Byznys pro životCSRDiverzitaKariéraOdpovědné firmyS korporací v zádechSoutěže / AnketyStudie / průzkumyTechnologie pro životTémata

Potřebujeme opravdu v práci ještě vlastní židli?

Napomáhá možnost pracovat odkudkoliv ke spokojenosti zaměstnanců a prosperitě firmy? Ano. I tady však platí: Všeho s mírou. Ve firmách, kde zaměstnanci už dnes vlastní židli “nemají”, musí umět počítače vypnout, aby je pak mohli opět zapnout. Flexibilita neznamená být on-line 365 dní v roce nepřetržitě. Vyplynulo to z diskuze na vzdělávací snídani v sídle firmy Microsoft, kterou pořádala platforma Byznys pro společnost.

“Z několika průzkumů vyplývá, že roce 2020 budou tři čtvrtiny firem digitální, ale jen třicet procent z nich bude mít úspěch,” zahájila šéfka platformy Byznys pro společnosti Pavlína Kalousová v úterý vzdělávací snídani v novém pražském sídle společnosti Microsoft. Diskutovalo se o tom, zda ještě potřebujeme v práci vlastní židli, neboli jak možnost pracovat odkudkoliv ovlivňuje firmy a jejich zaměstnance.

„Stále více lidí považuje určitou míru flexibility za standard. Firmy, které na tento trend nezareagují, riskují, že nebudou preferovaným zaměstnavatelem. V našem evropském průzkumu uvedlo čtyřicet procent respondentů, že by flexibilitu u své pracovní pozice požadovali, přičemž sedmnáct procent by práci bez této možnosti odmítlo,“ uvedla manažerka komunikace fírmy Microsoft Lenka Čábelová.

To není benefit, to je standard

Podle analytika společnosti LMC, která provozuje portál Jobs.cz, Tomáše Ervína Dombrovského z posledního průzkumu, takzvaného Jobs indexu vyplývá, že flexibilita už vlastně není benefitem, ale měla by být standardem pro firmy, které k sobě chtějí nalákat nejlepší zaměstnance.

“Často personalistům vysvětluji, že se v posledních měsících karta obrátila – to firmy jsou uchazeči o nejlepší zaměstnance a měly by si to uvědomit. Zvlášť v době, kdy máme přes sto tisíc neobsazených pozic a padesát tisíc z nich jsou posty pro manažery, konstruktéry, IT specialisty a techniky,” upozornil Dombrovský.

Z průzkumu vyplynulo, že patnáct procent lidí už občas pracuje z domova, jednadvacet procent po tom touží a pro patnáct procent lidí je home office důležitější, než desetiprocentní zvýšení mzdy. A lidem podle Dombrovského zdaleka nejde jen o to, nebýt občas v kanceláři, ale o takzvanou časovou flexibilitu. Chtějí svou práci dělat v režimu, jaký jim vyhovuje.

“V Jobs indexu sice devadesát procent zaměstnanců uvedlo, že splnilo cíle, které jim firma zadala, ale jen pětapadesát procent tyto cíle, které stanovilo vedení, považovalo za užitečné a smysluplné,” podotkl Dombrovský.

Podle něho totiž moderní prostory firmy, možnost flexi úvazku, nebo třeba firemní školka nejsou samospasitelné. Pro lidi je dnes mnohem důležitější, v jaké firmě pracují a co pro ni dělají. “Ale pokud jsou tato dvě hlavní kritéria splněna a člověk se rozhlíží po trhu, pak si ze dvou firem vybere vždy tu, která mu flexibilitu nabídne. V té chvíli je možnost práce odkudkoliv to, co rozhodne,” upozornil analytik.

Silný je tento požadavek zejména u mladé generace do 24 let a pro lidi kolem padesátky, tedy těch, kdo se starají ještě o své děti, ale už také o své rodiče či další starší příbuzné – takzvanou sendvičovou generaci. Tato data vyplynula z průzkumu, který si nechala zpracovat společnost Microsoft.

Flexibilní ano, ale ne pořád

U povolání, jejichž charakter umožňuje flexibilitu, dnes jejímu zavedení brání především kulturní a manažerské faktory – třetině zaměstnanců neumožňuje práci mimo kancelář zaměstnavatel, u desetiny to nepodporuje přímý nadřízený. Jen deseti procentům chybí technické vybavení.

„Flexibilita práce je klíč k podpoře diverzity pracovních týmů a spokojenosti lidí v zaměstnání. Umožňuje dobře slaďovat pracovní a soukromý život a zapojit i talenty, kteří potřebují různý časový a prostorový přístup k práci. Týmy, které jsou různorodé totiž dosahují dlouhodobě lepší ziskovosti“, vysvětluje přínosy podpory flexibility ve firmách Pavlína Kalousová.

Na druhou stranu se diskutující shodli, že flexibilita je vítána, neznamená to ovšem trvalou práci na dálku. Ta vyhovuje jen malé skupině lidí. To potvrzuje i HR manažer společnosti MIcrosoft Petr Ott, který už pár týdnů stejně jako všichni zaměstnanci Microsoftu včetně generální ředitelky Biljany Weber zkouší, jaké to je pracovat v prostředí, kdy nikdo stálou židli nemá.

“Zjistil jsem, že se mi snížil počet schůzek o dvacet procent, protože v rámci nových prostor mnohem více věcí vyřeším operativně,” řekl Ott. Nicméně dodal, že i v prostředí, kdy nikdo nikomu nenařizuje, odkud má pracovat, musí platit určitá pravidla: osobní schůzka má vždy přednost před práci z domova, minimálně dva dny v týdnu by lidé v kanceláři být měli, což je důležité především pro součinnost týmů.

Právě on, stejně jako další řečníci ale důrazně upozorňovali, že flexibilita s sebou nese i jistá úskalí, se kterými by firmy měly intenzivně pracovat. “Pokud někomu vyhovuje pracovat večer, je to v pořádku, nemělo by to ale znamenat, že totéž bude vyžadovat od svých kolegů – nikdo by neměl chtít, aby na jeho e-maily ostatní reagovali pozdě večer nebo o víkendech,” upozornil Ott.

A pokud má člověk opravdu zapnout, musí umět i vypnout – e-mail i telefon, minimálně právě o víkendu či o dovolené. “Zavedení flexibilního způsobu práce je zásadní změnou, proto je potřeba ji provádět opatrně” doplnil ho Jakub Ludvík z RWE.

Vyzkoušejte den práce odkudkoliv

Den práce odkudkoli vyhlašuje česká pobočka Microsoftu každý první čtvrtek v listopadu. Letos se koná již potřetí a připadne na 5. listopad. Cílem je podpořit myšlenku flexibility a mobility v práci a inspirovat další organizace k jejich zavádění. Letos tento den podpořilo více než třicet organizací, například RWE, LMC, CBRE, O2 Czech Republic, Sodexo, Hewlett Packard, Epson, Vodafone, platforma Byznys pro společnost a další.

Při této příležitosti spouští Microsoft na sociálních sítích soutěž. Pokud lidé od 5. do 11. listopadu vloží na sociální sítě příspěvek s fotkou, kde se jim dobře pracuje, a doplní jej hashtagem #takpracujuja, mohou vyhrát osobní přenosnou kancelář.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Ilustrační foto: Shuttestock
Předchozí článek

Videoanketa: Co vás v oblasti CSR v poslední době překvapilo?

Vítězové Neziskovky roku 2015. Foto: NROS
Následující článek

Linka bezpečí uspěla u odborné poroty i veřejnosti. Stala se Neziskovkou roku 2015

Petra Horáková

Petra Horáková

Petra Horáková se dlouhodobě věnuje tématu odpovědného podnikání. Byla u startu pravidelných příloh Hospodářských novin věnovaných oblasti CSR, účastní se i odborných konferencí a diskusí. Čtyři roky se věnovala projektu TOP 25 žen českého byznysu. Petra začínala svou novinářskou dráhu v polovině 90. let jako redaktorka ostravské přílohy deníku MF DNES.