Byznys pro životCSRFiremní dobrovolnictvíOdpovědné firmyReportingTémata

Z firem, které investují do komunit, zaměstnanci neodcházejí, tvrdí britská konzultantka

Vysoká mladá žena, která do Prahy přicestovala z Londýna, aby lidem z firem a neziskových organizací popsala, jak funguje spolupráce ziskového a neziskového sektoru ve Velké Británii, je přesvědčena, že společenská odpovědnost firem už nepomáhá podnikům jen zvyšovat svou reputaci, ale je jedinou možností, jak mohou firmy v budoucnu prosperovat.

Stephanie Poppendoerferová, konzultantka platformy Business in the Community, která sdružuje více než 800 britských firem, na tabuli ukazuje průzkumy a studie. Vyplývá z nich, že stárnoucí Evropa potřebuje silné podniky stejně jako neziskové organizace, jež poskytují služby, na které nikdy nebude stačit žádný stát.

Čtěte: Firmy častěji nabízí expertní dobrovolnictví, natírání plotů neletí

„V roce 2050 bude na světě žít devět miliard lidí, polovina z nich bude mít pětašedesát a víc, to je dostatečný důvod, aby firmy už dnes investovaly do komunit,“ vysvětluje na konferenci Firemní dobrovolnictví: Sdílíme společné hodnoty mladá Němka, která se po studiích ekonomie v Berlíně před třemi lety přestěhovala právě do Londýna.

MY89: Jak v Británii funguje spolupráce firem a neziskového sektoru?

Firmy se snaží společenskou odpovědnost neboli CSR mnohem více zapojit přímo do svých strategií, do srdce svého podnikání. A právě firemní dobrovolnictví, které je důležitou součástí CSR, přináší benefity všem stranám – podnikům, neziskovým organizacím a celé společnosti – komunitám.

Foto: Filip Singer

Konzultantka britské organizace Business in the Community Stephanie Poppendoerferová Foto: Filip Singer

Naším úkolem v platformě je v roli mediátora napomoci k dobrému nastavení spolupráce mezi podniky a neziskovkami, aby vznikala dlouhodobá partnerství, aby si obě strany porozuměly, aby dodržovaly harmonogram a nastavené dohody.

Pokud jsou dobře nastavené procesy, mohou vzniknout projekty, které se výrazně vyplatí i byznysu. Dobrým příkladem byla spolupráce banky Lloyds a alzheimerovské společnosti, které hledaly způsob, jak zpřístupnit služby banky klientům s demencí. Výsledek spolupráce je nyní k dispozici všem bankám ve Velké Británii.

MY89: Ve vaší prezentaci zaznělo, že firmy chtějí znát sociální návratnost investic do firemního dobrovolnictví, do rozvoje komunit. Jakým způsobem provádíte měření, protože v byznyse platí – a vy jste to sama řekla – co nemůžeš změřit, nemůžeš ani řídit.

Provádíme dotazníková šetření. Ve firmách i v neziskových organizacích. Většinou před i po projektu. Ptáme se firemních dobrovolníků, ale ptáme se i lidí v neziskových organizacích. Měříme účinek na zaměstnance firmy, ale i účinek projektu na neziskovou organizaci. Polovina firem souhlasí, že firemní dobrovolnictví zvyšuje jejich efektivitu, zaměstnanci jsou zapálenější, dovedou lépe komunikovat, jsou i méně nemocní a firmě se výrazně snižuje fluktuace. Z firem, které investují do komunit, zaměstnanci odcházejí mnohem méně.

Samozřejmě, že někdy je obtížné říct, zda by pokrok v projektu nastal, i kdyby v něm firemní dobrovolníci nepůsobili. Například u doučování slabších či znevýhodněných žáků ve školách bereme skupinu těch, kdo firemní mentory měli, a skupinu bez mentorů, a porovnáme výsledky, tam bývají rozdíly velmi markantní.

MY89: Jaké firmy investují do rozvoje komunit nejvíc?

Šestatřicet firem již dosáhlo na známku kvality právě za investice do komunit. Jsou to firmy, které mají vliv. Nedá se ale říct, že to jsou třeba jen banky, nebo jen poradenské společnosti, je to mix všech odvětví – stavebními podniky počínaje, přes banky, pojišťovny až po energetické společnosti. To spektrum je široké.

MY89: Proč je pro firmy důležitá společenská odpovědnost?

Pro jejich byznys. Když se zamyslíte nad přírodními zdroji, které firmy využívají, tak se prostě musí chovat udržitelně, aby zdroje nevyčerpaly a tím nezničily i samy sebe. Už dávno nejde jen o reputaci, bez strategie odpovědnosti a udržitelnosti to za pár let nepůjde v byznysu vůbec.

A stejně jako musí myslet firmy na životní prostředí, musí se přizpůsobovat i potřebám zaměstnanců. Lidé dnes chtějí mít v rovnováze rodinný a pracovní život, čekají, že jim zaměstnavatel nabídne klouzavou pracovní dobu, možnost práce z domova. Rozhodně už nechtějí pracovat „50“ hodin denně.

Firmy navíc musí vést v patrnosti i věk zaměstnanců. Přibývají odborníci starší šedesáti let, kteří firmám hodně přinášejí, mají zkušenosti, ale personální politika se opět musí přizpůsobit jejich potřebám, firmy jim musí nastavit vhodné podmínky pro práci.

Evropa se mění a to ovlivňuje i zisky firem. Řada průzkumů již prokázala, že CSR je důležité i pro nové, mladé zaměstnance, a firmy chtějí být žádanými zaměstnavateli, aby přitáhly největší talenty.

MY89: Před pár týdny jste v platformě udělovali ceny odpovědným firmám. Viděla jsem, že k publiku a oceňovaným hovořili ve video vzkazech i princ Charles a britský premiér. Je to běžné, že se politici zajímají o společenskou odpovědnost?

Princ Charles je velkým příznivcem odpovědného a udržitelného byznysu, je to o něm známé. A to této oblasti i naší platformě samozřejmě zvyšuje kredit. Princi dlouhodobě leží na srdci zemědělské komunity, protože ekonomický rozvoj se hodně přesouvá do měst a právě zemědělské oblasti zaostávají. Prince se snaží tyto oblasti oživit. I oba jeho synové jdou tímto směrem.

MY89: Pocházíte z Německa, proč jste se po studiích přestěhovala do Londýna?

Inspiroval mě právě tím, že tady sídlí řada charitativních organizací, řada platforem, které se zabývají CSR. Sama dobrovolničím. Dělám mentorku jedenáctiletým dívkám ze znevýhodněných rodin v základní škole. Řešíme sebevědomí a roli ženy ve společnosti.

Čtěte: Firemní dobrovolnictví: cesta sbližování ziskového a neziskového sektoru

Většina dívek pochází z muslimských rodin, jejich matky nikdy nechodily do práce, starají se o rodinu. S dívkami probíráme, že ony, budou-li chtít, to mohou dotáhnout v životě daleko, hledáme pozitivní vzory. Je to pro mě skvělá zkušenost a příležitost.

MY89: Když se podíváte na CSR v Británii a v Německu, kde jsou rozdíly?

V Německu jsem v žádné CSR organizaci nepracovala, takže mohu nabídnout jen svůj dojem. Německé firmy se hodně věnují ekologii a udržitelnému rozvoji, ale společenská část teprve přichází na řadu. Je však třeba podotknout, že i v Anglii jsou velké rozdíly mezi Londýnem a dalšími částmi země.

Ale pokud vezmu právě Londýn jako vzor, pak má Německo co dohánět, především v přístupu k zaměstnancům, v nabídce pružné pracovní doby, ale právě i ve firemním dobrovolnictví a investicím do komunit. Samozřejmě i tam existují firmy, které již mají propracované CSR strategie a mohou být vzorem, ať je to třeba DHL, nebo Allianz. Ty to dělají velmi dobře.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Studie: Za férové výrobky jsou lidé ochotni zaplatit až o třetinu víc

Následující článek

Nelichotivé skóre: Češi jsou k pití v těhotenství tolerantnější než Slováci

Petra Horáková

Petra Horáková

Petra Horáková se dlouhodobě věnuje tématu odpovědného podnikání. Byla u startu pravidelných příloh Hospodářských novin věnovaných oblasti CSR, účastní se i odborných konferencí a diskusí. Čtyři roky se věnovala projektu TOP 25 žen českého byznysu. Petra začínala svou novinářskou dráhu v polovině 90. let jako redaktorka ostravské přílohy deníku MF DNES.