Byznys pro životCSRFoodwasteOdpovědní lídřiTémataŽivotní prostředí

Šéf společnosti Tesco Lewis stojí v čele 30 “šampiónů”, kteří zatočí s plýtváním potravinami

Na Světovém hospodářském fóru ve švýcarském Davosu koalice třiceti lídrů – Champions 12.3 – představila opatření, která povedou k celosvětovému snížení plýtvání potravinami. “Šampióni” mají důležitý cíl – urychlit dosažení jednoho z cílů udržitelného rozvoje OSN, do roku 2030 snížit celkové množství zbytečně vyhozených či znehodnocených potravin na polovinu. Předsedou třicetičlenné skupiny ředitelů, politiků, představitelů neziskových organizací a odborníků na zemědělství a potravinářství je generální ředitel Tesco Dave Lewis.

Plýtvání potravinami, které se zbytečně mění v odpad, má významné hospodářské, sociální a environmentální důsledky. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se na světě každý rok zničí nebo vyplýtvá jedna třetina potravin za neuvěřitelných 940 miliard dolarů.

ČTĚTE: STOP PLÝTVÁNÍ! VĚDKYNĚ SEPSALA RUKOVĚŤ PRO KUCHYŇ BEZ ZBYTKŮ

Ve třicetičlenné komisi, která usiluje o globální snížení vyhozených a znehodnocených potravin na polovinu do roku 2030, jsou významné osobnosti z byznysu, politiky, státní správy, vědy, neziskového sektoru se zaměřením na zemědělství a potravinářství .

V čele je Dave Lewis, generální ředitel Tesco, který chce okamžitě o jednu třetinu snížit množství zbytečně vyplýtvaných potravin.  Vysoká čísla způsobují nadprodukce a plýtvání Západu na jedné straně a znehodnocená úroda v rozvojových zemích na straně druhé. Ve skupině Champions 12.3 jsou také například šéfové společnosti Unilever a Nestlé nebo třeba ředitelka Rockefellerovy nadace Judith Rodin.

Craig Hanson z neziskové organizace World Resurces Institute (WRI) má pro kampaň ještě jeden cíl – zajistit tématu dostatečnou politickou podporu a přitáhnout pozornost veřejnosti. Jak píše The Guardian, na přelomu tisíciletí podobným způsobem vyburcovali lídři svět kvůli snížení úmrtnosti žen při porodech a dosáhli toho, že úmrtnost od roku 1990 klesla o 45 procent.

Předsedkyně Rockefellerovy nadace Judith Rodin spustila navíc sedmiletý program YieldWise za 130 milionů dolarů, který má vyřešit ztráty v subsaharské Africe, kde kvůli špatnému skladování úroda po sklizni často shnije. Farmáři v Africe přicházejí až o 42 procent úrody ovoce a zeleniny tím, že zboží špatně skladují, nemají dostatek prostředků nebo neumí reagovat na potřeby trhu.

K Champions 12.3. se přidal i britský aktivista a spisovatel Tristram Stuart. Ve své knize Odpad: Pravda o celosvětovém zacházení s potravinami došel k šokujícím závěrům. „Jen pečivo a obilniny, které se v anglických domácnostech vyhodí, by nasytily 30 milionů lidí. Kdybychom v Evropě, v Anglii a v Americe vyplýtvali o necelou čtvrtinu jídla méně, nakrmili bychom jím všechny hladovějící ve světě,“ uvádí.

Jak jsme na tom v Česku

Přesto, že Češi nepatří k největším světovým ani evropských “plýtvačům”, špatné návyky domácností se přitom v čase příliš nemění. Čtyřicet procent Čechů několikrát do měsíce probere ledničku a kuchyňské skříňky, aby potraviny, které si koupili a donesli domů, bez použití přesunuli do koše. Nejčastěji proto, že jim prošla lhůta, nebo je jídlo plesnivé či nahnilé.

Tak znějí závěry loňského výzkumu veřejného mínění, kterýv září pro konferenci Food Waste 2015 provedla společnost Ipsos. Lidé odpovídali na otázky, které se týkají toho, jak doma nakládají s jídlem. Podobné šetření provedla agentura i v roce 2014, mohla tak tedy vůbec poprvé porovnat, jak a zda se návyky Čechů mění.

ČTĚTE: CHYTRÁ APLIKACE ŘEKNE, KTERÉ JÍDLO SE VÁM DOMA PRÁVĚ KAZÍ

Navzdory mnoha kampaním, z nichž nejznámější je podzimní Národní potravinová sbírka, během které mohou lidé či firmy darovat jídlo pro potravinové banky a ty je dávají potřebným, se přístup domácností k potravinám příliš nezměnil. V roce 2014 uvedlo 40 procent populace, že vyhazuje jídlo alespoň několikrát do měsíce. A stejný počet, tedy 4 lidé z 10, uvedl stejnou odpověď i v září 2015. V aktuálním průzkumu přiznalo 7 procent populace, že jídlo vyhazuje i několikrát týdně.

“Nejčastějším důvodem vyhazování potravin je to, že jsou shnilé, plesnivé či zkažené. 6 z 10 lidí vyhazuje potraviny do směsného odpadu, přičemž jde nejčastěji o ovoce, zeleninu či pečivo,” uvedli autoři šetření.

S přispěním Petry Horákové

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Talent? Spíš velká touha uspět a dřina, přemýšlí šestadvacetiletý šéfkuchař

Následující článek

Zuzana Železníková je novou generální ředitelkou společnosti Heineken Česká republika

H. Tutterová

H. Tutterová

Ráda píšu i mluvím a líbí se mi schovávat humor mezi řádky a zachytávat kouzlo okamžiku.
Obklopuji se lidmi, knihami a kávou a baví mě rozšiřovat si obzory. Pozoruji, glosuji, sportuji, fandím Colombovi a umím se do třiceti vteřin ztratit i s navigací a mapou v ruce.
Chtěla bych se nechat na rukou nosit, jenže přitom vřeštím, že nemám pevnou půdu pod nohama.