Byznys pro životTémataZdravý životní styl

Proč nás některé potraviny zahřívají a jiné ochlazují?

Záleží to na ročním období, místu, kde žijeme, ale i na naší konstituci, věku a stylu života. Správnou odpověď nám dá jen naše tělo, kterému je třeba naučit se naslouchat.

Jednotná rada pro všechny neexistuje. Každý z nás je jiný. Někdo je horkokrevný, aktivní a vyhledává spíše ochlazující potraviny, jiný je zimomřivý, má sedavé zaměstnání a potřebuje se zahřát. Zvlášť v zimě je pak tento pocit intenzivní. „Je vždy potřeba přihlédnout k mnoha faktorům,“ potvrzuje Marta Tovtová, terapeutka tradiční čínské medicíny. „ Jiné potřeby má člověk, který těžce fyzicky pracuje či aktivně sportuje, jiné ten, který tráví většinu času v kanceláři.“ Každý sám na sobě může pozorovat, jak se po kterém jídle cítí. Potraviny lze rozdělit na studené, osvěžující, neutrální, teplé a horké, podle toho, jaký pocit v nás vyvolávají. Pokud jejich vlivu a působení porozumíme, lépe pak poznáme i naše skutečné potřeby.

Tropické ovoce nechte na léto, řiďte se přírodou

Doplňovat vitaminy v chladném období považujeme za nutnost, je však třeba brát ohled i na to, kdy a v jaké formě je tělo schopné je přijmout a využít. Je totiž důležité i to, kde například ovoce vyrostlo. Tropické ovoce nás ochladí a v zimě, kdy se potřebujeme spíše prohřívat, nám energii nedodá. Tělo bude mít naopak více práce samo sebe opět zahřát a ubránit se tak třeba nachlazení.

Jednoduchá rada zní – řiďte se přírodou. Jezte převážně to, co v našem pásmu vyrostlo. Podobně, jako naši předci. Příroda nejlépe ví, jaké potraviny vám kdy a kde nabídnout. Tropické ovoce si nechte raději na horké letní dny. „V tropech panuje horko, tamější plodiny pomáhají svým charakterem ochlazovat, tedy vyrovnávat teplotu,“ vysvětluje Radka Hozmanová, poradkyně životního stylu. „Pokud si dáme tropické ovoce v zimě u nás a navíc jsme svojí konstitucí typ, který hůře akumuluje teplo, bude nám po chvíli chladno a zbytečně oslabíme svou imunitu. Tropické ovoce „otevírá“ tělo do okolního chladu,“ dodává.

Čím více je rostlina vystavena slunečnímu záření a čím více obsahuje vody, tím větší ochlazující účinky má. Z této jednoduché poučky lze odvodit, že například i okurky vypěstované na naší zahrádce nás ochladí. Dozrávají ovšem v létě, v horkých dnech, kdy nám jejich konzumace přijde vhod. Pokud máte chuť na okurkový salát i v zimě, doplňte ho také nějakým teplým hlavním jídlem.

Jogurt a pomerančový džus, nebo obilná kaše s dušeným jablkem?

Začnete-li vnímat, jaké pocity ve vás která potravina vyvolává, pomůže vám to připravit vhodnou harmonizující stravu v každém ročním období pro váš určitý typ. V chladném a vlhkém období nám logicky bude lépe vyhovovat více zahřívacích jídel, dlouze vařených a pečených, tepelně zpracovaných, kořeněných. V horkém a suchém létě se budeme chtít spíše ochladit. Zimomřivým typům prospějí teplé polévky, kaše, omáčky a pečeně, naopak horkokrevným stačí krátce tepelně upravená jídla, lépe snesou syrové ovoce a zeleninu, studené saláty.

Nejlepší je jíst, co vyrostlo u nás

Vždy je potřeba zohlednit roční období i váš zdravotní stav. Pokud patříte mezi zimomřivé a dáváte si k snídani studenou pomerančovou šťávu, chladný jogurt a müsli, oslabujete se. Zkuste změnu, dejte si teplou obilnou kaši, pražené vločky s dušeným jablkem, vlašskými ořechy a skořicí, kávu si dochuťte kardamomem. Zahřejete své tělo, budete se cítit lépe a ochráníte se i před možným nachlazením. „Nejvhodnější jsou plodiny, které vyrostly v našem pásmu,“ říká Radka Hozmanová. Místo pomeranče zvolte tedy jablko, hrušku, či švestku. Výborné je i sušené ovoce, pečená či dušená jablka a hrušky. „K ovoci můžete přidat zahřívací koření, zázvor, skořici, hřebíček. Dušené hrušky s trochou přírodního cukru pomáhají na suchost plic,“ radí Marta Tovtová. „Zvláště lidé, kteří trpí na studené ruce a nohy, by měli být při výběru jídla opatrní. Těm bych doporučila spíše dlouho vařené masové vývary, do polévky je vhodné přidat i mořskou řasu kombu.“

Vařenou zeleninu vždy, syrovou občas

Naopak talíř syrové zeleniny může v chladném období zimomřivým lidem spíše ublížit. Ochlazující strava spolu s nedostatkem pohybu může způsobit potíže s trávením. Z usazenin se pak mohou tvořit jedovaté látky.  Zdánlivě zdravé jogurty a jižní ovoce podpoří v těle tvorbu vlhkosti a mohou přivodit i nadváhu. To znají i věčné dietářky. Po ovocných a zeleninových salátech sáhněte tedy spíše v létě, kdy vám v horku mohou být prospěšné. Vařenou zeleninu je možné konzumovat neomezeně, množství té syrové už je třeba zvážit. Pokud si dáme malý salát k teplému jídlu, uškodit nemusí. Když ho ale zvolíme jako samostatné velké jídlo na podzim a v zimě, navíc i ráno na lačno, je naprosto nevhodný.  Ráno potřebuje tělo spíše zahřát, dodat energii na celý den. Teplá snídaně udělá divy. Vařené obilné vločky, krupice, jáhly, pohanka připravené ve sladké či slané variantě prospějí vašemu tělu zvláště v chladném období daleko více, než studené saláty. Pocítíte to sami. Vařené obilí a zelenina navíc uklidňují a pomáhají z těla vyloučit jedovaté látky.

I teplý čaj může ochladit

Pozornost je třeba věnovat i nápojům. Před prochladnutím vás ochrání teplá polévka i čaj se zázvorem, který vás prohřeje.  Naopak ochlazující efekt má máta, která je proto vhodná spíše v letním období. Skutečnost, že si dáte horký čaj, ještě neznamená, že vás důkladně ohřeje. Může jít pouze o dočasný efekt. Například zelený nebo bílý čaj má účinky ochlazující a proto je nejlepší v létě.

Důležité jsou vždy vaše pocity. Čím více sladíte své stravování s rytmem přírody, tím lépe bude vaše tělo fungovat a dokáže si říct o vhodné potraviny. „Tělo zanesené toxiny, bude vydávat falešné signály,“ potvrzuje Marta Tovtová. Rozhodně se ale vyhněte extrémům. Pokud je venku zima, není vhodné se soustředit pouze na zahřívací potraviny. Vždy je dobré doplnit i neutrální, které můžeme konzumovat po celý rok, a ochlazující omezit. Nejvhodnější je kombinace stravy s různým tepelným účinkem. Jak na nás jednotlivá jídla působí, můžeme ovlivnit i zvolenou kuchyňskou úpravou a dochucením různými ingrediencemi. Na ty nejvhodnější varianty už přijdete sami svou praxí.


Které jsou které…

Zahřívací potraviny: grilované a pečené maso, vařené polévky, vejce, zázvor, skořice, hřebíček, pepř, cibule, česnek, křen, hořčice

Neutrální potraviny: luštěniny, obiloviny, semena, ořechy, kořenová zelenina, ryby, mořské plody, brambory, rýže, máslo

Ochlazující potraviny: tropické a subtropické ovoce, studené ovocné šťávy, džusy, zelený čaj, jogurty, mléko a mléčné výrobky, rajčata, okurky, hlávkový salát, olivy, máta, chilli, rafinovaný cukr

 

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Po úrazu ochrnul. Nevzdal se, vstal a pro postižené vymýšlí postel, která se dá polohovat očima

Následující článek

Tři mladíci povýšili beton na umění. Vyrábějí z něho nábytek, šperky, a dokonce i šaty

Sýkorová Ivana

Sýkorová Ivana

Vystudovala Fakultu sociálních věd UK, obor žurnalistika, pracovala jako redaktorka a editorka v Hospodářských novinách, v deníku MF Dnes a v různých časopisech. Během své praxe potkala spoustu zajímavých lidí, kteří ji inspirovali a otevřeli nové obzory. Nejraději píše o zdraví a cestách, které nám ho pomohou udržet. Je optimistka, ráda se směje a baví se svou rodinou a přáteli a snaží se vidět věci vždy z té lepší stránky. Ráda cestuje, sportuje a hodně čte. Potkat ji můžete na kole, na vodě i na lyžích.