Blogy expertůKomentářeOdpovědná rodinaOdpovědný životTémataVzdělávání pro život

Magda Málková: Nastala doba zápisů do základních škol a zavládlo šílenství…

Někdy si rodiče pletou zápis do školy s pohovorem na dobře placené místo nejméně ředitelského rázu. Do dětí naprogramují básničku, písničku, naučí je barvy, počítat do pěti (deseti, dvaceti – záleží na ambici rodiče), podepsat se a někdy zavázat tkaničku. A pak se diví, když se dítěte zeptáme, co vidělo cestou do školy.

Nastala doba zápisů do základních škol a zavládlo šílenství. Telefonáty jsou leckdy úsměvného rázu: „Prosím vás, náš Jiříček půjde k zápisu až za dva roky, ale jen se chci zeptat, jestli si myslíte, že to stihneme.“ „Co jestli stihnete?“ ptám se. „No všechno, co má umět. Teď ho učím dvě barvy týdně, nevím, jestli je to málo nebo hodně. Taky se učíme písmenka a umí počítat do dvaceti. Písničku a básničku už umí. Na taktiku máme asi ještě čas, že jo?“

ČTĚTE: S VÝCHOVOU K FILANTROPII JE TŘEBA ZAČÍT UŽ OD DĚTSTVÍ, TVRDÍ TEREZA MAXOVÁ

V tyto okamžiky si vzpomenu na kurzy krizové komunikace, podívám se na zem, vydechnu, napočítám do pěti, nadechnu se a vysvětlím mamince, že času mají opravdu dost. Ta taktika mi ale stejně nedá, a tak se zeptám, co to je taktika u zápisu do první třídy. „Aby mluvil nahlas, aby se díval do očí, stiskl ruku přiměřeně pevným stiskem a aby se choval suverénně.“

Někdy si rodiče pletou zápis do školy s pohovorem na dobře placené místo nejméně ředitelského rázu. Do dětí naprogramují básničku, písničku, naučí je barvy, počítat do pěti (deseti, dvaceti – záleží na ambici rodiče), podepsat se a někdy zavázat tkaničku. A pak se diví, když se dítěte zeptáme, co vidělo cestou do školy. Nebo jestli už někdy zkoušelo postavit sněhuláka. Jestli už někdy jelo vlakem nebo jak to vypadá v zoologické zahradě.

A podobně jsem odpověděla i mamince Jiříčka. Že ještě nevím, na co se budeme ptát (natož za dva roky). Že to většinou vyplyne ze situace a že dobrá paní učitelka u zápisu zjistí základní dovednosti a znalosti i formou úplně obyčejného rozhovoru. Maminka Jiříčka byla vyděšená. „A co se s ním teda mám učit? Jaká témata budete zkoušet? Je někde nějaká metodika? Nebo učebnice?“ Metodik na výchovu je plno. Učebnic taky. Přesto pořád dávám přednost jediné metodice – té nepsané. Metodice zdravého rozumu.

Těším se na zápisy. Ráda si poslechnu, jakou básničku se dítě naučilo, nebo se podívám, jak poskládá puzzle. Ale ještě radši si s předškolákem popovídám o tom, jak ho zlobí mladší brácha, že na plakátu ve třídě uvidí mapu Evropy a bude o ní chtít vyprávět, že si povíme o zvířatech, které má doma, nebo o tom, že ve školce po obědě už nechce spát.

Vím, že zápisovému šílenství se nevyhnou ty zavedené a prověřené školy. Od čtyř od rána tam rodiče budou stát ve frontách, aby se děti do školy dostaly. Budou si měnit místa trvalého bydliště, aby spádově patřili do školy, kterou si pro své děti vysnili. I kdyby je za to měla popotahovat sociálka (možná jste četli zprávy z Liberce, kde bylo z města doporučeno učitelům, aby podezřelé přistěhovalce hlásili na příslušném odboru péče o děti). I kdyby měli děti vozit dvě hodiny denně do té nejlepší školy. I kdyby si měli přibrat ještě jednu práci, aby to všechno poplatili.

A přesto doufám, že na mnoha místech zvítězí zdravý rozum. Nestresované děti, milé paní učitelky a škola, která třeba nevypadá na první pohled tak prestižně, přesto se v ní budoucí prvňáčci budou cítit dobře a bezpečně.

ČTĚTE: ALTERNATIVA VE ŠKOLÁCH NENÍ LENORÁJ. VĚDOMOSTI SAMY DO HLAV NENASKÁČOU

Přeji vám všem, kdo jdete k zápisu, ať se zapíšete tam, kam chcete, i bez studování dlouhých metodik a manuálů.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Učitelka, která šije pro mámy, novinky v CSR a "zelený" hotel z Mikulova, o němž se dozví svět

Následující článek

Plzeňský Prazdroj nově nabízí rodičům šest tisíc měsíčně na péči o malé děti

Málková Magdalena

Málková Magdalena

Je zřizovatelkou soukromé Základní školy Prosperity v Choťánkách u Poděbrad. Ráda zkoumá jiné způsoby výuky, má ráda matematiku profesora Hejného, genetickou metodu čtení i písmo Comenia Script. Ještě byste o ní měli vědět, že je máma dvou dětí, kreslířka, autorka pracovních listů pro děti a "hltačka" všeho nového.