Search for: boty

Hrdinové z koronavirových deníků, díl II.

Vědkyně, cukrářka, ředitel školy, zdravotník, divadelní produkční. Pět “obyčejných hrdinů”, kteří se museli stejně jako všichni poprat s opatřeními, které na zemi v březnu uvalila vláda v rámci boje s covid-19. Jejich příběhy jsme popsali v březnovém časopise Neovlivní.cz. Jak se jejich osudy vyvíjely? Musela podnikatelka svoji cukrárnu zavřít? A chodí stále do divadla anonymy, že mají herci “pochcípat”? Čtěte v zářijovém vydání magazínu Neovlivní.cz.

Nic neskončilo. Dobrovolná karanténa domova seniorů pokračuje

Vláda na konci týdne uvolnila opatření, kterými svázala zemi v rámci boje s koronavirem. Pro řadu z nás ale nic neskončilo. Třeba pro zaměstnance domova seniorů v litoměřických Krabčicích, kteří už měsíc žijí se svými klienty. “Zůstáváme dál v dobrovolné karanténě. Nechceme nic riskovat,” říká ředitel Diakonie Krabčice Aleš Gabrysz. V krabčickém domově žije 90 klientů. Už v březnu s nimi zůstalo čtyřiadvacet pečovatelek a dalších dvacet zaměstnanců. Včetně ředitele domova Aleše Gabrysze. “Pečovatelky se střídají ve směnách 2xdenní, 1x noční. V tomto pracovním nasazení budou pokračovat až konce dobrovolné karantény,” uvedl ředitel Gabrysz. “K dobrovolné karanténě jsme přistoupili jako k…

Data Covid-19: Česko je zamčené, přesto nemoc roste jako v liberálním Nizozemsku

Oficiální statistika případů Covid-19 v České republice k 26.3. vykazuje ve srovnání s Evropou zhoršující se trend. Paradoxní je, že čísla ve státem zcela uzamčené a paralyzované ČR mají horší vývoj, než v zemích, kde vlády nechaly lidem i firmám mnohem více volnosti a s koronavirem bojují selektivně. Pro velká čísla přehlížíme ta malá. Vnímáme jako kritickou situaci v Itálii, Španělsku, Německu, protože z nich přicházejí zprávy o desítkách tisíc případů Covid-19. Zatímco v ČR jsou to nízké tisíce. Avšak přehlížíme velikost populací, rychlost růstů. A také, že zmíněné země mají před českou statistikou mnohadenní náskok. Současná česká čísla se…

Průvodce příštího důchodce po vlastním osudu

Bod číslo jedna: Stát to za vás nevyřeší. Bod číslo dva: Budete si muset odříkat. Ne každý výdaj je nezbytný. Ne každá dovolená stojí za pozdější trable. Bod číslo tři: potřebujete investiční portfolio o velikosti 4 milionů korun. Bod číslo čtyři: Vávrova moudrost. Ale tu najdete až na konci článku, který radí, jak získat dost peněz, abyste nemuseli do smrti pracovat a udrželi si i v důchodu požadovaný životní standard. „Lidová moudrost praví, že pro strach má mít člověk uděláno. Co má mít uděláno, to lidová moudrost jaksi nepraví… Takže, ať si každý pro strach udělá, co chce, jen když má…

Paralen mají v lékárně, na shledanou

Třináct let byl Vít Samek tím, koho byste zařadili mezi „hrdiny všedních dnů“. Pracoval u pražské záchranky a historkami, co zažil, bavil jenom své okolí. Pak začal poznámky a rady, jak se zachovat „když“, psát na Facebook. Spolu se sestrou Alžbětou si otevřeli blog s názvem „Bulbem záchranáře a vulvou porodní asistentky“, který má dnes tisíce sledujících. A věci nabraly spád. Samka si začali zvát do médií, chtěli se s ním potkat politici, dostal nabídku napsat knihu, a protože je člověkem, který své názory říká rázně a nahlas, také se dostal do sporu s vedením pražské záchranky. Neslyšeli rádi námitky proti systému, který…

Radovan Vávra: Čekání na vrchního

Končí jeden z nejdelších mejdanů naší novodobé historie. Člověk nemusí být ekonom, aby vnímal, že máme za sebou dlouholeté období ekonomického blahobytu, a aby v něm hlodala otázka, kdo ten mejdan zaplatil, nebo zaplatí. Jako u všech mejdanů, většina má dojem, že platila moc a bavila se málo, že vedle u stolu byl větší smích a že můj osobní účet měl podezřele hodně položek. Jak je to ale doopravdy? Kdo to celé platí? Vezměme to po pořádku. První skupinou, která má pocit, že ekonomická prosperita jde na její vrub, jsou starobní důchodci. Tisíckrát jsem slyšel větu „celý život jsem si platil, takže…

Slunce, seno? Bez slunce jako pár facek

Podstatnou část své tvorby věnoval tomu, aby se lidé smáli. Doyen českých kameramanů Josef Hanuš natočil na tři desítky komedií. Pohledem zpátky vidí, že si vybral poněkud nedoceněný žánr – dnes se do něj pouští málokdo. On ale na natáčení vzpomíná s chutí. Třeba když spolupracoval se Zdeňkem Troškou, s nímž natočil celkem čtyři snímky – Botu jménem Melichar a pak trilogii Slunce, seno… „Kolekce jeho filmů je nevyrovnaná, ale jedno se musí nechat – komedii umí. Ví, co chce,“ říká Hanuš. O filmařině, smíchu i životních fackách bude celý následující rozhovor. „Promiňte, trochu hůř slyším a jsem poněkud starší, tak se…