CSRDiverzitaEditorský výběrKariéraOdpovědné firmySoutěže / AnketyTémataVe službách vědyVzdělávání pro život

Po úrazu ochrnul. Nevzdal se, vstal a pro postižené vymýšlí postel, která se dá polohovat očima

Před osmi lety po těžkém úraze málem ochrnul, myslel, že už nikdy nevstane z vozíku. Nevzdal se. Z vozíku vstal, dokončuje doktorandské studium lékařské biofyziky a přišel na to, jak usnadnit život těm, kdo vstát nemohou. Martin Kopeček vymýšlí polohovací postel, kterou postižení budou moci ovládat pohybem očí. Ani s milovaným sportem se nerozloučil, jen lyže vyměnil za monoski a klasický bicykl za lehokolo. Za svou práci a překonávání překážek získal jednu z letošních cen Wernera von Siemense. 

Český Siemens ve čtvrtek na slavnostním předávání Cen Wernera von Siemense udělil poprvé i zvláštní ocenění. Získal ho mladý vědec Martin Kopeček, který překonal svůj fyzický handicap a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních a výzkumných výsledků v oblasti lékařské biofyziky. Osobně si ocenění převzít nemohl, ale když se začtete do jeho příběhu zjistíte, že se dostalo do těch nejlepších rukou.

ČTĚTE: DÍKY JÓZE SE NAUČILA TRPĚLIVÉMU BÁDÁNÍ, ZA SVOU PRÁCI ZÍSKALA OCENĚNÍ WERNERA VON SIEMENSE

Před úrazem v roce 2008 byl Martin Kopeček velký sportovec. V té době studoval čtvrtým rokem vysokou školu a právě se chystal na další studia do Německa. Jenže se chtěl zrovna proletět na paraglidingovém kluzáku. Při špatném přistání si poranil obratel v oblasti bederní páteře. Bylo mu tehdy třiadvacet.

Martin Kopeček (31) Vystudoval mechatroniku na Technické univerzitě v Liberci a Hochshule Zittau/Görlitz. Rok pracoval ve společnosti OttoBock v Německu jako vývojář protéz, poté přestoupil do společnosti CA Technologies jako programátor sálových počítačů. Přihlásil na postgraduální studium Lékařské biofyziky Ústavu Lékařské Biofyziky na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Po ukončení studia získá titul Ph.D. V práci i ve volném čase se snaží ulehčit život handicapovaným. Jeho dílem je polohovací postel, kterou mohou postižení ovládat očima, jako instruktor učí handicapované lyžovat na monoski. Foto: soukromý archiv

Martin Kopeček (31)
Vystudoval mechatroniku na Technické univerzitě v Liberci a Hochshule Zittau/Görlitz.
Rok pracoval ve společnosti OttoBock v Německu jako vývojář protéz, poté přestoupil do společnosti CA Technologies jako programátor sálových počítačů.
Přihlásil na postgraduální studium lékařské biofyziky Ústavu Lékařské Biofyziky na Univerzitě Karlově v Hradci Králové. Po ukončení studia získá titul Ph.D.
V práci i ve volném čase se snaží ulehčit život handicapovaným.
Vymýšlí polohovací postel, kterou mohou postižení ovládat očima, jako instruktor učí handicapované lyžovat na monoski. Foto: soukromý archiv

„Po pádu jsem byl při vědomí, prostě jsem se jen přestal hýbat a nohy měl jako v ohni. V nemocnici jsem pak za měsíc a půl shodil dvacet sedm kilogramů, a to jsem zrovna tlustý nebyl,“ vypráví Martin, který začal postupně rehabilitovat a zlepšovat se. Své plány musel o dva roky odložit.

Dokázal přehodit výhybku

Přestože jeho prognóza byla špatná, počáteční potíže překonal a ze svého stavu vytěžil maximum – začal chodit o francouzských holích. „Nyní doma jezdím na vozíku a v práci se snažím chodit o holích, abych nebyl odkázán jen na vozík,“ vypráví Kopeček.

Netají se tím, že těžké zranění ho tehdy srazilo až na samé dno. Naštěstí přehodil výhybku a nalezl novou cestu. Snaží se ji naplnit malými radostmi a věcmi, které ho baví a dávají mu nový životní smysl. Ten našel i v tom, že se ještě intenzivněji pustil do dalšího studia, v rámci kterého se snaží pomáhat stejně postiženým lidem.

ČTĚTE: PRO AUTISTICKÉHO SYNA ZŘÍDIL TRUHLÁRNU, SÁM HO NAUČÍ ŘEMESLO

Martin Kopeček původně vystudoval mechanotroniku na Technické univerzitě v Liberci a zároveň i německou Hochschule Zittau/Görlitz. Po studiích začal pracovat jako vývojář protéz ve společnosti OttoBock v Německu, po roce přestoupil do společnosti CA Technologies, kde pracoval jako programátor sálových počítačů.

Práce ho ale ale nenaplňovala, a tak začal postgraduálně studovat lékařskou biofyziku na Karlově Univerzitě v Hradci Králové. Po ukončení studia získá titul Ph.D, už teď ale na této akademické půdě vede několik grantů. Od prvního ročníku se aktivně zapojuje do vědecko-výzkumné činnosti a výuky.

„Především jeho práce Bezkontaktní ovládání polohovací postele pomocí očních pohybů je velkým pokrokem k získání větší nezávislosti pro pacienty s vysokou míšní lézí s diagnózami vysoké tetraplegie, pentaplegie a pro myopatická onemocnění (vážné poranění páteře a míchy – pozn. red.). Díky programování a technickému návrhu se mu podařilo zkonstruovat vyspělý systém ovládání polohovacího lůžka. Výsledky tohoto projektu prezentoval na odborné konferenci Dny lékařské biofyziky 2015, kde v soutěži doktorandů obsadil první místo,“ přibližuje mluvčí společnosti Siemens Kateřina Pištorová.

Kromě toho, že se Kopeček věnuje vědecké práci a studuje, na Lékařské Univerzitě v Hradci Králové už také učí mladší studenty, především ty v prvním semestru. Není to ale snadné. Jeho pohyblivost totiž závisí na častých bolestech a onemocněních.

„Musel jsem naplánovat svou výuku tak, abych nemusel často odbíhat na toaletu a nerušil tím výuku, když jsem něco studentům zrovna vysvětloval,“ nastiňuje problémy Martin. Dodává, že se skupinami českých a zahraničních studentů všeobecného lékařství a stomatologie se věnuje také těm, kteří se na studium připravují v nultém ročníku.

„Studenti pracují ve virtuální ordinaci, kdy každý z nich je lékařem a zároveň pacientem,“ přibližuje svou formu výuky Kopeček. K dobru dává i pár příhod. „Třeba zjistíme, že daný student je těžce krátkozraký nebo trpí srdeční arytmií, o které do té doby nevěděl. Studenti tím získávají přímý kontakt s reálnou problematikou a snaží se nalézt řešení problému. Na odpovědi typu ´nevím´ u nás není moc prostoru, budoucí lékař se vždy musí umět rozhodnout, ať už dobře, či špatně. Vždy se ale musí snažit pacienta zachránit, a to se v našich studentech také pokoušíme probudit,“ zdůrazňuje.

To, že se Kopeček snaží pomáhat lidem s podobným postižením, jaké má sám, a dokonce neváhá za nimi dojíždět, aby se jim pokusil vymyslet nějaký zlepšovák, utvrdilo společnost Siemens v tom, že Martin je vhodným kandidátem pro získání podpory pro jeho další vzdělávání a výzkumnou činnost.

Plánuje svatbu a rybařit jezdí k Baltu

Martin Kopeček se snaží i přes všechna svá omezení žít svůj „nový“ život naplno. Se svou přítelkyní hodně cestuje a společně plánují svatbu. Je také vášnivý rybář, na rybolov jezdí k Baltu na moře, kde si připadá jako ostřílený mořský vlk. „Tam mě mé nohy nelimitují, v lodi mohou sedět všichni,“ pochvaluje si. Jezdí na lehokole a jako instruktor učí další vozíčkáře jezdit na monoski. Kromě toho píše do časopisů vědeckopopulární články.

Ceny Wernera von Siemense vyhlašuje společnost Siemens Česká republika. Chce poukázat na úroveň technického vzdělávání a veřejnost seznámit s tím, čím se zabývají univerzitní studenti a pedagogové.

ČTĚTE: HANDICAPOVANÉ NECHÁVÁME DĚLAT JEJICH VLASTNÍM TEMPEM, FIRMĚ SE TO VYPLÁCÍ

„Výzkum a inovace jsou investice do budoucnosti, musíme ale hledat cesty, jak co nejvíce vědeckých výsledků dostat z laboratoří a škol do praxe. Jsem rád, že firma Siemens prozíravě investuje do mladých českých mozků, a pomáhá tak sblížit výzkum s potřebami průmyslu,” uvedl místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek.

Podívejte se na fotografie z předávání Cen Wernera von Siemense

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Díky józe se naučila trpělivému bádání, za svou práci získala ocenění Wernera von Siemense

Následující článek

Proč nás některé potraviny zahřívají a jiné ochlazují?

Stypková Marie

Stypková Marie

Novinařině se věnuje dvacet let. Začínala v regionálních denících.
Mezi její největší úspěchy patří vítězství v novinářské soutěži vydavatelství VLP Ombudsman čtenářů za sérií článků o nejmladších bezdomovcích. Jako vedoucí redaktorka pracovala také v týdeníku Sedmička nebo 5 plus2.
Má dvě dospělé děti a tři vnoučátka. V životě se řídí zdravým selským rozumem, tíhne k východním filozofiím.