Blogy expertůDiverzitaGenderKariéraKomentářeLeadership / mentoringTémata

Světová konference o ženách, která kvóty (ne)řeší

Zásadní roky dospívání jsem byla vychovávána ve víře, že můžeme změnit svět. A pokud můžeme, tak se prostě musíme snažit. Budu moc ráda, pokud mé zamyšlení nad nedávnou londýnskou konferenci  Trust Women přiměje i další zajímat se o ženská práva, a to nad rámec tradiční debaty pouze o kvótách. V sázce je totiž daleko více – využití potenciálu poloviny populace a dosažení skutečné rovnosti. Úterní blog pro vás píše Linda Štucbartová, která v Atairu vede programy zaměřené na leadership a diverzitu.

Konference Trust Women, která má podtitul Dáváme právní zásady ženským právům, se v listopadu konala v Londýně. Pořádala ji už počtvrté Thomson Reuters Foundation a zúčastnilo se jí více než 550 delegátů, zastoupeno bylo 200 organizací z 50 zemí. Kromě odbornice na otázky novodobého otroctví Kláry Skřivánkové, která žije a pracuje v Londýně, jsem byla jedinou účastnicí z Česka.

Proč konference Trust Women v Londýně, která je jak v odborných kruzích (tak na základě mého subjektivního hodnocení) vnímána jako jedinečná, nepřitáhla více pozornosti v Česku? Jaká témata se na konferenci věnované ženským právům diskutovala? A nejdou konference zaměřené pouze na ženy proti trendu inkluzivní diverzity, který se naopak zdůrazňuje nutnost smíšených skupin a neoddělování témat na ženská a mužská?

ČTĚTE: NORSKÝ GENDEROVÝ PARADOX A NOVÁ CESTA K DIVERZITĚ

Prvním společným rysem všech konferenčních příspěvků v Londýně byl skutečně globální pohled na ženská práva. Kromě otázek, které se do jisté míry diskutují i v České republice, a to vzdělávání a ženy ve vedení firem, se diskutovaly i témata daleko složitější, jako jsou terorismus a jeho zacílení na ženy, novodobé otroctví, obchod s lidmi, ale i třeba důraz na spravedlivé zacházení se zaměstnanci v rámci dodavatelských vztahů na příkladech textilního průmyslu a podmínkách panujících v továrnách v rozvojových zemích.

Druhým zajímavým rysem konference oproti těm v Česku bylo velké a téměř nadpoloviční zastoupení mužů, kteří v roli expertů svými příspěvky podpořili ženská práva. Téma bylo tedy zaměřené na ženy, ale mužů ochotných se veřejně angažovat v této otázce bylo přítomno hodně, od generálních ředitelů až po experty či aktivisty.

Třetím rysem bylo nejen propojení teoretických příspěvků s každodenní praxí, ale i maximální důraz na aplikaci do praxe. Konference trvala dva dny a na konci každého dne se představili zástupci pěti organizací, které oslovili dotyčné s žádostí o konkrétní pomoc ať již expertní, finanční či administrativní.

Posledním prvkem, který ovšem se začíná objevovat i u nás, je role korporací jako nositelů změn. Právě korporace mohou jednat nejen rychle, ale i globálně. A jednou z oblastí, na kterou se mohou zaměřit, je právě spravedlivé a rovné odměňování žen a mužů na stejných pozicích za stejnou práci.

A proč bychom se o globální témata měly zajímat v České republice? Osobně zastávám názor, že ženská práva jsou lidská práva. Jako žena a matka prostě nemohu být lhostejná k osudu další poloviny populace. A skutečnost, že některé problémy u nás doposud neexistují, či v lepším případě, už neexistují, neznamená, že bychom nad nimi měli zavírat oči.

Několik čísel či argumentů, které Vás možná překvapí. Píše se rok 2015, ale:
• 155 zemí v současné době má nějaká diskriminační legislativní opatření vůči ženám
• Ve všech průmyslových odvětvích jsou ženy stále finančně ohodnocovány méně než muži za stejnou práci (americké výzkumy hovoří o 77 centech odměně pro ženy ve srovnání s 1 dolarem pro muže)
• Každá třetí žena se v průběhu života stane obětí násilí na ženách
• Novodobé otroctví ročně vynáší 150 biliónů dolarů, což je třikrát větší příjem než generuje firma Apple
• Na seznamu šéfů firem Fortune 500 najdete více mužů se jménem John než celkový počet žen

A co by mohlo být jinak?

Dle studie McKinsey Global Institute by větší a rovnoprávnější zapojení žen do ekonomiky včetně nárůstu zastoupení na nejvyšších pozicích mohlo přinést nárůst globální ekonomiky o 12 bilionů dolarů během následujících deseti let. V době, kdy ekonomové bedlivě sledují a radují se nad každým nepatrným procentíčkem nárůstu, se jedná opravdu o významné číslo.

V případě, že by všechny dívky absolvovaly základní vzdělání, by poklesla úmrtnost matek o celé dvě třetiny. V případě, že by všechny dívky absolvovaly i sekundární vzdělávání, by se snížila dětská úmrtnost o celou polovinu. Toto jsou globální důvody proč se zajímat o tato genderová témata.

Kvóty se na konferenci opravdu neřešily, i když Cherie Blairová je podpořila s poukazem na argument, že pokud nebudou zavedeny, bude trvat nejméně osmdesát let, než ženy dosáhnou rovnoprávného postavení v korporátním světě. A osm dekád představuje v dnešním světě plýtvání nejen z pohledu talentu, ale i z pohledu právě ztraceného potenciálu k růstu ekonomiky.
Ale nemusíme vždy čekat pouze na kvóty.

Britská praxe směřuje k zveřejňování platů v jednotlivých firmách pro ženy a pro muže. A informovanost ruku v ruce s transparentností velmi často bývá prvním krokem ke změně.

A které podněty mne zaujaly vzhledem k České republice?

Asi nikoho nepřekvapí, že mne osobně velmi nadchla Cherie Blairová a její mentoringový program Cherie Blair Foundation for Women podporující právě ženy podnikatelky na celém světě. Zatímco mentoring začíná být velmi rozšířen ve světě korporací, v podnikatelské sféře toto vzdělávání podporující ženy ještě není tolik rozšířeno.

Stále alarmující je nízký počet dívek a žen aktivních v technických oborech. Zde nám inspirací může být Asie, zejména Indie a Čína, kde 40 procent žen studuje technické obory a IT.

Věnujme se více problematice uprchlíků, novodobého otroctví či ženám nejen jako obětem terorismu, ale i těm, které fanatickým ideologiím propadnou a začnou „lákat“ i ostatní. To, že se o těchto problémech u nás zatím nemluví, neznamená, že neexistují.

ČTĚTE: NATAŠA RANDLOVÁ: MÁMA, KTERÁ PRACUJE, NENÍ KRKAVČÍ!

V době Sametové revoluce mi bylo 13 let. Zásadní roky dospívání jsem byla vychovávána ve víře, že můžeme změnit svět. A pokud můžeme, tak se prostě musíme snažit. Budu moc ráda, pokud tento příspěvek přiměje i další zajímat se o ženská práva, a to nad rámec tradiční debaty pouze o kvótách. V sázce je totiž daleko více – využití potenciálu poloviny populace a dosažení skutečné rovnosti.

Krásné adventní dny.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Kontejnerem a trenkami k cirkulární ekonomice

Následující článek

Lidem ve Rwandě dobrovolníci z Hochtiefu postavili lávku přes řeku Ururumanza

L. Štucbartová

L. Štucbartová

Linda působí jako transformační leader, ráda podporuje a propojuje jednotlivce, organizace a různé sféry. Vede programy zaměřené na leadership a diverzitu a přednáší na Anglo-American University.
Její vášní jsou rozhovory se zajímavými osobnostmi a networking. Je vdaná, má dvě děti a je členkou Rotary Club Prague International, BPW ČR, OCAS, CGYP, Aspire Movement, Entrepreneurs Institute a dalších organizací.