DiverzitaKariéraKomunityOdpovědný životPozor, začínámeStudie / průzkumyTémataVzdělávání pro život

Mladí jsou v Evropské unii ztracenou generací, v Česku jsou na tom lépe než v Německu či na Slovensku

Nadace Bertelsmann Stiftung každoročně provádí průzkum, jehož cílem je zmapovat ve všech 28 zemích Evropské unie šance občanů podílet se na společenském procesu. I přes zotavení evropské ekonomiky z takzvaného indexu sociální spravedlnosti vyplývá, že propast mezi mladou a starší generací se neustále prohlubuje a že mezi severními a jižními zeměmi unie panuje silný sociální rozkol. Česká republika se v indexu umístila na velmi dobré páté příčce.

Nůžky sociální spravedlnosti mezi severskými a jižními členy unie se rozevřely doposud nevídaně. Vyplývá to z výsledků letošního průzkumu sociální problematiky, který nadace Bertelsmann Stiftung každoročně provádí ve všech 28 zemích Evropské unie.

V celkovém indexu sociální spravedlnosti se Česká republika přitom umístila na velmi dobré páté příčce. Před ní skončily jen Nizozemsko, Finsko, Dánsko a první Švédsko. Německo a Rakousko se umístilo na sedmé a šesté příčce, Slovensko je sedmnácté a nejhůře z evropské osmadvacítky dopadly Maďarsko, Španělsko, Itálie, Bulharsko, Rumunsko a asi nepřekvapivě Řecko.

ČTĚTE: PRŮZKUM: DLUHY MAJÍ UŽ DVANÁCTILETÍ. BANKY SE SNAŽÍ O INTENZIVNÍ OSVĚTU

Základem průzkumu je index sociální spravedlnosti. Ten zahrnuje 35 kritérií, na jejichž základě jsou ve 28 zemích unie zjišťovány šance občanů podílet se na společenském procesu. V rámci tohoto průzkumu je zkoumáno šest různých aspektů sociální spravedlnosti: řešení problematiky chudoby, přístup ke vzdělání a trhu práce, stav a úroveň zdravotnictví, generační spravedlnost, společenská soudržnost a nediskriminační politika. Shromažďování dat bylo letos ukončeno 25. srpna.

Za příkladnou lze podle průzkumu Nadace Bertelsmann Stiftung označit v Česku zejména její politiku řešení problematiky chudoby (1. místo). Pouze 14,6 procenta obyvatel je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Také podíl dětí a mladých osob ohrožených chudobou (16,4 procenta) je zřetelně nižší než průměr v ostatních zemích evropské osmadvacítky (27,9 procenta).

Další pozitivní zprávou je, že počet mladých lidí ve věku od 20 do 24 let, kteří se neúčastní vzdělávacího ani pracovního procesu, se v České republice snížil na 11,8 procenta. Velmi nízký je rovněž počet mladých lidí ve věku od 18 do 24 let bez ukončeného vzdělání (5,5 procenta, celkové 4. místo).

I přes nízkou míru nezaměstnanosti (6,2 procenta, 5. místo) je podle nadace v Česku potřeba provést příslušné reformy. Je nutné zajistit perspektivy pro 82,5 procenta zaměstnanců, kteří mají sjednaný pracovní poměr na dobu určitou (aniž by to tak chtěli). Dále je nutné podporovat slaďování rodinného a pracovního života a vytvořit vhodné podmínky pro úspěšnější začlenění migrantů do společnosti. Problematika diskriminace romské menšiny je dalším velmi důležitým úkolem, se kterým se bude muset Česká republika v budoucnu vypořádat.

5,4 milionu mladých nestuduje ani nepracuje

Evropská hospodářská a dluhová krize má nejhorší důsledky pro děti a mladé lidi. V zemích Evropské unie je přibližně 26 milionů mladých lidí do 18 let ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (27,9 procenta). Nepříznivé perspektivy do budoucna má také 5,4 milionu mladých, kteří se neúčastní vzdělávacího ani pracovního procesu. Sociální nůžky se rozevírají  – jak již bylo řečeno – zejména mezi severem a jihem Evropy, ale také mezi mladšími a staršími generacemi.

Počet dětí a mladých lidí, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, vzrostl jen ve Španělsku, Řecku, Itálii a Portugalsku od roku 2007 o 1,2 milionu z 6,4 na 7,6 milionu. Takto postižené osoby buď žijí v nízkopříjmových domácnostech, kdy celkový příjem domácnosti je nižší než 60 procent průměrné mzdy, trpí velkým materiálním nedostatkem, nebo vyrůstají v rodinách s velmi nízkou zaměstnaností ostatních členů rodiny.

ČTĚTE: PRŮZKUM: OSM Z DESETI UCHAZEČŮ STARŠÍCH 50 LET SE SETKALO S VĚKOVOU DISKRIMINACÍ

Stejně tak je ve skupině zahrnující mladé lidi ve věku od 20 do 24 let mnoho občanů unie, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci. Celkem 5,4 milionu z nich (17,8 procenta) ani nestuduje, ani nepracuje. Od roku 2008 jejich počet výrazně vzrostl v 25 členských zemích, pouze v Německu a Švédsku se životní perspektivy této věkové skupiny v uplynulých letech zlepšily.

Nejnepříznivější vývoj byl zaznamenán v zemích na jihu Evropy. Ve Španělsku se počet osob ve věku od 20 do 24 let, které se neúčastní vzdělávacího ani pracovního procesu, vyšplhal z 16,6 na 24,8 procenta, v Itálii dokonce z 21,6 na 32 procent.

Generační propast je nebezpečná

V rámci dlouhodobého šetření lze pozorovat, že v celé Evropě se také neustále zvětšuje propast mezi generacemi. Zatímco podíl dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vzrostl od roku 2007 v průměru z 26,4  na 27,9 proceta, klesl příslušný podíl osob ve věku 65 let a starších z 24,4 na 17,8 procenta. Hlavní příčinou je skutečnost, že během hospodářské krize důchody a penze starších lidí neklesaly, případně neklesaly tak výrazně jako příjmy mladších obyvatel.

Protichůdné vývojové tendence mezi mladou a starší generací navíc zostřuje působení tří trendů, které lze sledovat ve všech evropských zemích. Rostoucí zadlužení veřejných rozpočtů představuje zátěž především pro mladší generace, dále dochází ke stagnaci investic do budoucnosti, tedy do vzdělání nebo výzkumu a vývoje, a stárnoucí společnosti vyvíjejí stále větší tlak na financovatelnost systémů sociálního zabezpečení. Zadluženost zemí unie ve srovnání s jejich ekonomickou výkonností vzrostla v průměru z 63  v roce 2008 na současných 88 procent.

ČTĚTE: UŽ JE LÍP. GENERACE REMCALŮ VYMÍRÁ A MLADÍ SE SNAŽÍ, ŘÍKÁ DĚDEK Z JABLOTRONU

Předseda představenstva nadace Bertelsmann Stiftung Aart De Geus varoval před dalšími následky. „Ztracenou generaci si v Evropě nemůžeme dovolit ze sociálního ani ekonomického hlediska. Evropská unie a její členské země budou muset vyvinout mimořádné úsilí k vytvoření a trvalému zlepšení šancí mladých lidí na trhu práce.“

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Budoucí právníci se pustili do byznysu s pletenými kravatami. Kavalíři vsadili na české materiály i české pletařky

Následující článek

Leadership Lindy Štucbartové: Když programy na podporu diverzity zacílí na muže

Petra Horáková

Petra Horáková

Petra Horáková se dlouhodobě věnuje tématu odpovědného podnikání. Byla u startu pravidelných příloh Hospodářských novin věnovaných oblasti CSR, účastní se i odborných konferencí a diskusí. Čtyři roky se věnovala projektu TOP 25 žen českého byznysu. Petra začínala svou novinářskou dráhu v polovině 90. let jako redaktorka ostravské přílohy deníku MF DNES.