Byznys pro životKariéraKomunityNa vlastní trikoOdpovědné zálibyOdpovědný životTémataZdravý životní stylŽivotní prostředí

Tak trochu jiné květinářství: Ekologické, české a lahůdkové!

Lukáš Paderta a Albert Friess žijí na venkovském statku poblíž Berouna a před pár lety se rozhodli, že budou nabízet alternativu k dováženým řezaným květinám. Založili projekt Květinové lahůdkářství. Na zahradě pěstují květiny v souladu s principy ekologického zemědělství bez použití chemických postřiků a umělých hnojiv, nebo je šetrně sbírají v přírodě. Z nich pak vytvářejí malebné kytice. Uvnitř článku najdete fotogalerii.

Lukáš Paderta a Albert Friess studovali zahradní a krajinářskou architekturu. Jeden v Brně, druhý ve Vancouveru v Kanadě. Pak se Albert odstěhoval na začátku devadesátých let minulého století do Česka na malý statek v Újezdě na Berounsku a společně s Lukášem začali před pěti lety psát příběh Květinového lahůdkářství.

Lukáš Paderta – vystudoval zahradní a krajinářskou architekturu na zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, znalosti si pak prohluboval na INH Angers ve Francii. V rámci roční stáže na L´école supérieure des beaux-arts, v Toulouse ve Francii, se věnoval designu veřejného prostoru a grafickému designu. Od útlého věku je vášnivým zahradníkem. Albert Friess – rodák z Kanady, studoval zahradní a krajinářskou architekturu na University of Columbia ve Vancouveru, studium přersušil a vrátil se v 90. letech do Čech, odkud pocházeli jeho rodiče, zde vyučoval angličtinu a překládal. Jako dítě vyrůstal na farmě ve Skalistých horách, kde se pěstovalo a chovalo téměř vše, co bylo k užitku.

Lukáš Paderta (vpravo) vystudoval zahradní a krajinářskou architekturu na Mendelově univerzitě v Brně, znalosti si pak prohluboval ve Francii. Albert Friess studoval zahradní a krajinářskou architekturu na University of Columbia v kanadském Vancouveru. Jako dítě vyrůstal na farmě ve Skalistých horách.

Chtěli lidem nabízet květiny, které vyrostou v Česku. Proč kupovat řezané kytky, které do země putují tisíce kilometrů a za svou krásou skrývají mnohdy nedůstojné sociální a zdravotní podmínky, za kterých byly vypěstovány v Africe nebo Jižní Americe?

„Podobné pojetí ekologického květinářství s lokálními květinami k řezu existuje už řadu let ve Velké Británii a USA a určitě i v jiných zemích. My jsme tento koncept společně s brněnskými kamarádkami z květinářství Efemér adaptovali na české poměry,“ vypráví o začátcích květinového projektu Lukáš Paderta.

ČTĚTE: ZELENÉ OÁZY: NOVÝ GRANTOVÝ PROGRAM MÁ POMOCI VRÁTIT DO MĚST ZELEŇ A VODU

Zahradu začali proměňovat v roce 2010, během roku 2011 pilovali sortiment a fotili první referenční kytice na budoucí web, který spustili v roce 2012. V širší povědomí vešli ale až v roce 2013, a to hlavně díky farmářským trhům, kam zpočátku jezdívali.

Novodobí sběrači

Proč se jejich květinářství jmenuje právě „lahůdkové“? Jak říká Lukáš, vybrat vhodný název bylo těžké, protože se chtěli vyhnout slovu květinářství, což se nakonec stejně nepovedlo.

„Pojmenovali jsme se nejprve anglicky, protože Albert je Kanaďan – we grow flowers, tedy lakonicky: pěstujeme květiny. Podtitul byl: vítejte v květinovém lahůdkářství, protože vybíráme z přírody a sortimentu květin, ať již toho zapomenutého, nebo naopak nejnovějšího „květinové lahůdky“, které lidé třeba vůbec neznají, nebo si je pamatují pouze z dětství ze zahrady své babičky. No, a nakonec vyhrál podtitul Květinové lahůdkářství,“ vysvětluje Lukáš.

V Lukášově a Albertově květinářství najdete stovky druhů květin – anglických a historických růží, cibulovin, trvalek, letniček, plody a květy keřů, stromů i kořeny. Sortiment je opravdu pestrý. Člověk, který se jednou oddá zahradě, tomu zkrátka propadne.

Všechny pěstují na zahradě ve středních Čechách, která má zhruba tři tisíce metrů čtverečních. Zbytek, který se pěstovat z nějakého důvodu nedá, nebo není nutné pěstovat, sbírají v přírodě. A všechny květiny pěstují naprosto ekologicky, bez použití chemických postřiků a umělých hnojiv.

ČTĚTE: BÝVALÉ VOJENSKÉ ÚJEZDY: TANKY A DIVOCÍ KONĚ ZACHRAŇUJÍ OHROŽENÉ ŽIVOČICHY

„Pro rostliny chodíme všude, když objevíme něco tvarově či barevně pozoruhodného, co vydrží rozumnou dobu ve váze, neděláme rozdíl mezi tím, zda se jedná o rumiště, okraj polní cesty či květnatou louku. Často žertujeme, když jdeme s nůší na zádech, že jsme novodobí sběrači,“ usmívá se Albert.

A jaké jsou jejich nejoblíbenější? „Oblíbené máme třeba zjara kvetoucí bílé botanické druhy narcisů, nebo pivoňky, okrasné česneky, historické růže, zvonky, třapatky, hvozdíky či podzimní astry. Rádi také pracujeme se stříbrolistými pelyňky a šalvějemi. Ten výčet by byl velký.“

A tu kytku nám pak vraťte!

Když se díváte na jejich kytice, napadne vás jediné: Krása a dokonalost. Při sestavování kytic ale myslí i na spoustu dalších věcí.

Podpořte charitativní kalendář 

Kalendář Photosynthesis 2016 vytvořený ve spolupráci s časopisem Soffa obsahuje sérii dvanácti květinových zátiší, poetické texty a botanické kresby. Zakoupením kalendáře podpoříte Nadaci Proměny.„Kalendář vznikal téměř rok, každý měsíc jsme vyfotili jedno zátiší. Autorem fotek je Lina Németh, kresby a básně máme na svědomí my,“ říká Lukáš Paderta z Květinového lahůdkářství.

„Na počátku komponování hledíme vždy jako první na barevné schéma, tedy na kombinaci barev. Důležitá je i struktura kytice, tedy poměr výrazných a dominantních květů vůči těm méně výrazným, výplňovým. Výsledný tvar kytice rovněž zvažujeme, už když květiny vybíráme, například z mečíků se klasická kulatá kytice váže obtížněji. Narozdíl od hortenzií, které vám již samy svým květenstvím krásně kulatost kytice definují,“ vysvětluje Paderta.

Ovšem ještě něco je pro oba „květináře“ důležité – konečná vůně květin. Voňavá kytka dá totiž svému majiteli víc než ta, která nevoní. „O tom jsme naprosto přesvědčeni. Často se setkáváme s tím, že lidé říkají: vaše květiny dokonce voní, a berou to jako něco mimořádného. Vždyť květiny by měly vonět! Bohužel dnes žijeme ve světě mdlých chutí a vůní, květiny nevoní, jídlo nemá chuť. Průmyslová výroba nás ochuzuje o jeden velký rozměr, který právě vůně vytvářejí.

Dodnes si jistě každý pamatuje celou plejádu vůní z dětství, a když se s jednou z nich opětovně setká, ihned se mu vybaví konkrétní prostor, moment. „Z tohoto důvodu vůně velmi respektujeme,“ říká Lukáš.

ČTĚTE: ZERO WASTE JAM: FIRMA, KTERÁ VYRÁBÍ DŽEMY Z PŘEBYTKŮ I OŠKLIVÉ ZELENINY

A co ještě je na jejich květinářství zajímavé? Když vám jejich kytice zvadne, můžete jim ji přivézt zpátky. „Ano, to je pravda, neradi plýtváme organickým materiálem, rádi jej vracíme do koloběhu. Takže kytici od našich zákazníků zkompostujeme, někdy se některé květy dají ještě usušit,“ potvrzuje Paderta.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Leadership Lindy Štucbartové: Když programy na podporu diverzity zacílí na muže

Následující článek

Kvido Štěpánek: Jsou lidé, kteří si zaslouží naši úctu. Ludvík Krejčí byl jedním z nich

Ivana Ašenbrenerová

Ivana Ašenbrenerová

Pracovala v Mladém světě, v časopise Maminka či Marianne.cz. Je autorkou knihy Co dělat, když dítě, spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a Velké knihy o mateřství. Zajímá se o zdravý životní styl, alternativní medicínu, psychologii a vše, co je mezi nebem a zemí. Jako typický Blíženec ráda mluví, směje se a bez humoru si neumí představit život. Nejraději relaxuje při čtení, hudbě, vaření, na kole nebo s kamarádkami. Má tři syny, díky kterým každý den zjišťuje, že mateřství je úžasné dobrodružství, které nikdy nekončí.