CSRFiremní dobrovolnictvíKomunityNeziskový světOdpovědné firmyS korporací v zádechTémata

Volný čas věnují potřebným. Dobrovolnictví propagují ve svých firmách

Každý by měl usilovat o to, aby byl lepším člověkem. To je asi hlavní důvod, proč se lidé stávají dobrovolníky. A protože právě na sobotu připadá Mezinárodní den dobrovolníků, přinášíme příběhy tří expertů, kteří pomáhají těm, nad nimiž leckdo (bohužel) ohrne nos – lidem, kteří prošli vězením, nebo těm, kdo se snaží vymanit ze závislosti.

Společenská odpovědnost firem je ve skutečnosti společenskou odpovědností lidí, kteří ve  firmách pracují. A dobrovolnictví jako výraz společenské odpovědnosti je jednou z možností, jak sladit firemní koncept s osobním.

ČTĚTE: TREND: FIRMY VÍCE NABÍZEJÍ EXPERTNÍ DOBROVOLNICTVÍ, NATÍRÁNÍ PLOTU UŽ NELETÍ

“Pokud jsem schopen využít svých znalostí a zkušeností pro něco, co dává smysl i v širším kontextu, neexistuje jednodušší způsob, jak do toho jít. Dobrý pocit je pro mě dostačující odměna. Dává mi to také jistý nadhled v lidském rozměru, což je důležité zejména v získání většího odstupu od strohé rétoriky čísel, se kterou se ve finančním světě neustále potkávám,” říká finanční ředitel IBM Radek Hovorka.

Právě 5. prosinec vyhlásila v roce 1985 Organizace spojených národů mezinárodním dnem dobrovolníků. Smyslem  je celosvětově upozorňovat společnost na práci dobrovolníků a pokusit se ji ještě více zviditelnit jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.

Přečtěte si tři příběhy lidí, kteří přes svou pracovní vytíženost dobrovolničení berou vážně a propagují je také ve svých firmách.

Radek Hovorka z IBM a Pohovory nanečisto

V IBM v Česku je aktivních přibližně tři sta dobrovolníků. Převládá odborné pro bono dobrovolnictví a zaměstnanci v dané neziskové organizaci pomáhají i opakovaně. Je to tedy většinou dlouhodobý vztah, který se vyvíjí.

Zaměstnanec, který odpracuje určitý počet dobrovolnických hodin v neziskové organizaci, může pro ni navíc požádat o grant na konkrétní aktivitu. IBM takto v letošním roce v Česku rozdělilo více než 1,5 milionu korun.

Radek Hovorka (uprostřed mezi ženami) se pravidelně věnuje odbornému dobrovolnictví na Pohovorech nanečisto. Foto: archiv IBM

Radek Hovorka (uprostřed mezi ženami) se pravidelně věnuje odbornému dobrovolnictví na Pohovorech nanečisto. Foto: archiv IBM

Finanční ředitel společnosti Radek Hovorka hledal téma, které by mu bylo blízké. “Chtěl jsem také udělat něco pro svůj rozvoj mimo finance a oblast společenské odpovědnosti mi přišla hodně smysluplná a zajímavá,” vypráví.

Proto se CSR začal jako člen vedení společnosti věnovat po svém nástupu do IBM a úzce spolupracuje s lidmi, kteří tuto oblast mají ve firmě na starosti.

Je jedním z těch, kdo pravidelně pomáhají v projektu Pohovory nanečisto, jemuž firma IBM jako první v Česku poskytla záštitu.

“Cílem Pohovorů nanečisto je možnost začlenění bývalých osob ve výkonu trestu do společnosti, tedy hlavně pomoc s návratem do práce. IBM s touto aktivitou přišlo, protože je v souladu s našimi základními hodnotami. Nebojíme se nepopulárních témat, snažíme se je řešit, a tím měnit i jejich vnímání. Upozorňujeme na opomíjené problémy,” říká Hovorka.

ČTĚTE: JEDNOU ZA ROK DOBROVOLNIČENÍ NESTAČÍ, ZA SENIORY CHODÍME KAŽDÝ MĚSÍC, ŘÍKAJÍ LIDÉ Z ELEKTRÁRNY

Je rád, že se do projektu zapojilo mnohem více firem z tuzemska a že Centrum Rubikon, které projekt organizuje, získalo v letošním roce za Pohovory nanečisto Národní cenu kariérového poradenství.

“Když jsem se těchto pohovorů účastnil, byl jsem velmi překvapen, kolik mýtů a generalizací panuje kolem tohoto tématu. A také jsem si trochu srovnal měřítka,” připouští finanční ředitel.

Pohovory nanečisto nejsou jeho jedinou dobrovolnickou aktivitou. “Dojednával jsem například darování počítačů do mateřských škol v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, účastnil jsem se panelu odborných poradců pro iniciativu Rekonstrukce státu, inicioval jsem podpis Memorandum diversita 2013+, jsem aktivní v mezifiremním mentoringu,” vypočítává své aktivity společenské odpovědnosti.

Zároveň přiznává, že i jemu práce pro neziskový sektor pomáhá. “V úsilí stát se lepším člověkem. A tohle úsilí by měl mít každý z nás,” upozorňuje Hovorka.

Ale finanční ředitel se v něm nezapře. “Zajímavé je, že z dat, která pro nás na část našich dobrovolnických aktivit zpracovává program Zapojím se, vyplývá, že nejvíce dobrovolnických akcí se odehrává v sobotu, tedy v den pracovního volna.”

Kde si také můžete vybrat, když chcete pomáhat

Zaměstnanci IBM nedobrovolničí jen v českých neziskovkách. Od roku 2008 se zapojují i do mezinárodního dobrovolnictví IBM Corporate Service Corps.

“V rámci programu jsou pak vysláni do zemí s rozvíjejícími se trhy, kde pomáhají řešit problémy komunit a neziskových organizací v různých částech světa,” doplňuje Radek Hovorka.

Michal Přikryl z České spořitelny a Manažeři pro dobrou věc

V roce 2014 se 1 250 lidí z České spořitelny účastnilo v rámci Dnů pro charitu celkem 2 099 dobrovolnických dní, což je více než trojnásobný počet oproti prvnímu roku fungování programu.

A v programu Manažeři pro dobrou věc, který banka spustila loni, se jedná o celkem o dvacet šéfů, kteří spolupracují s neziskovými organizacemi. Často volí Sananim a pomáhají těm, kdo se snaží navždy skoncovat se závislosti na drogách.

Jedním z nich byl letos i ředitel odboru Corporate Cash Management Michal Přikryl, který týden poskytoval odbornou podporu klientům v léčebné komunitě v Heřmani.

“Dobrovolníkem jsem už řadu let, pokud mezi to mohu počítat, že jsem dobrovolný dárce krve. A nebo to, že sestře pomáháme s manželkou s péči o její dvě autistické děti,” začíná s vyprávěním muž, který vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, má za sebou působení v Číně (čínsky se učil právě na vysoké) a jeho vášní je cestování, scrabble, cyklistika a také trochu psaní. “A samozřejmě rodina,” usmívá se otec dvou dětí.

ČTĚTE: DEN DOBROVOLNÍKŮ: TISÍCOVKA LIDÍ Z FIREM SI POŘÁDNĚ VYHRNULA RUKÁVY

V bance řídí tým deseti lidí. “S těmi také dobrovolničíme, v rámci Dne pro charitu jsme nedáno stavěli pro mateřské centrum Ulita pec. A fakt se v ní peče chleba,” vypráví. Když se ho zeptáte, jak mohou bankéři stavět pec, s klidem odtuší, že přece podle návodu.

Michal Přikryl z České spořitelny stavěl v rámci dobrovolnictví pro mateřské centrum Ulita s týmem ze svého oddělení pec a sekali dřevo. Foto: Luděk Pravda

Michal Přikryl z České spořitelny stavěl v rámci dobrovolnictví pro mateřské centrum Ulita s týmem ze svého oddělení pec a sekali dřevo. Foto: Luděk Pravda

Když se dozvěděl o projektu Manažeři pro dobrou věc, neváhal. Je totiž přesvědčen, že na drogově závislé se společnost dívá hůř než na opuštěná zvířata. “Naše banka má heslo: Chceme pomáhat těm, od nichž se ostatní odvracejí. A to jsou přesně tito lidé, drogově závislí. A vězte, že velká většina do toho spadla ne vlastní vinou,” říká Přikryl.

A navíc je podle něho závislý na něčem vlastně každý člověk. Kouříte? Jste závislý. Občas si dáte sklenku? Jste závislý. Hrajete karty? Jste závislý. Jen ne tolik, jako lidé, kteří do toho spadli naplno a už si nedovedou pomoci sami.

S lidmi, kteří se v Heřmani po dobu jednoho roku snaží zbavit psychické závislosti, tím, že fyzicky pracují, procházejí terapií a dodržují přísný režim, strávil týden.

Spal s nimi v jedné místnosti (bylo dost plno, zbyla mi matrace na zemi, ale nevadí, byl jsem tramp, podotýká), absolvoval v únoru i přijímací rituál, kdy se musel pětkrát ponořit do ledové řeky a odříkat u toho pravidla komunity.

“Všichni mi říkali, že s takovým klidem do Blanice ještě nikdo nevstoupil, jenže ono to spíš bylo o tom, že mi tak hrozně ztuhla kolena, že to rychleji prostě nešlo. Voda měla tři stupně,” vzpomíná.

Na malém statku nejen s drogově závislými bydlel, ale dělat vše, co ostatní – chodil na terepie, manuálně pracoval. Dny byly “téměř” bez spojení s okolním světem. Bez televize (zrovna byli lidé na statku v trestu a týden se nikdo nesměl na televizi dívat), bez novin, bez internetu.

“Večer jsem tedy mohl hodinu telefonovat s manželkou, ale pak jsem stejně jako všichni musel vyprávět, o čem jsme mluvili,” vzpomíná Michal Přikryl.

Pomoc nespočívá v tom, že by korporátní dobrovolník do tamních klientů hustil nějaké manažerské poučky, jde jen o to, aby s nimi normálně mluvil o věcech ze svého života.

Upřímně. I o tom, co on považuje za svoje prohry, co vše absolvoval, než se dostal na post, který zastává, a co to obnáší. “Důležité je se k těmto lidem chovat úplně normálně jako ke všem ostatním, sdílet s nimi radosti i starosti,” je přesvědčen Přikryl.

“Ta pomoc může klidně spočívat v tom, že jim řeknete, jak si v Praze rozumně pronajmout byt, jak si zařídit oddlužení a jak se ksakru na tom počítači vlastně tenhle text kopíruje někam jinam. A nebo, že vysvětlíte, jak hospodařit s penězi…”

Program pomohl ve finále i manažerovi. Uvědomil si totiž, že občasné problémy v práci i doma, jsou malichernosti. A pokud by mu někdo nabídl, aby do Heřmaně jel znovu, udělal by to.

Jakub Hofman z GSK a pomoc hospici

Manažer komunikace farmaceutické firmy GSK Jakub Hofmann se v grantové komisi Nadačního fondu GSK seznámil s mnoha ušlechtilými projekty. A samotného ho překvapilo, jak se ho jeden z nich dotkl osobně.

Šlo o projekt organizace Tři na zvýšení dostupnosti dětské paliativní péče v Česku a o tvorbu strategie jejího rozvoje. “Zjištění, že se tomuto tématu stát koncepčně nevěnuje, mě doslova šokovalo. Měl jsem totiž pocit, že žiju v roce 2015 a ve státě, který se prezentuje jako rozvinutá země ve středu Evropy,” vypráví.

Dobrovolnictví v číslech

Nejvíce se do firemního dobrovolnictví zapojují třicátníci a čtyřicátníci (65 %)

Nejvíce se dobrovolnicky pomáhá v Praze, Jihomoravském, Středočeském a Pardubickém kraji, nejméně v Karlovarském a Zlínském

Nejvíce se dobrovolníci letos věnovali ekologické sféře (42 %)

Pomáhali také v sociálně zdravotní oblasti (28 %) a se vzděláváním dětí a mládeže (22 %)

Nejvíce dobrovolnických akcí se uskuteční ve středu a v pátek, nejméně o víkendu a v pondělí

Nejvytíženějšími dobrovolnickými měsíci jsou květen a říjen, nejméně se pomáhá v únoru a v srpnu.

Zdroj: zapojimse.cz

Začaly jím trochu cloumat emoce, říkal si, že to snad není možné. Když si uvědomil, v jaké situaci jsou rodiče dětí, které jim umírají, bylo mu z toho víc než smutno. Sám je rodič.

“Neumím si totiž ani trochu představit, jaké pocity musí mít rodiče dítěte, které je tak vážně nemocné, že není šance na jeho záchranu. Navíc, když se malé miminko s nějakou takovou zákeřnou nemocí rovnou narodí,” popisuje, co ho nakonec vedlo k tomu, aby se stal expertním dobrovolníkem.

ČTĚTE: Z FIREM, KTERÉ INVESTUJÍ DO KOMUNIT, ZAMĚSTNANCI NEODCHÁZEJÍ, TVRDÍ BRITSKÁ KONZULTANTKA

Po rozhovoru s šéfem obecně prospěšné společnosti Tři se mu pořád honilo hlavou, co rodiče těchto dětí prožívají.

“Pak jsem si ale vybavil lidi, kteří se nezištně snaží dotčeným rodinám pomoci. Rozhodl jsem se proto, že organizaci Tři pomůžu v rámci toho, co umím a čemu rozumím. Ve společnosti GSK mám na starosti PR, externí a interní komunikaci nebo korporátní eventy,” říká.

Kromě několika málo kolegů v GSK o tom zatím nikomu neřekl. Vlastně se nesvěřil ani doma. “Nevím totiž, co bych jim řekl. Zatím vím sám jenom to, že se vrhám někam, kam se vlastně bojím, ale myslím si, že je to správné a že bych ruku k dílu přidat měl,” je přesvědčený.

Jaké to bude, netuší. Koupit pytel krmení pro opuštěná zvířata zvládne podle něho asi každý, ale dětská paliativní péče? “Chci formou svého know-how v rámci PR a komunikace, tedy v rámci odborného dobrovolnictví,” dodává Jakub Hofman.

ČTĚTE: STÁŽ V PRÁVNICKÉ FIRMĚ POMOHLA DENISE Z DĚTSKÉHO DOMOVA POSTAVIT SE NA VLASTNÍ NOHY

Není jediný, kdo v GSK dobrovolničí.  Tým HR ředitelky GSK Jany Krajcarové se pravidelně věnuje expertnímu dobrovolnictví pro lidi s epilepsií či duševním onemocněním. Radí jim, jak uspět na běžném trhu práce a setrvat dlouhodobě v pracovním procesu.

Na podzimní Konferenci Firemní dobrovolnictví: Sdílíme společné hodnoty, kterou pořádala platforma Byznys pro společnost, uskutečnil tým dobrovolníků z této firmy tréninkové přijímací pohovory pro klienty po mrtvici či úrazu páteře.

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Obličeje plné modřin. Umělec ztvárnil hvězdy jako oběti domácího násilí

Následující článek

Vyhlášené těstoviny z Mníšku, nejštědřejší firemní nadace a úspěšné ženy v kalendáři Pirelli. Týden na MY89

Petra Horáková

Petra Horáková

Petra Horáková se dlouhodobě věnuje tématu odpovědného podnikání. Byla u startu pravidelných příloh Hospodářských novin věnovaných oblasti CSR, účastní se i odborných konferencí a diskusí. Čtyři roky se věnovala projektu TOP 25 žen českého byznysu. Petra začínala svou novinářskou dráhu v polovině 90. let jako redaktorka ostravské přílohy deníku MF DNES.