Byznys pro životKariéraNa vlastní trikoTémataZdravý životní styl

“V levných hadrech jsme levní” – velmi upřímný rozhovor s Natálií Steklovou

Módní návrhářka, stylistka a ilustrátorka Natálie se posledních sedm let soustředí na ekologickou, udržitelnou a etickou módu. Takovou, které se po vzoru návratu ke skutečnému jídlu (slow food), říká slow fashion. V rozhovoru jsem se od ní dozvěděla, proč bychom si neměli kupovat levné oblečení, co je to mírumilovné hedvábí a proč už v second handech málokdy seženete krásné a kvalitní staré kousky.

NatálieMY89: Většinou máme přeplněné skříně, ale pořád dokupujeme další oblečení v domnění, že nemáme co na sebe. Proč?

NS: Vyplňujeme prázdnotu. Už dávno si nekupujeme oblečení, protože ho potřebujeme. Jenom proto, že ho chceme. A z těch hald a hromad „hader“, které pak máme doma, jde místo radosti znechucení. Na mě to asi přišlo dřív, protože jako módní stylistka jsem si absurdní množství oblečení v našem hezkém západním světě uvědomila už dávno. My prostě potřebujeme módní detox.

MY89: Hodně svůdné je to, že vejdu jen tak do obchodu a vítá mě tričko za sto padesát, dvě stě korun. Najednou mám dojem, že ho potřebuju, protože ta, co mám doma, jsou sepraná a nedrží tvar a vůbec: já ho chci!

NS: Cena je droga, jenže v levných hadrech jsme levní i my. Když si koupím nekvalitní levnou věc, nepomůžu tím nikomu. Nemám z ní radost, aspoň ne dlouho, a ještě tak podporuju výrobce, jejichž zaměstnanci pracují v nelidských podmínkách. Pro mě jsou poslední dobou největší záhadou levné šperky. Tam vážně neutajíte, že je to šunt, jenže zákazníci jsou stádo. Nakoupím v oděvním řetězci levné triko, ponožky a mikinu a u pokladny na mě čekají „šperky“ za pár korun.

MY89: Stádo je drsný výraz, ale docela odpovídá tomu, že zhruba do měsíce od příchodu nových kolekcí do masových obchodů, tu kolekci potkáváte všude na ulici…

NS: Společnosti to takhle vyhovuje. Nechce samostatně a originálně myslící a oblékající se lidi. Chce tisíce žen, které si koupí stejné triko za dvě stovky, které se po několika vypráních rozjede do lichoběžníku a ty tisíce žen si přijdou koupit nové – zase stejné nebo podobné. A zase nekvalitní.

MY89: Dobře, když bych se smířila s tím, že nakupování levných nekvalitních věcí je prostě nezvratný zvyk, tak jak to, že nemám z takové spousty oblečení za směšnou cenu radost?

NS: Jednak vám moc dlouho nebude sloužit a jednak máme takový roztomilý zvyk, že se za koupi čehokoliv nového samy bičujeme. My ženy jsme na to specialistky. Samy si nákup obhajujeme, jako kdybychom si to nezasloužily, a cena je jedním z argumentů PRO. V podstatě chceme od oblečení něco, co nám dát nemůže.

MY89: Někdy shazujeme nové oblečení, i když nám ho někdo pochválí. Znáte to. “Tohle? To bylo ve slevě. To je ze sekáče…”

NS: Právě. Takže pak doma sice máte plnou skříň, ale je plná věcí, jejichž výchozí hodnota je směšně nízká a které ještě sama snižujete. Je to hodně podobné s fastfoodem. Stydíme se za to, že tam chodíme, víme, že to není zdravé, ale někdy je těžké odolat. Navíc ve městě slouží nákupy jako odreagování. Potřebujeme občas ty přeplněné mozky vyvětrat. Měli bychom se jít projít do lesa a koukat do zeleně, místo toho jdeme po ulici a koukáme do výloh. Jídlo kupujeme bez hladu a oblečení bez potřeby.

MY89: První argument proti nákupu dražších věcí je samozřejmě cena. Vážně se nákladnější zboží vyplatí?

NS: Když vám přijde kvalitní oblečení drahé, vezměte v úvahu na jedné straně jeho cenu a na druhé straně hodnotu radosti a služby, kterou vám prokáže. Kolikrát se díky němu cítíte skvěle, když odcházíte z domova. Kolik lidí vám ho pochválí. Kolik lidí sice nic neřekne, ale zaznamená, že na sobě máte kvalitní věc určité hodnoty. A hlavně – jak dlouho vám taková věc vydrží. Když by šlo provést výpočet cena děleno potěšení, došli byste u dražšího oblečení k tomu, že je překvapivě mnohem levnější, než to rychloobrátkové. A prosím vás, nenoste věci, které vás nejsou hodny. Třeba vás móda moc nebaví, třeba je pod vaši rozlišovací schopnost, jestli je triko kvalitní nebo ne, ale uvědomte si, že si sami přiděláváte práci. Jestli vás móda nebaví, proč si kupujete šunty, které se brzy zničí a vy je musíte zašívat, složitě žehlit, nebo jít zase brzy na nákupy?

MY89: Nevyhnutelná otázka je, co nosíte vy?

NS: Před dvaceti lety jsem strašně ráda nakupovala v sekáčích – tehdy se tam daly najít vintage věci: staré, kvalitní, stylové. Dneska jsou v podstatě sekáče plné věcí nových ale nekvalitních, protože nic starého není. Všechno se hned zničí. Proto je tolik outletů, kam se vozí rovnou celé nenošené kolekce. Samozřejmě si i sama šiju, z organických látek, které sháním přes internet. Můj hit je mírumilovné hedvábí. To je tkanina z vlákna, kvůli kterému není potřeba larvy bource zabíjet hozením do vařící vody. Aktuálně připravuji (vlastně i pro sebe) novou kolekci pro ženy před, při a po těhotenství.

MY89: Slow fashion je hnutí, které by mělo přimět lidi nenakupovat oblečení v takovém množství a rychlosti. Dávat přednost kvalitním kouskům od zodpovědných značek a z ekologických materiálů. Myslíte si, že je to součást změn, které nakonec zahrnou všechny součásti našeho života?

NS: Doufám. Když totiž budeme podporovat svými penězi levné šunty, bude všechno levné a vydrží to jen chvilku – telefony, pračky, auta. Firmy se naučí, že zákazníci a zákaznice po nákupu pozapomenou, jak to bylo drahé a smíří se s tím, že věc za pár let přestane sloužit a musí si koupit novou. Proč by pak vyráběli kvalitní věci, když takhle vydělají mnohem víc?

Něco více o Natálii:

WEB: www.nataliesteklova.cz

E-SHOP: www.fler.cz/shop/natalie-steklova

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Recept na neděli: Polévka z červeného zelí s brusinkami

Následující článek

Česká, zdravá a plná bílkovin: Chytrá potravina, se kterou odlehčíte jídelníček

Lenka Tréglová

Lenka Tréglová

První šéfredaktorka MY89 stála u rozjedu magazínu a pečovala o něj prvního půl roku. Lenka dříve řídila časopisy Dívka a Marianne, byla dlouholetou vedoucí magazínu Ona Dnes. Doma má dvě dcery, dvě kočky a čtyři knihovny.