FoodblogyTémataZdravý životní styl

Raw food aneb Co jíst, když nesmíte vařit?

 

Syrová, veganská nebo živá strava, vitariánství…existuje mnoho názvů, ale všechny směřují k tomu samému. Velký hit současnoti, kterému propadá stále více lidí a v médiích se na něj pěje óda ze všech stran. Není to ale jen hodně nafouknutá bublina?

Zřejmě už neexistuje nikdo, kdo by o „raw food“ alespoň neslyšel. O co  vlastně jde? Není to jen způsob stravování, ale životní styl, založený na přesvědčení, že syrová strava je pro organismus po všech stránkách lepší, než ta tepelně upravená. Mimo jiné prý přispívá k prevenci vzniku většiny civilizačních chorob a zpomaluje stárnutí.

Na talíři vitariánů tak nenajdete nic, na co by během přípravy působila teplota vyšší než 42 stupňů. Vyznavači živé stravy se totiž snaží o zachování všech vitaminů, minerálů a dalších „živých“ látek v potravinách. Ptáte se, co tedy jedí? Zejména hromady syrové zeleniny a ovoce, naklíčená semena a výhonky, saláty na tisíc a jeden způsob, ořechy… Jen  o salátech to ale není.

My Raw-149

Živá strava totiž vyznává heslo, že nejlepším kuchařem je sama příroda. Vysoké teploty při vaření nebo pečení zbaví potraviny prospěšných látek a enzymů a jídla pak ztrácejí svou přirozenou chuť. A to pak vede ke zbytečnému používání dochucovadel a soli. Vitariáni si s vé pokrmy připravují výhradně mixováním, klíčením nebo šetrným vysoušením. Takže pokud se rozhodnete raw jídelníček vyzkoušet, bez výkonného mixéru se zkrátka neobejdete!

 

Zpět k přírodě?

Je taková strava ale opravdu klíčem ke zdravějšímu životu? Možná byste se za nic na světe nevzdali uzeného bůčku nebo vepřové pečínky s knedlíkem a o „bláznech“ chroupajících mrkev, kedlubny a zelené listí všeho druhu si myslíte své, třeba by vás ale rozmanité chutě příjemně překvapily. Podle některých odborníků na výživu totiž díky syrové rostlinné stravě zhubnete, zbavíte se řady chronických zdravotních potíží a budete se cítit plní energie. Vitariáni dále slibují, že nebudete vědět, co je stres a k životu už nebudete potřebovat žádné vitaminové pilulky. Což zní moc fajn. Tak nakonec, proč to nevyzkoušet? Může to pro vás být zajímavý experiment, a také skvělý protipól rychlého fastfoodového stravování, kterému tak snadno podléháme.

Zuzana Douchová, odborná garantka organizace Vím, co jím a piju, k tomu říká: „Nejsem zastáncem žádných extrémů a módních trendů ve výživě. Ta má být pestrá a vyvážená, ideálně kombinace syrových a tepelně upravených potravin v závislosti na individuálních potřebách organismu, zdravotním stavu a ročním období. Raw strava je dobrou inspirací, představuje návrat k přirozeným potravinám a podporuje kreativní recepty – hlavně zdravé dezerty. Není ale pro každého – nehodí se pro děti, dospívající, osoby s oslabeným trávením a pro ty, kteří mají podle východních přístupů tzv. chladivou konstituci. Může hrozit nedostatek bílkovin, vitaimínu B12 a dalších látek, které tělo získává jen z živočišných či tepelně zpracovaných potravin.“

My Raw-110

Není nad vlastní zkušenost

Co mě při první návštěvě „raw“ restaurace zarazilo nejvíce, že na první pohled téměř nerozeznáte rozdíl od jídel připravených tradičním způsobem. Ten největší spočívá až v chuti. Ať ochutnáte polévku, raw pizzu nebo tradiční quiche po francouzsku, špagety z cukety nebo třeba konopný burger, nebudete zklamaní, a to i v případě, že nejste zrovna milovníci naklíčených semen.

Mým tajným tipem a velkým favoritem jsou smoothies a fresh džusy. Ty mám totiž ráda i bez toho, aniž by mi někdo „cpal“ do hlavy, že jsou „raw.“ V kavárně My Raw Café doporučuji smoothie z mladých kokosů.

Ať už chcete začít jíst jinak nebo prostě jen ochutnat něco nového, neváhejte a vyrazte do některé z „raw“ restaurací a seznamte se s vitariánskou kuchyní na vlastní kůži.

K obědu si můžete dopřát třeba zelňačku se sušenými švestkami a zakysanou kešu smetanou, houbové palačinky se špenátem a česnekovým krémem nebo cuketovo-dýňové bramboráčky plněné kysaným zelím s jablky a rozinkami.

Objevily se už také raw cukrárny, takže strádat nemusí ani milovnice sladkostí. A to já jsem – a musím uznat, že banánovým palačinkám s mangovým dipem, čokoládovým brownies se zázvorem a  chilli, borůvkovému koláči nebo raw cheesecaku se odolává jen opravdu těžko. Jen si (ve srovnání s těmi „normálními“) musíte zvyknout na poněkud „ostřejší“ chuť.

 


Kavárna MyRaw Café je zároveň i cukrárnou a momentálně slaví největší úspěchy linecký koláč s malinovou marmeládou a také Chodský koláč s mákem a povidly...

Kavárna MyRaw Café je zároveň i cukrárnou a momentálně slaví největší úspěchy linecký koláč s malinovou marmeládou a také Chodský koláč s mákem a povidly…

Slovo majitelky MyRaw Café:

Mgr. Miroslava Malaníková je advokátkou, spisovatelkou a raw vegankou.

„Hlavním benefitem raw je zdraví. Tělu se dostává strava v “živém” stavu, plna vitaminů, minerálů a enzymů, které se tepelnou úpravou z velké části ničí. Od té doby, co raw stravu jím, mohu potvrdit nárůst energie, vymizení drobných zdravotních problémů a zlepšení kondice. Myslím si, že většina lidí na raw stravě vypadá mladší, než je jejich skutečný věk. Veškeré výrobky v MyRaw Café jsou připravovány z čerstvých a čistě rostlinných, převážně bio surovin, které neobsahují lepek, laktózu ani cukr. Výroba veškerých produktů probíhá přímo před vašima očima ve formě tzv. show – cooking. Naše kavárna je zároveň i cukrárnou a momentálně slaví největší úspěchy linecký koláč s malinovou marmeládou a také Chodský koláč s mákem a povidly. Z klasiky to je pak čokoládový dort Milky way neboTirawmisu. Ze slaného je oblíbená hrášková nebo mrkvovo-zázvorová polévka, stálicí je pak anglická snídaně – míchaná vajíčka z avokáda, klobásku ze sušených rajčat a slaninku z marinované cukety.“

 A kde si můžete na živé stravě pochutnat?

– Secret od Raw, Praha 3, secretofraw.cz

– My Raw Café, Praha 1, myrawcafe.cz

– Kiwi Raw Food, Brno, kiwirawfood,cz

– Raw Bar, Ostrava, rawbar.cz

– Rawcha, Praha 1, rawcha.cz

 

 

 

 

Foto: MyRaw Café

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Velikonoce bez chemie: vajíčka obarví i borůvky, paprika, mrkev nebo červené zelí

Následující článek

Smutek nedělního odpoledne

Procházková Simona

Procházková Simona

Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze obor Informační studia a knihovnictví. Miluje knížky a obdivuje ty, kteří je tvoří. Ráda by taky minimálně jednu časem vydala, nápad už nosí v hlavě dlouho. Nejčastěji píše o zdraví, dětech a psychologii, miluje cestování a horské túry a ve volném čase fotografuje, sportuje a peče úžasné dorty pro své blízké. Má malého syna a nejlépe se cítí se svou rodinou v domečku za Prahou. A co nemusí? Nudu a lidi, kteří si pořád na něco stěžují. Její motto? Co se vleče, neuteče.