CSRDiverzitaOdpovědné firmyTémata

Ženy by měly mít na výběr, říká Catherine Sinclair

Snaží se během víkendu nepracovat, neodpovídat na standartní pracovní emaily. Je to čas vyhrazený pro rodinu. Catherine Sinclaire, členka představenstva Plzeňského Prazdroje,  umí to, po čem řada žen v Česku touží – skloubit kariéru vrcholové manažerky s rolí matky a manželky.
Jak sama říká, každý dostává v životě možnosti a je jen na něm a jeho rodině, jak je využije. A Catherine se rozhodla. Dětem bylo rok a půl, když se ona a celá její rodina stěhovali z Velké Británie do Austrálie. A děti ještě ani nechodily do školy, když se Sinaclairovi stěhovali do Švýcarska a pak do České republiky.

Před několika týdny také i díky ní představil Plzeňský Prazdroj v Česku ojedinělý benefitní program. Jeho cílem je podpořit rodiče malých dětí: pokud se máma či táta vrátí z rodičovské dovolené do 18 měsíců věku dítěte, přispěje firma na péči o dítě až šest tisíc korun měsíčně.

„Chtěli jsme, aby se rodiče, především ženy, mohli svobodněji rozhodovat, kdy se vrátit do zaměstnání. Víme, že v Česku je právě péče o nejmenší děti velmi drahá a řada maminek proto zůstává s dětmi doma déle, než by sama chtěla,“ vysvětluje Catherine Sinclair, matka desetiletých dvojčat a ředitelka úseku lidských zdrojů v Plzeňském Prazdroji.

MY89: Proč jste zavedli nový program, který nabízí rodičům až šest tisíc korun měsíčně, pokud nastoupí zpět do práce, než bude dítěti rok a půl?

Máme řadu podpůrných programů pro rodiče na rodičovské dovolené. Ale měli jsme mezeru v tom, jak pomoci rodičům malých dětí, kteří se chtějí do práce vrátit dříve. Víme, že péče o nejmenší děti do roku a půl není v Česku příliš rozšířená a může být i velmi drahá.

My už máme nastavenou celou řadu věcí jako je flexibilní pracovní doba, částečný úvazek, home-office, ale finanční podpora, která by pokryla profesionální hlídání dětí, chyběla.

MY89: Uvažovali jste o firemní školce?

Ano, zvažovali jsme i tuto variantu. V Plzni by to možná bylo reálné, ale my máme zaměstnance po celé České republice a také na Slovensku, a to by tím pádem nebylo spravedlivé. Proto jsme se rozhodli pro finanční příspěvek, aby si každý mohl péči zařídit dle svého výběru a možností v místě, kde žije a pracuje.

MY89: Pocházíte z Británie, pracovala jste v Austrálii. Můžete srovnat, jak vypadá pomoc a podpora rodičů malých dětí v těchto zemích?

Každá země je jiná. Velká Británie nabízí daňové zvýhodnění pro rodiče, kteří se vracejí do práce po šesti měsících od narození dítěte.  Když se mi narodila dvojčata, platila mi firma plný plat devět měsíců po dobu mé mateřské, pak jsem se vrátila do práce na částečný úvazek.

V Austrálii je to zase jiné. Stát ženy podporuje méně a ty se obvykle vrací do práce po třech až šesti měsících, ačkoliv mohou zůstat doma déle, ale již bez finanční podpory. Je zřejmé, že soukromý byznys poskytuje různou nabídku další podpory, ale celkově se to blíží modelu, který je obvyklý v USA.

MY89: Pokud se podíváte na Česko, kde mohou být ženy s dítětem až tři roky doma. Nemáte dojem, že pomalu přibývá firem, které lákají maminky, aby se vrátily do práce dříve, a nabízejí jim zajímavé podmínky – ať už finanční, nebo s možností pracovat z domu, na částečné úvazky? Čím to je?

Především firmy dávají matkám možnost, aby se rozhodly samy. Je to možnost, kdy si mohou vybrat. Pokud ženy chtějí zůstat doma celé tři roky, pak je podporujeme. Zůstáváme s nimi v kontaktu přes speciální Facebookovou skupinu a oni se mohou samy rozhodnout, kdy se chtějí vrátit.

Nicméně, když se ženy chtějí vrátit dříve, pak jim to chceme umožnit také. A nyní si stále více žen si uvědomuje, že to není „buď/anebo“. Že pokud chtějí, mohou mít děti a současně i zajímavou práci. Proto je tak důležitá možnost volby.

MY89: Kolik žen už se přihlásilo do nového programu v Prazdroji?

Odstartovali jsme v lednu a zatím vím o třech. Je to příležitost, možnost.

MY89: Dělali jste si předběžný průzkum, zda a kolik žen by o váš program dřívějšího návratu mělo zájem?

Asi deset až dvacet procent zaměstnanců na dlouhodobý pracovní poměr, ale pouze zkušenost ukáže, jestli opravdu využijí příležitosti či ne. Je to program budoucnosti. Ty ženy, které nyní půjdou na mateřskou, mohou lépe plánovat. Ale samozřejmě, že je i pro ženy, které již na rodičovské jsou.

MY89: Jak jste se vlastně ocitla v Česku?

Ve Velké Británii jsem pracovala ve společnosti Cadbury a většina mé kariéry byla spojená s čokoládou… Když bylo mým dětem osmnáct měsíců, přestěhovali jsme se do Austrálie. A tam jsem dostala nabídku, abych přešla do společnosti SABMiller do Švýcarska. Můžu říct, že můj muž a mí mužští přátelé změnu kvitovali s nadšením, milují pivo.

MY89: Ale zůstaňme ještě u stěhování do Austrálie. Ještě pořád nebývá zvykem, aby muž následoval svou ženu…

Nemyslím, že to je tak výjimečné, ale rozumím, že je to stále méně obvyklé. Častější to je ve Velké Británii a Spojených státech. A navíc, já mám skvělého muže. Měl dobře rozjetou kariéru, ale souhlasil. A v Austrálii, a pak i ve Švýcarsku převzal starost o děti. On rád cestuje, je nesmírně aktivní, má řadu přátel, zájmů, sportuje. Já bych nemohla dělat to, co dělám, bez jeho podpory, a on by stejně nemohl podnikat své dobrodružné výpravy a zkoušet nové věci.

MY89: Kde se hledají takoví muži?

Neprozradím. A tento je můj (smích). Ale musím říct, že když jsem dostala nabídku pracovat pro Plzeňský Prazdroj v Česku, ani jeden jsme neváhali. Praha je krásné město.

MY89: A vaše děti? Jak vnímají poměrně častá stěhování ze země do země?

Děti jsou velmi přizpůsobivé, a jsou rády tam, kde jsou rádi jejich rodiče. Ačkoliv jsme naposledy využili i mého psa, abychom jim tento proces ulehčili. V Praze děti chodí do mezinárodní školy, mimochodem je opravdu skvělá. A musím říct, že Praha se jim líbí.

A konečně jsme začali v Česku letos i lyžovat, z Pece pod Sněžkou byly nadšené. Ve Švýcarsku jsme také hodně lyžovali, takže je skvělé, že v tom můžeme zde pokračovat, protože moje děti a manžel hory opravdu milují.

MY89: Vy také ráda lyžujete?

Jak bych to řekla. Lyžuji. Nejsem nejlepší lyžař, mé děti a manžel jsou skvělí. Říkají mi, ať je z kopce dolů pomalu následuji…

MY89: Zasteskne se vám někdy po Británii?

Od té doby, co jsme se vrátili do Evropy, se to zlepšilo, protože se můžeme s rodinou vidět pravidelně. V Austrálii to bylo horší. Chybí mi tady ale větší jazykový kontakt s lidmi. Samozřejmě, v práci to není problém, ale v momentě, kdy jdu s dětmi nakupovat, nebo do restaurace, je to horší.

I když se jazyk učíme, čeština je opravdu těžká!  Děti si často stěžují, že jim lidé nerozumí. A je to trochu omezující, když nemůžete jen tak zapříst rozhovor. Podobné to bylo s němčinou ve Švýcarsku. To zase bylo v Austrálii lepší.

MY89: Jste členkou představenstva velké firmy. Dokážete se odpoutat od pracovních mailů a telefonátů a být s rodinou?

V tom mám naprosto jasno. Už z Británie. O víkendech a dovolených velmi zřídka vyřizuji pracovní emaily a telefonáty, pokud to opravdu není urgentní. A všichni ve firmě to vědí a respektují to. Můj tým to má rád, protože ani já jim nenarušuji volno. Je to čas vyhrazený pro mé děti a muže, i čas pro sebe.

MY89: Je obtížnější v Británii nebo v Česku starat se o děti a zároveň být úspěšná v práci?

Není jednoduché vyjadřovat se k situaci v Česku. Ve Velké Británii v mé generaci a sociální skupině je normální, že muž také vaří, žehlí, uklízí a stará se o děti. Zde je mnoho lidí překvapeno, že já pracuji a můj manžel se stará o naše děti.V Británii navíc v dnešní době studuje mnohem více žen než mužů.

MY89: Ale v Česku také na vysokých školách studuje podle statistik více žen než mužů, ale pak se situace změní…

Domnívám se, že hodně také závisí na vašem nadřízeném. Měla jsem to štěstí, že jsem měla skvělé šéfy, kteří nerozlišovali mezi muži a ženami. Ale uvědomte si, že nabídku, abych jela do Austrálie, jsem dostala, když bylo dětem rok a půl. Právě jsem se vrátila z mateřské dovolené, když mě s touto nabídkou oslovili.

Nevnímali to jako problém a bylo na mě a mém manželovi se rozhodnout. Všechna rozhodnutí děláme společně, já a můj muž. Byly nabídky, které jsme odmítli, protože by to nebylo dobré pro naši rodinu. A štěstí rodiny je vždy na prvním místě.

Ačkoliv někdy není jednoduché se dobře rozhodnout, nebo učinit takové rozhodnutí, které všem nejvíc vyhovuje.

MY89: Měla jste někdy mentora nebo mentorku?

Měla jsem dobré učitele a dobré šéfy, ale přímo mentora vlastně ne. Zato tady v Prazdroji mám řadu mentees a jsem tomu moc ráda.

 

Foto: Radim Beznoska

Foto: Radim Beznoska

Catherine Sinclair je ředitelkou úseku lidských zdrojů Plzeňského Prazdroje již téměř dva roky. Do české pivovarnické společnosti přišla z mateřské skupiny SABMiller, kde ve Švýcarsku působila od roku 2012 na pozici ředitelky organizačního rozvoje pro evropské trhy.

Před svým příchodem do pivovarnictví získala řadu zkušeností v oblasti rychloobrátkového zboží ve společnosti Cadbury, kde působila více než 10 let na pozici HR ředitelky v několika divizích. V rámci svého předchozího působení pracovala na několika zahraničních trzích, jako je Švýcarsko, Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, Irsko či Indonésie. 

Catherine Sinclair pochází z Velké Británie, kde získala titul bakalář humanitních věd v oboru geografie, na univerzitě v Londýně (Bachelor of Arts (Hons) Geography, University of London). Později rozvíjela své další vzdělání na Dearne Valley Business School, kde získala postgraduální diplom se specializací na personální rozvoj.

Je vdaná, má desetiletá dvojčata.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on Twitter
Předchozí článek

Angažmá místo kariéry aneb proč tzv. millennials nevydrží v jedné pozici dlouho a proč je to dobře.

Následující článek

O princezně Jaroslavě a modré ledničce: Lenka Čábelová o roli příběhů v soukromí i byznysu

Petra Horáková

Petra Horáková

Petra Horáková se dlouhodobě věnuje tématu odpovědného podnikání. Byla u startu pravidelných příloh Hospodářských novin věnovaných oblasti CSR, účastní se i odborných konferencí a diskusí. Čtyři roky se věnovala projektu TOP 25 žen českého byznysu. Petra začínala svou novinářskou dráhu v polovině 90. let jako redaktorka ostravské přílohy deníku MF DNES.