Blogy expertůGenderKomentářeOdpovědné zálibyOdpovědný životTémataZdravý životní styl

Příběhy Lenky Čábelové: Když honíte čas, utíká vám život

Jsme moc rádi, že řady blogerů – expertů rozšířila na MY89.cz nově Lenka Čábelová, která má v Microsoftu na starosti komunikaci a společenskou odpovědnost. Nově je Lenka také mentorkou v programu hnutí Minerva 21. Dnes vypráví příběh o tom, jak potkala čas. Ano, ten čas, který nám leckdy utíká mezi prsty a kterého máme v životech stále méně a méně… A nebo ne?

Povím vám příběh o tom, jak jsem potkala čas. Můj život býval jeden velký závod. Asi to znáte: v permanentním poklusu jsem zvládala vše, co „bylo třeba“. Jenže “to do list” býval večer delší než předchozí ráno a usínala jsem s pocitem, že jsem si zase nebyla zaběhat a zase jsem si nestihla zaběhnout do lékárny či kamkoli jinam… Někde ve mně sílil pocit, že běhám v kruhu, jehož smysl se mi v té rychlosti začínal ztrácet. Že pořád nestíhám a nemám dost času na to, co možná „není třeba“, ale začíná mi v životě stále více chybět.

ČTĚTE: ZLÝ ŠÉF A KVĚTY RŮŽÍ

Dost času? Začalo mi to vrtat hlavou. Může vůbec být času málo nebo hodně? Není ho přece pořád stejně – jen my si do života vkládáme činnosti, které si náš čas nezaslouží? Jak dlouho ještě vydržím stíhat všechno (kromě sebe) a čekat, že jednou to bude lepší? A pak si na mě jednoho dne čas počkal na výletě v Jizerkách.

Vybral si samozřejmě den, kdy jsem vůbec nespěchala a sama si vyrazila na pohodovou túru po horách. Takový ten den, kdy si chcete v klidu srovnat myšlenky. Počkal si na mě  pod Ještědem na Výpřeži. Vzal na sebe podobu indiánského dědečka alias obsluhy bufetu U šamana (ti z vás, kdo četli knihu Prsatý muž a zloděj příběhů, ví přesně, co mám na mysli). Celé to místečko vypadalo, jako by se tam zastavil čas. Pro mě doslova.

Může vůbec být času málo nebo hodně? Není ho přece pořád stejně – jen my si do života vkládáme činnosti, které si náš čas nezaslouží. Foto: Lenka Čábelová

Může vůbec být času málo nebo hodně? Není ho přece pořád stejně – jen my si do života vkládáme činnosti, které si náš čas nezaslouží? Foto: Lenka Čábelová

Pan Šaman mi vařil čaj a s laskavým, lehce poťouchlým úsměvem prokládal naši konverzaci postřehy jako “Vy určitě moc spěcháte” či “Nebojte, do třiceti vteřin to mám hotové”. Jakoby četl něco v mém nitru, co ten den sice neplatilo, ale asi bylo vetkáno do mého života nepřehlédnutelným způsobem. Seděla jsem pak s horkým čajem na zahrádce, prohlížela si jeho okurkové záhony a ceduli s  Cimrmanovým vzkazem “Peníze si do hrobu nevezmete”, a přemýšlela o tom, že totéž platí i pro čas. Spěchem ho neušetřím, naopak promarním. A čím víc honím čas, tím více mi utíká život.

ČTĚTE: PŘÍBĚH KVIDA ŠTĚPÁNKA: KDYŽ TĚ PÁNBŮH MILUJE

Ten den jsem zakopala válečnou sekeru s časem a rozhodla jsem se, že se svým časem uzavřu věčný mír a přátelství. Závodní okruh jednou za čas absolvuji, někdy je to třeba, a když si sama vyberu závod, tak mě to i baví. Mnohem více času však trávím svým tempem na svých trasách. Mohou to být procházky s vyhlídkami, překážkové běhy, vytrvalostní tratě či orienťáky, jak zrovna chci. Vím, že ten, kdo běhá v kruhu, mi nikdy neuteče. A hlavně – přestal mi nepozorovaně utíkat můj vlastní život. Howgh.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Rwanda má svoji první pilotku, ta chce být vzorem pro další ženy

Následující článek

Srdcařkou roku Via Bona je žena, která do registru kostní dřeně získala tisíce dárců

Čábelová Lenka

Čábelová Lenka

Mým posláním je hledat a vyprávět příběhy, které mění svět tím, ze zasáhnou mysl i srdce lidí.
Dokážu vidět širší souvislosti, vytvořit z mnoha sdělení srozumitelný příběh a z dílčích aktivit integrované komunikační projekty - jako když dílky skládačky spojujete do celkového obrazu, který o sobě organizace chce sdělit.
Působím jako ambasador firemní vize a baví mě propojovat lidi uvnitř firmy i kolem ní, abychom společně dokázali něco změnit. Vybírám si témata, která pomáhají zlepšit obchodní výsledky organizace a současně mají pozitivní dopad na společnost.
Za úspěch považuju to, když vidím konkrétní výsledky své činnosti, když pomáhám propojovat lidi z různých prostředí a společně tak dosáhneme mnohem lepšího výsledku, než by kdokoli z nás docílil sám. V roli manažerky komunikace a společenské odpovědnosti v Microsoftu v ČR je mým posláním vytvářet a sdílet příběh o tom, jak nové technologie zvyšují flexibilitu a mobilitu a jak možnost pracovat odkudkoli pomáhá zvyšovat výkon organizace a zároveň zlepšuje propojování osobního a pracovního života.