonečným množstvím rolí, které jsme přijali či které nám někdo nenápadně vnucuje. A zapomínáme na to, že ve svém životě si kdykoli můžeme vybrat, které role budeme hrát (a které prostě hrát nebudeme), jak dokonale je chceme zvládat (možná vůbec) a jak často (třeba nikdy). Snadno se tak stane, že z té jediné opravdu důležité role uděláme kulisáka či uvaděčku. Mám samozřejmě na mysli nás sebe samé bez ohledu na to, co od nás zrovna někdo jiný očekává či po nás chce.

Hrát nějakou roli vždy znamená vyprávět určitý příběh. Role, do nichž se vžíváme nejčastěji, tvoří příběh našeho života a stopu, kterou zanecháváme. Proto je dobré si vybírat, které to budou. Necítím zde rozdíl mezi prací a životem, protože na konci se to stejně všechno smíchá, projde sítem času a vzpomínek a zůstane to podstatné.

ČTĚTE: „SPOMAĽ, MÁŠ PRIVYSOKÚ RÝCHLOSŤ“

Náš světový šéf komunikace posílá celému týmu každý pátek osobní fejeton, ve kterém se zamýšlí nad něčím, co ho v týdnu zaujalo. V posledním mailu mě upoutala věta “aspire to create things people remember”. Myslím, že přesně vystihuje důvod, proč nechci dobře zvládat všechny role, které mi život předhodí, ale jen ty, v nichž vidím nějaký smysl.

V posledních letech o svém životě často přemýšlím jako o příběhu, který chci prožít. Má různé kapitoly, ale kdykoli si uvědomím, co je moje “životní zápletka” (a nemusí nutně být po celý život jen jedna, i povídky mají svůj půvab), dokážu se mnohem lépe rozhodovat, kterou postavou chci teď být a která je jen ztrátou času a energie. Když jsem v diskusi odpovídala na otázku, co považuji za kvalitní život, uvědomila jsem si, že to je právě schopnost nacházet či poznávat své téma a každý den je vědomě rozvíjet.

A také odvaha nechat v životě místo na náhody, překvapení a nečekané zvraty, protože právě ty tvoří ty nejkrásnější příběhy. Takové, které v nás zanechají něco, k čemu se vracíme a co nás nějak potěšilo, posunulo, zasáhlo, ovlivnilo… Ať už jde o knihy, filmy nebo životy. Je řada věcí, které průběžně dělat potřebujeme, ale perfektně vyleštěná koupelna ani perfektně vyplněné tabulky nikdy nevytvoří silný životní příběh, a proto by neměly zabírat více místa, než je nezbytně nutné. A proto je dobré si občas udělat inventuru a s některými rolemi se rozloučit…

ČTĚTE: POSTŘEHY MARGARETY KŘÍŽOVÉ: TĚŽKÝ ŽIVOT ZAMĚSTNAVATELE

Otázku, co je kvalitní život, jsem si tak převedla do otázky “kdo (všechno) píše scénář mého života”? Jako odpověď si dovolím parafrázovat známý výrok: Když si scénář svého života nebudeme každý den psát sami, velmi rád ho pro nás napíše někdo jiný. Jen z toho asi nebude oskarový film.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Ostravská Viva nastartovala nejeden úspěšný byznys. Chuť do života vrátila i majitelce Renatě Ptáčníkové

Následující článek

Startuje Hodina s EY. Začínající podnikatelky získají poradenství zdarma

Čábelová Lenka

Čábelová Lenka

Mým posláním je hledat a vyprávět příběhy, které mění svět tím, ze zasáhnou mysl i srdce lidí.
Dokážu vidět širší souvislosti, vytvořit z mnoha sdělení srozumitelný příběh a z dílčích aktivit integrované komunikační projekty - jako když dílky skládačky spojujete do celkového obrazu, který o sobě organizace chce sdělit.
Působím jako ambasador firemní vize a baví mě propojovat lidi uvnitř firmy i kolem ní, abychom společně dokázali něco změnit. Vybírám si témata, která pomáhají zlepšit obchodní výsledky organizace a současně mají pozitivní dopad na společnost.
Za úspěch považuju to, když vidím konkrétní výsledky své činnosti, když pomáhám propojovat lidi z různých prostředí a společně tak dosáhneme mnohem lepšího výsledku, než by kdokoli z nás docílil sám. V roli manažerky komunikace a společenské odpovědnosti v Microsoftu v ČR je mým posláním vytvářet a sdílet příběh o tom, jak nové technologie zvyšují flexibilitu a mobilitu a jak možnost pracovat odkudkoli pomáhá zvyšovat výkon organizace a zároveň zlepšuje propojování osobního a pracovního života.